Chartisté a exkomunisté si podali ruce na Hradě: Přišel čas usmíření. Ne, je to pokrytectví. Panuje neshoda ve vyznění Pavlovy akce
Komentář Jiřího Ovčáčka: Oslavy státního svátku 28. října 2023 na Pražském hradě přinesly dosud nebývalou situaci. Prezident Petr Pavel, bývalý člen KSČ za normalizace, v průběhu důstojného ceremoniálu ve Vladislavském sále předal státní vyznamenání bývalým signatářům Charty 77 a bojovníkům proti komunismu. Pro některé velký symbol potřebného smíření společnosti, jiní dští oheň a síru. Rozdělení názorů dokazuje i anketa ŽivotvČesku.cz mezi politiky a analytiky, kteří se ve vyznění vzácných okamžiků v sídle českých knížat, králů a prezidentů neshodnou.
Velkou bouři vyvolal především lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který se do prezidenta Petra Pavla nevybíravě opřel, a to právě kvůli tomu, že jako bývalý člen komunistické strany vyznamenal někdejší bojovníky proti totalitě. Proti tomu se už ohradil ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz vynikající diplomat a poradce hlavy státu Petr Kolář, který za Babišovým útokem vidí přetrvávající zhrzenost z porážky v prezidentské volbě.
Stejně jako je rozdělen pohled na slavnostní akt na Pražském hradě mezi Andrejem Babišem a Petrem Kolářem, neshoda panuje i mezi osobnostmi oslovenými redakcí ŽivotvČesku.cz. Zajímali jsme se o názor, zda není průběh 28. října 2023 impulsem ke smíření se, nebo musí minulost zůstat stále živá. Někdejší ministryně financí a šéfka poslanců za hnutí ANO Alena Schillerová soudí, že většina pamětníků se už raději dívá dopředu a minulost neřeší. Usmíření ale podle ní bude možné, až část politiků přestane hrát účelovou kartu boje s komunismem.
"Osobně jsem přesvědčena, že většina pamětníků se již dávno dívá mnohem raději dopředu než dozadu. Ti z nás, jejichž křivdy byly živé 27. října 2023, si je nejspíš ponesou dál i po Pavlově svátečním ceremoniálu. A pak jsou tady ti, kteří si na boji s komunismem a rozdělování společnosti na dobré a špatné postavili kariéru. Dokud budou mít své publikum, usmíření čekat nemůžeme," uvedla Alena Schillerová pro ŽivotvČesku.cz. Někdejší lídr zákonodárců sociální demokracie Michal Hašek by uzavírání ran minulosti ocenil. V tomto směru už bylo podle něj nakročeno zvolením bývalého člena KSČ Petra Pavla prezidentem republiky.
"Jestli Česká republika v nynější složité zahraniční i domácí situaci něco potřebuje, je to mimo jiné uzavírání ran z minulosti, při respektu k národní historii. Už samo zvolení prezidenta Pavla v tom je silným počinem," sdělil Michal Hašek pro ŽivotvČesku.cz. Stejně jako Alena Schillerová ale poukázal na to, že ačkoliv je snaha podat si ruce, stále se objevuje kádrování minulosti. "Jde jen o to měřit teď stejně všem, nejen prvnímu muži státu. Nelze na jednu stranu hlásat smíření a na druhou pořádat málem čarodějnické procesy, jako jsme jich svědky třeba u procedury schvalování ústavních soudců v Senátu," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Michal Hašek svůj postoj s tím, že odmítá primitivní antikomunismus nebo nálepkování lidí za dezoláty nebo ruské šváby.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský vysoce ocenil prezidenta Petra Pavla za snahu zasypávat příkopy. "Byl bych rád, aby se s tímto vytýkáním jednou provždy skoncovalo. Jinak se jako společnost nikam neposuneme. Komunistický režim skončil před 34 lety a upřímně doufám, že se už nikdy nevrátí. Na těch 40 let bychom však neměli zapomínat. Víme, jak se komunisté zachovali k mnoha slušným lidem, kteří nemohli pracovat ve svém oboru, a častokrát to odnesly i jejich děti. Ale je čas se posunout dál. Prezident Petr Pavel je člověkem, který se snaží zasypávat tyto příkopy, to na něm oceňuji," poznamenal Tomáš Zdechovský pro ŽivotvČesku.cz.
Mediální analytička Irena Ryšánková naopak nabídla kritický pohled, domnívá se totiž, že 28. října 2023 na Pražském hradě ve skutečnosti k žádnému smíření nedošlo. "Vladislavský sál byl letos místem, kde jedni zapomněli na to, že byli komunisté, a druzí na to, že byli antikomunisté. To není smíření, to je pokrytectví," nekompromisně uvedla mediální analytička pro ŽivotvČesku.cz.
Podobně ostře se vyjádřil sociolog Petr Hampl. "Pro některé lidi už k tomu smíření došlo. Konkrétně pro ty lidi, které spojuje pohrdání českými národními zájmy a které spojuje servilnost vůči nadnárodním strukturám a korporacím,“ poznamenal ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz sociolog, který zároveň dodal názor, že občany otázky minulosti netrápí: "Výzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že většině lidí je to jedno. Někdo pokládá za lepší současný režim, někdo ten předlistopadový, ale téměř nikdo nepožaduje, aby se znovu a znovu otevíralo, kdo co dělal před desítkami let."
Probírání minulosti osobností historicky patří k českým »národním sportům«. A, žel, i účelové vyřizování účtů mezi Čechy kvůli činům předešlých dob patří k neslavným okamžikům našich dějin. Vzpomeňme na smutný poválečný osud krále komiků Vlasty Buriana, který byl osočen z kolaborace, což ho lidsky zlomilo. Další tvrdé kádrování následovalo po únoru 1948, ale i o deset let později, za normalizace po roce 1968. A neskončilo vlastně dodnes. Každý lidský život přitom ve svém celku mnohdy obsahuje chyby, pád i slavné okamžiky. Smíření znamená přijmout minulost, odpustit chyby druhých a přiznat si své vlastní.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
