ČR zaplatila za covidové vakcíny 19 miliard korun. Epidemiolog Roman Prymula zhodnotil současný vývoj koronaviru

Roman Prymula
Roman Prymula
Foto: Jan STROUHAL / MAFRA / Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 10. 7. 2022

Česká republika zaplatila za objednané vakcíny na covid-19 dosud 19 miliard korun. Částka pokrývá i dodávky pro příští rok, které chce ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) rozložit i do roků následujících. Uvedla to ředitelka mezinárodního oboru MZd Kateřina Baťhová, která měla od začátku epidemie na starosti nákupy vakcín. Země EU nakupovaly vakcíny společně, ČR bude proto během svého předsednictví Radě EU řešit další smlouvy s jejich výrobci. Jednání bude v Praze příští pátek, nové smlouvy by podle náměstka MZd Jakuba Dvořáčka mohly platit od začátku příštího roku. Současný stav ohledně vývoje koronaviru pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil epidemiolog Roman Prymula (58).

"Je třeba říci, že i v České republice už dominují subvarianty BA.4 a BA.5. Druhá jmenovaná je výrazně agresivnější, pokud jde o šíření. Víme, že se šíří asi deset a půl krát rychleji, než tomu bylo u první varianty viru - takzvaného wuchanského," uvedl bývalý šéf rezortu zdravotnictví pro ŽivotvČesku.cz.

Podle dat o očkování bylo aplikováno téměř 17,7 milionu dávek vakcíny, z nich 83 procent od firmy Pfizer/BioNTech a 1,6 milionu dávek od firmy Moderna. Další zůstávají ve skladech, vakcíny za 272 milionů korun Česko darovalo do zahraničí, látky za 190 milionů korun muselo ministerstvo zlikvidovat, protože jim skončila doba použitelnosti.

Už poslední dodatky ke smlouvám vedly podle Baťhové k odložení dodávek. "Pfizer i Moderna přestaly dodávat vakcíny a nebudou je dodávat přes celé léto. Všechny přijdou na podzim, kdy už budou dostupné nové typy," uvedla.

"Nikdy nebudeme mít optimální množství. Pravděpodobně vždycky budeme muset mít objednaných víc, než jak velkou máme populaci," řekl náměstek. Dosud vydaná částka 19 miliard pokrývá objednávky u všech potenciálně úspěšných výrobců vakcíny od roku 2020 a všechny dodané od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, Johnson & Johnson a AstraZeneca do roku 2023. Pro srovnání, za vakcíny pro povinná dětská očkování a přeočkování dospělých proti tetanu, platí zdravotní pojišťovny asi 2,8 miliardy korun za čtyři roky. Každý rok jde o zhruba milion dávek různých vakcín.

Cílem setkání příští týden je podle Dvořáčka připravit zadání pro výrobce covidových vakcín tak, aby smlouvy lépe odpovídaly současné situaci, kdy se nemoc nejspíš bude pravidelně vracet. Dodávky by se měly rozložit do delšího času a země EU chtějí mít vždy dostupné upravené vakcíny na nejaktuálnější variantu viru.

O nových smlouvách budou jednat 6. a 7. září v Praze ministři zdravotnictví zemí EU, Dvořáček očekává, že do té doby výrobci představí své návrhy. Zároveň by podle něj mělo být zjednodušeno schvalování upravených vakcín podobně jako u každoročně měněných vakcín na chřipku.

Ohledně současného vývoje koronaviru v ČR byl epidemiolog Roman Prymula konkrétní v tom, že další počty nakažených se dají očekávat. "I v té současné a rádoby teplé sezoně, kdy jsme očekávali nepoměrně nižší výskyt tohoto onemocnění, dochází k poměrně prudkému nárůstu. Dá se zároveň pozorovat v řadě zemí Evropy, jakými jsou třeba Francie a Itálie, že v nich dochází k výraznému nárůstu pozitivních případů, Česká republika tedy není výjimkou. Vidíme tady zvýšené reprodukční číslo což znamená, že se dá očekávat, že bude docházet k dalšímu nárůstu," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz respektovaný odborník a bývalý ministr zdravotnictví.

"Tam, kde lidé neměli třetí dávku, je nezbytné třetí dávku aplikovat. U čtvrtých dávek je doporučení zatím takové, aby to byli lidé, kteří jsou v riziku z hlediska svého základního onemocnění. Jsou to osoby nad šedesát let věku, pak tam patří zdravotníci a u všech ostatních kategorií je to záležitost už doporučovaná. A budeme čekat, jak v dohledné době tady bude registrace nových vakcín, které budou pokrývat varianty omikronu lépe než původní typy preparátů, které tady máme. Zatím prvotní signály jsou takové, že by to mělo být někdy na přelomu září až října," dodal pro ŽivotvČesku.cz odborník v oblasti epidemiologie Roman Prymula.

MZd se chce při předsednictví zaměřit také na poučení z epidemie koronaviru, zejména v komunikaci. "Chtěli bychom se v této oblasti podívat na to, co které státy EU udělaly v oblasti komunikace dobře a co se nepovedlo," dodal náměstek. Konference k tomuto tématu bude v Praze 21. a 22. listopadu, její finální program bude znám na konci července, nebo na začátku srpna.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.