Česko zaplatilo za vakcíny, které nevykryjí plně omikron či deltu, 6 miliard, další má objednané. O očkování je přitom menší zájem. Promluvil Roman Prymula
Za vakcíny proti covidu-19 ministerstvo zdravotnictví jejich výrobcům zaplatilo od zahájení očkování do konce loňského listopadu více než šest miliard korun. Vyplývá to z přehledu zaplacených faktur ministerstva. Od začátku očkování 27. prosince roku 2020 zdravotníci aplikovali už více než 16,9 milionů dávek vakcíny. O něco nižší počet vakcín by měl podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba dorazit v letošním roce. Objednáno je prozatím 14,7 milionu dávek. Pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57) vysvětlil, proč ministerstvo nakoupilo tak vysoký počet dávek, které plně nedokáží vykrýt varianty delta či omikron.
"Tady je bohužel problém, že k tomu Evropská unie přistoupila poměrně špatným způsobem v tom slova smyslu, že aby země získala vakcíny, tak si jich musela koupit větší počet, než kolik by jich potřebovala. Od toho se vyvíjely diskuze, zda koupit či nekoupit takové množství. A ono to není vůbec jednoduché, když o tom má člověk rozhodovat. Ty vakcíny jsou použitelné tak, že budou nabídnuty třetím zemím, ale riziko, že tady nějaké zůstanou a nebudou vypotřebovány, je tady vysoké," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví, na jakém základě se rozhodovalo.
Jako první se v Česku začalo očkovat vakcínou od firmy Pfizer/BioNTech, od té doby tvoří přes 80 procent všech podaných dávek. Lidé dostali také vakcínu firmy Moderna či AstraZeneca. Nejméně bylo očkováno jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson.
"Budou docházet především vakcíny Pfizer, potažmo Moderna. Jsou i objednávky od Janssenu a AstraZeneca, ale u té, vzhledem k situaci a zájmu, jaký je, spíše budeme směřovat do mechanismu darů do jiných zemí," řekl k tomu v rozhovoru s ČTK před svým odchodem bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35). Očkování vakcínami AstraZeneca (AZ) a Janssen se v ČR utlumilo, u AZ kvůli malému zájmu po podezřeních souvisejících se vznikem krevních sraženin a u Janssenu poté, co studie ukázaly rychlý pokles protilátek.
Podle Vojtěcha je na příští rok objednáno navíc 100.000 dávek zatím neschválené vakcíny Sanofi a 370.000 dávek vakcíny Novavax, kterou Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila. Nejdříve v květnu by pak podle něj mohla být vakcína Valneva.
"Výrobci (zejména mRNA vakcín) hovoří o tom, že by se upravovaly na omikron. Ale tady zatím ještě máme velmi kusé informace," dodal tehdy Vojtěch. Jeho slova potvrdil na posledním jednání vlády i nástupce Vlastimil Válek (61). Vláda podle něj chce vyhodnotit, jestli se budou vakcíny upravovat, do konce ledna.
Za první rok očkování bylo spotřebováno přes 15 milionů dávek vakcín, dalších 14,7 milionu je objednáno ještě pro příští rok. V prvním čtvrtletí jde o 5,1 milionu, ve druhém 5,5 milionu a ve třetím 4,1 milionu. "Čtvrtý kvartál je v řešení. Upozorňujeme však, že údaje o objednaných vakcínách jsou orientační a budou se měnit," dodal mluvčí resortu Jakob.
Česko tak bude mít s největší pravděpodobností víc vakcín, než využije. Už letos jich část darovalo dalším zemím.
Od konce prosince 2020 se v Česku proti covidu-19 očkuje. Podáno bylo za celou dobu očkování přes 16,9 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo asi 6,8 milionu lidí. Denní počet podaných vakcín už více než dva týdny postupně klesá. Ve čtvrtek dostalo vakcínu 38.259 lidí, což bylo o 30 procent méně než před týdnem. Většinu očkovaných za den tvoří v současnosti již plně naočkovaní lidé, kteří dostávají posilující dávku vakcíny. Dohromady dostalo posilující dávku asi 3,7 milionu lidí, tedy více než polovina plně očkovaných.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
