Babiš teď může Pavlovi za nejmenování Turka ministrem skoro poděkovat. Politolog říká, že prezident zafungoval jako korektiv
Komentář: Spor vlády a Hradu začal už ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Tehdy to v táboře Motoristů a části vládní koalice vyvolalo ostrou nevoli. Po pondělní nehodě poslance Motoristů se ale nabízí lehce jedovatá otázka: »Neměl by Andrej Babiš nakonec Pavlovi poděkovat, že Turka do vlády nepustil?« Politolog Josef Mlejnek z FSV UK pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že prezident v tomto případě zafungoval jako korektiv.
Kdyby měl český politický provoz smysl pro suchý humor, mohl by premiér Andrej Babiš napsat na Hrad krátký dopis. Ne kompetenční žalobu, ne výzvu ke koordinaci, ne další ostré vyjádření. Jen prosté: »Vážený pane prezidente, děkuji, že jste Filipa Turka nejmenoval ministrem«.
Zní to jako nadsázka. Ale jen do chvíle, než se člověk podívá na poslední vývoj kolem poslance Motoristů. Turek měl v pondělí v centru Prahy nehodu s nemocničním vozem, po zveřejnění záběrů čelí ostré kritice opozice a sám oznámil, že do rozhodnutí policie nebude vykonávat funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Pokud ho policie označí za viníka, chce na funkci rezignovat.
A teď si stačí jen představit, že by v takové situaci nebyl jen poslancem a zmocněncem. Ale ministrem vlády České republiky.
Právě tady se starý spor vlády a Hradu vrací v novém světle. Prezident Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí už na začátku roku. V dopise premiérovi Babišovi své rozhodnutí opřel o argument, že u Turka podle něj existuje množství okolností, které zpochybňují jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu. Pavel tehdy psal o opakovaném zlehčování či bagatelizaci totalitních ideologií, výrocích vůči ženám a menšinám i o nedostatku respektu k právnímu řádu.
Jinými slovy: prezident tvrdil, že Turek není vhodný typ člověka pro vrcholnou ústavní funkci. Motoristé a vládní tábor to vnímali jako zásah do práva premiéra sestavit vládu. Dnešní realita ale dává Pavlovu rozhodnutí jiný odstín.
Politolog Josef Mlejnek z FSV UK pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že s nadsázkou se dá situace číst i tak, že Babiš by mohl Pavlovi za nejmenování Turka poděkovat. "Když to vezmeme s humorným nadhledem a nadsázkou, tak Filip Turek, jeho osoba a to, jak vystupuje, kdyby byl na ministerském postu, byl by pro Babišovu vládu ještě horším problémem," uvedl Mlejnek.
A právě to je jádro celé věci. Turek je pro vládu zátěží už jako poslanec a vládní zmocněnec. Jako ministr by byl zátěží mnohem větší. Vláda by nemohla tak snadno říct, že jde o věc Motoristů, jednotlivého poslance nebo člověka mimo kabinet. Seděl by u vládního stolu, nesl by státní autoritu a každý jeho přešlap by automaticky dopadal přímo na Babišův kabinet.
S nadsázkou se tak dá říct, že Pavel vládě možná ušetřil větší problém, než si její představitelé chtěli připustit.
"Pro Babišovu vládu by to bylo ještě horší. Teď se ukazuje, že prezident byl poměrně významně pragmatický,“ řekl s mírnou nadsázkou nadsázkou Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Prezidentovo odmítnutí Turka nebylo jen sporem o pravomoci. Bylo také testem, zda má být členem vlády člověk, kolem kterého se dlouhodobě vrství kontroverze. A nehoda v Praze, jakkoliv její právní závěr musí určit policie, tuto otázku znovu otevřela.
Je férové říct, že dopravní nehoda se může stát každému. Nikdo nemá být odsouzen na základě politického dojmu nebo sociálních sítí. Jenže u veřejného činitele se neřeší pouze paragrafy. Řeší se také důvěryhodnost, úsudek, chování a schopnost unést odpovědnost.
"Když má být někdo ve vládě, vyžaduje to nějaké parametry. Nelze jmenovat do vlády kohokoliv. Pokud jde o problematickou osobu lidsky, povahově, chováním nebo jednáním, tak se ukázalo, že prezident tady zafungoval jako korektiv. Jmenovat ho nechtěl," uvedl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Pavel ve svém dopise Babišovi použil podobnou logiku, jen v ústavně uhlazenější podobě. Upozorňoval, že nejde o trest pro soukromníka, ale o preventivní nástroj obrany demokratických institucí. Prezident podle něj musí u členů vlády zohledňovat nejen právní bezúhonnost, ale i to, zda veřejnost může mít důvěru v jejich loajalitu k ústavnímu řádu a základním hodnotám státu.
Tehdy to působilo jako výklad, který se Motoristům nemohl líbit. Dnes se ale ukazuje, že Pavlův odpor k Turkově ministerskému angažmá nebyl politickou drobností. Byl to jeden z klíčových momentů, který určil podobu Babišovy vlády.
A právě tady je ironie celé situace. Spor o Turka byl jedním z prvních velkých konfliktů mezi Hradem a vládou. Pokračoval sporem o summit NATO v Ankaře, kompetenční žalobou a otázkou, kdo koho nerespektuje. Teď se ale vláda musí potýkat s tím, že muž, kvůli němuž spor začal, se znovu stal politickým problémem.
Po zveřejnění záběrů z nehody navíc nejde jen o samotný střet s nemocničním vozem. Znovu se připomněla i image Filipa Turka jako politika, který dlouhodobě stavěl část své veřejné prezentace na autech, rychlosti a tvrdém stylu vystupování. Mlejnek upozornil, že na sociálních sítích se podle něj znovu objevila videa rychlé jízdy.
"Někdo může říct, že nehoda se může stát každému. Jenže znovu se připomněla různá videa, kde v běžném provozu jede dvě stě padesát nebo tři sta a chlubí se tím, jaký je borec. To je styl chování," řekl politolog pro ŽivotvČesku.cz.
To samozřejmě není právní závěr k pondělní nehodě. Ten musí udělat policie. Je to ale politický problém. A v politice často nerozhoduje jen to, co se prokáže u správního orgánu nebo soudu. Rozhoduje i to, zda veřejnost uvěří, že konkrétní člověk má na svou funkci potřebnou míru soudnosti.
Turek dal funkci zmocněnce k dispozici. To je krok, který Motoristé i jejich předseda Petr Macinka prezentují jako odpovědný. Opoziční politici ale žádají víc, tedy složení poslaneckého mandátu. Premiér Babiš zatím mluvil hlavně o funkci zmocněnce, ne o mandátu.
Kdyby byl Turek ministrem, takový manévrovací prostor by byl mnohem menší. Premiér by musel nést odpovědnost za člena vlády. A tlak by nebyl jen na Motoristy, ale přímo na kabinet.
Proto se dnes Pavlovo původní odmítnutí Turka dá číst jinak než v lednu. Ne jako zbytečné vyhrocení sporu s vládou, ale jako rozhodnutí, které možná Babišovi paradoxně ušetřilo ještě větší politickou škodu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
