Co se děje po smrti. Lidská energie jde za světlem, je to jako při narození, říká herečka Michaela Kudláčková

Herečka Michaela Kudláčková
Herečka Michaela Kudláčková
Foto: Showpix.cz

Odcházení člověka na věčnost je stejně důležité a zásadní jako jeho příchod. Narozením cesta začíná a smrtí končí. Nebo možná dál pokračuje. Herečka a vědma Michaela Kudláčková (52) objasnila svým pohledem, jak vnímá umírání a smrt. "Říká se, že když člověk umírá, že vidí světlo. Je to stejný pohled jako při porodu," řekla pro ŽivotvČesku.cz Michaela Kudláčková.

Vědma a herečka Michaela Kudláčková říká, že smrt a umírání je depresivní téma plné bolesti. Zároveň to ale může být náročný přechod do světla, kdy fyzické tělo se začíná rozpadat, ale jemná energie jde dál.

"Možná má pravdu Buddha, když říká, že všichni jsme prsty jedné ruky. Jsme součástí jednoho vědomí, které je rozptýlené, ale teď zrovna bydlí ve vás. Mám zážitky s mými dětmi. Myslím si, že do pěti umí vzpomínat na předchozí zkušenost. Nechci použít termín vtělení, to už mi přijde moc »ezo«. Ale nějaké vjemy a zkušenosti z těch posledních životů, nebo jak bych to řekla, prostě mají. Myslím, že tu předchozí zkušenost nějak vnímají. Děti mi do svých pěti let vyprávěly, co dělaly dříve. Ony tomu říkaly: "Když jsem byla ještě veliká." A ty děti to vždy pojmenovaly stejně, vždy použily výraz »když jsem byla ještě veliká«. Že používají pro tu zkušenost stejná slova, mi přijde fascinující," řekla Michaela Kudláčková pro ŽivotvČesku.cz a hovořila o jemných energiích.

To vědomí nenese paměťovou stopu. Nic si nepamatujeme, ale může to někdy problesknout. Třeba právě v dětství nebo v nějakém krizovém momentu.

"Jsou lidé, kteří se něčeho iracionálně bojí, ale není pragmaticky možné, aby se za svůj život s tím setkali. Moje matka se šíleně bojí tygrů. Nechce být sama, protože se bojí, že na dveřích se objeví tygří tlapa. Takové vjemy má v Davly u Prahy. Mě zaujalo, že čerstvě narozeným dětem vědci měřili EEG a pouštěli jim nahrávku syčení hada a tepová frekvence se zvýšila. Miminka tak reagovali na syčení hada, i když s hadem nemohly ty malé děti mít ještě žádnou zkušenost. Přesto to vnímají jako nebezpečí. Také si myslím, že třeba pády civilizací a jiné velké historické momenty máme jako jednotlivci uložené v nějaké DNA paměti," upřesnila pro ŽivotvČesku.cz vědma k tomu, jak si představuje umírání a nové zrození.

"Domnívám se, že myšlenka, jako forma energie, může na některých místech zůstat opravdu dlouho. A citliví lidé to jsou schopní vnímat. Mohou to být třeba místa, jako jsou hřbitovy a popraviště. Ti lidé, kteří jdou na popravu, se šíleně bojí. Do éteru vylétne obrovská vlna energie, kterou je později zase schopný někdo vnímat. Ta energie se nikam neztratí. To není žádný duch, ale je to druh vlnění, které mozek některých lidí umí pojmout, ale neumí racionálně vyhodnotit. Takže se člověku na takovém místě třeba udělá fyzicky špatně, aniž by vlastně tušil, proč tomu tak je," myslí si známá vědma a kartářka.

"Říká se, že když člověk umírá, že vidí světlo. Je to stejný pohled jako při porodu. Miminko také prochází tunelem a jde za světlem. Ten pohled do světla je stejný při porodu i při odcházení," vyslovila pro ŽivotvČesku.cz Michaela Kudláčková svou hypotézu.

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 1159 případů koronaviru, potvrdila to mluvčí ministe...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.