Česká Barbie Gabriela Jiráčková odhalila tajemství, proč se začala stylizovat do podoby slavné panenky

Gabriela je nazývána jako česká Barbie
Gabriela je nazývána jako česká Barbie
Foto: Archiv Gabriely Jiráčkové

Krása je její doménou. Gabriela Jiráčková (21) je považována za českou Barbie, ikonickou panenku ztělesňující dokonalý půvab. Ve svém věku má za sebou řadu cenných zkušeností a přesto, že by se mohla věnovat výhradně modelingu, její sny směřují překvapivě ke kariéře v hudebním průmyslu. V druhé části exkluzivního rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz promluvila o vztahu s přítelem, budování hudební kariéry nebo o tom, jak se udržuje stále štíhlá a krásná.

Gabrielo, jste krásná žena. Je to pro vás v něčem překážkou, nebo to považujete spíše za výhodu?

Samozřejmě vše, čím se člověk nějakým způsobem vymyká z průměru, je dvojsečná zbraň. Někomu ta odvaha být jiná, výrazná a sebevědomá imponuje, jiného můj vzhled a otevřenost naopak už z principu uráží. Největší překážkou jsou tak většinou spíše předsudky konkrétních lidí, kteří mě buď pokrytecky odsoudí, nebo si naopak dokážou přiznat, že se jim líbím (smích). Proto se i dnes více než kdy dřív snažím dbát na to, aby kromě mého vzhledu lidé vnímali i další mé kvality, úspěchy a cíle. Jak se říká: »Šaty dělají člověka«. Tedy »mít hezké šaty« je bezesporu výhoda.

Kromě půvabné tváře musíte pracovat i na své postavě. Čím se udržujete v kondici - cvičíte, sportujete, dodržujete zdravý jídelníček?

Cvičím pravidelně 6x do týdne podle tréninků fitness trenérky a tanečnice Martiny Markové, která mi v tomto ohledu neskutečně pomohla. Nastavila mi tréninky na tělo a já díky jejímu přístupu začala cvičení a celkově zdravý životní styl opravdu milovat. Ale nebylo tomu tak vždycky. Před lety jsem se denně cpala čokoládou a jít si alespoň zaběhat nebo zacvičit, to mě ani nehnulo. Od přírody mám štíhlou postavu, proto jsem váhu vůbec nemusela řešit. Nicméně jsem si uvědomila, že každý z nás má co zlepšovat a nezdravý způsob života by mě stejně jednou dohnal.

Na co konkrétně jste se v rámci cvičení a tréninku zaměřila?

Hlavně na kardio, ale i silové cvičení. Neskutečně mě to baví. Motivuje mě, když vidím výsledky a je mi lépe na těle i na duši. Ale bylo těžké vydržet a být stále motivovaná. Právě motivace a disciplína je v tomto ohledu opravdu nepostradatelná. Chce to čas, pevnou vůli a rozhodně kvalitního trenéra.

Udržování krásné postavy ale není jen o cvičení. Jak to máte s jídlem?

Co se týče stravy, řídila jsem se až do konce roku 2020 kalorickými tabulkami, kam jsem si zapisovala vše, co jsem v daný den snědla nebo vypila. Nesměla jsem překročit svůj nastavený limit. Také jsem si hlídala nutriční hodnoty, abych měla dostatečný příjem bílkovin a vlákniny. Dnes už mám ale velmi dobrý odhad, co které jídlo zhruba obsahuje a dokážu si i bez tabulek v hlavě spočítat příjem a výdej. V roce 2021 jsem tedy v tomto směru svým vlastním pánem.

Co si představujete pod pojmem »zdravý jídelníček«?

U zdravého jídelníčku není primární to, aby člověk jedl 100% zdravě, ale spíš kvalitně, vyváženě a v menších porcích. Když jsem se začala zajímat o své tělo, i pro mě to bylo nové. Byla jsem až v šoku, co které jídlo obsahuje nebo co běžně všichni jíme. Vůbec se nedivím, že jsou někteří lidé permanentně mrzutí, když vidím, co jí.

Vím, že máte partnera. Co je podle něj vaše největší fyzická přednost?

To je otázka spíše na něj. Já se netrefím, a bude z toho doma sekec mazec! (smích). Za mou největší »fyzickou přednost« považuje můj věk a výšku. On má téměř 2 metry, 37 let a váží 115 kilogramů. Já měřím 160 centimetrů, je mi 21 let a vážím něco přes 45 kilogramů. Mezi námi je znatelný rozdíl jak ve výšce, tak zároveň i po stránce věkové. A právě to ho na mně asi přitahuje nejvíc - jak jsem oproti němu křehká a drobná.

Co u vás oceňuje naopak po té povahové stránce?

Odjakživa mám velkou zálibu v knihách, vyrůstala jsem se svými dospělými bratry, kterým je všem už přes 40. Rodiče se mi jako malé velmi věnovali, vzdělávali mě a podporovali v uměleckých činnostech. Díky tomu jsem se vlastně už odmala pohybovala v showbyznysu, kde jsem se na jevišti setkávala opět hlavně s dospělými. To všechno mě posunulo mentálně mnohem dál, než by odpovídalo mému věku a tomu odpovídá i má povaha. Už v 15 letech jsem měla názory spíše jako třicetiletá a nyní, když je mi 21 let, jsme si s přítelem už povahově velmi blízcí. Mimo to jsme oba umělci, kteří mají ne zrovna typické životy a cíle. Můžu tak s jistotou říct, že oba na sobě oceňujeme svou cílevědomost, vzdělání a lidskou dobrotu se smyslem pro spravedlnost.

Čeho byste jako česká Barbie chtěla dosáhnout? Kam směřují vaše cíle?

Mám spoustu velkých plánů a cílů. Na tom hlavním pracuji dlouhodobě už 3 roky. Vedle své veřejné role české Barbie, která je sice momentálně nejvíce vidět, ale je jen částí mozaiky, se věnuji především práci na svém návratu na hudební scénu. Dělám teď všechno pečlivěji než dřív a především se věnuji všem částem byznysu osobně. Dnes už si neumím představit, že bych po zkušenostech z minulosti slepě důvěřovala jen najatým manažerům, kteří svou zodpovědnost a nasazení měřili většinou jen optikou svého vlastního prospěchu. Nyní mě zastupuje můj partner Maximilian, se kterým máme ty cíle společné. Jsem za něj velmi vděčná, jelikož právě díky němu a jeho zkušenostem dostalo mnoho mých snů konečně zřetelné obrysy. Příkladem je i náš přesun do Spojených států.

Směřujete své kroky mimo území České republiky. Není to pro vás v současné době velká komplikace?

Bohužel, nebo právě bohudík, nám velkou část plánů včetně stěhování překazila pandemie koronaviru. Nakonec jsem za to ale ráda. Měla jsem možnost seznámit se v Bratislavě se světoznámým skladatelem Tomi Popovičem, který se z Los Angeles vrátil po 15 letech. Zkrátka: »Když nepřijde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.« (smích). Padli jsme si do oka a právě s ním teď připravuji mé debutové singly. A pokud nám to půjde dobře, tak i celé album.

To jsou zajímavé vyhlídky. Takže chcete naplno rozjet hudební kariéru?

Chci se stát světově úspěšnou zpěvačkou, která jednou vyprodá Madison Square Garden! To je přeci jasné. (smích). Buďte všichni u toho a sledujte můj příběh »zpívající Barbie«, která si chce splnit svůj životní sen. A zda se mi to jednou podaří.

Sledujete své »konkurentky« v zahraničí?

Ano, samozřejmě sleduji a z některých se postupem času staly i mé dobré kamarádky. Z lidského hlediska mám asi nejblíže k živé panence Pixee Fox, která má podobně jako já velkou úctu k přírodě a zvířatům, ale zároveň i zálibu v estetických úpravách, kterých má na kontě více než 250 - včetně šesti vyoperovaných žeber, změny barvy duhovek nebo chirurgické úpravy čelisti. To já jsem se svými decentními výplněmi a silikonovými ňadry v porovnání s ní začátečník (smích). Přesto všechno je to jeden z nejsrdečnějších lidí, které jsem kdy poznala. Její úpravy ale i při tom množství vypadají vkusně.

Určitě nelze opomenout Ukrajinku Valeryi Lukyanovou, která je považována za světovou lidskou Barbie. Jaký názor máte na ni?

Konkrétně Valeria Lukyanová mě spíše než estetickými úpravami fascinuje svou spirituální cestou, kterou má její vizuální stránka za úkol pouze podtrhnout. Já tyto »obživlé« panenky vnímám jako sebevědomé ženy, které se nebojí jít proti proudu a užívají si života podle sebe. Nikdy jsem žádnou z nich nebrala jako konkurenci, jelikož každá z nás je ve své podstatě úplně jiná. Ony mají své kvality, kterými nedisponuji já, já mám zas ty své, které nemají ony. Proto by spolu lidé nikdy neměli soupeřit ani se jakkoli významně porovnávat. Měli by se zaměřit spíše na to, aby byli nejlepší verzí sebe sama.

Současná doba není vůbec lehká. Jak vnímáte koronavirovou epidemii s ohledem na váš osobní i pracovní život?

Koronavirová opatření pro mě znamenala naprosto zásadní a radikální změnu plánů. Loňská jarní karanténa přišla pouhé 3 týdny před tím, než jsme se měli s přítelem stěhovat do Los Angeles. Hranice se nám uzavřely přesně v den, kdy jsem byla objednána v Bratislavě na předoperační vyšetření před mou druhou augmentaci prsou. Vše jsme měli před odletem vypočítané téměř na hodiny, abychom to stihli. Ráno jsme vyrazili z Prahy, ale než jsme dojeli na hranice, vše bylo zataraseno. Nejen že nám teď už dávno propadly letenky, bydlení v LA, nasmlouvané kampaně, obchodní schůzky a nahrávání, ale zásadním způsobem se v Americe změnilo i politické a bezpečnostní klima. A výrazně bohužel právě i v Kalifornii. 

Najde se něco, co vám tato doba života v epidemické krizi přece jenom dala?

Čas, kterého se mi před pandemií opravdu zoufale nedostávalo. Vnímám to jako příležitost zastavit se a věnovat se chvíli jen sama sobě. Možná jsme to mnozí, a možná i celá společnost, tak trochu i potřebovali. To ale neznamená, že bych na to hřešila a alibisticky v práci na svém snu jakkoliv polevila. Naopak, vše co jsem chtěla dělat v Americe, teď v podstatě dělám tady. Jakmile se vše opět uvolní, budu připravená, aby mi nic neuniklo.

Krása je její dominantou a ikonická panenka ztělesňující dokonalost pak vzorem. Gabriela J...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.