Deprese a strach kvůli epidemii. Odborník vysvětlil, v čem může pomoci pes. Dokáže být nesmírně přínosný, říká
Psychické problémy jsou tématem, které se především v souvislosti s epidemií koronaviru hodně řeší. Potvrzují to i odborníci vnímající přeplněnou kapacitu ordinací a závažnější starosti, které lidé popisují. Pomocí mohou být pro některé lidi v rámci terapeutické léčby psi – říká se tomu canisterapie. Psychiatr Jan Cimický (73) vysvětlil, pro koho je z praxe skutečně přínosná a z jakého důvodu. "Canisterapie je léčba pomocí psů – jedná se o metodu, která právě využívá velkou afinitu těchto zvířat k člověku, a máme ji ověřenou na mnoha případech. Zejména v domovech seniorů, kde lidé trošku trpí tím, že mají méně komunikačních možností," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Dokáže mu být věrným společníkem, ale umí také ovlivňovat jeho duševní zdraví a podílet se na zlepšení některých psychických problémů. Po více jak roce s epidemií koronaviru v Česku jsou přeplněny kapacity ordinací psychologů a psychiatrů a spousta lidí se vzpamatovává z těžkých měsíců, které se podepsaly na jejich osobním i pracovním životě a celkově změnily atmosféru ve společnosti.
Canisterapie sice není spásou, ani není vhodná pro každého. Ale některým lidem dokáže výrazně pomoct, což dokazují i výsledky terapií, které přináší zjevné kladné pokroky a úspěchy.
"Dnes je to již celá kapitola v oblasti psychiatrické rehabilitace nebo komplexní psychiatrické léčby. Canisterapie je léčba pomocí psů – jedná se o metodu, která právě využívá velkou afinitu těchto zvířat k člověku, a máme ji ověřenou na mnoha případech. Zejména v domovech seniorů, kde lidé trošku trpí tím, že mají méně komunikačních možností oproti mladým lidem. Ale také osobám středního věku, které se ještě volně pohybují a mají více energie na to, aby vyhledávaly kontakty, nebo je v dnešní době vyhledávají po sociálních sítích. Pro seniory je velmi důležité, aby tam byl fyzický kontakt. Máme ověřeno, že canisterapie, která je dostupná i osobám, které jsou upoutány na lůžko, je nesmírně přínosná," řekl Jan Cimický pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pořídit si psa je něco úplně jiného, než ho využívat k terapeutickým účelům.
Pes vnáší do života jistou změnu, člověk mu částečně musí přizpůsobit svůj životní styl, nikoli naopak, jak si lidé velmi často myslí. S pořízením zvířete je nutné vše dobře zvážit, protože stejně jako od psa člověk dostává řadu pozitivních impulsů, tak mu musí dávat něco i on sám.
"Musíme oddělit a odlišit to, jestli si někdo pořídí psa, aby tím zaměstnal děti, které se o něj nebudou chtít starat – pak je to týrání zvířete, to v žádném případě ne. Jestli si někdo bere takové zvíře jako je pes, zavazuje se k tomu, že se o něj musí starat. Psovi je potřeba věnovat určitou péči. Možnost dorozumění je podobně jako u malého dítěte, se kterým si ještě nerozumíme a není schopno se vyjádřit. Canisterapie je terapeutickým prostředkem, který nahrazuje mezilidskou komunikaci," popsal pro ŽivotvČesku.cz renomovaný psychiatr, který je členem francouzské a italské psychiatrické společnosti a také autorem mnoha publikací.
Podle jeho slov je to částečně podobné, jako když někdo pečuje o dítě. "Je to velice blízké. Samozřejmě dítě postupně získává schopnosti, dokáže komunikovat, situace je tam pak trochu jiná. Ale v určitém okamžiku vývoje dítěte je možnost komunikace do jisté míry omezená jako u toho zvířete," doplnil Jan Cimický pro ŽivotvČesku.cz.
O canisterapii:
• Jedná se o terapeutickou metodu, která je podpůrným prostředkem léčby využívající pozitivní vliv působení psa na lidské zdraví.
• Slouží jako psychosociální »léčba« nebo může mít i fyzioterapeutický vliv.
• Pomáhá zlepšovat verbální i neverbální komunikaci, stejně tak jako paměť a pozornost. Rozvíjí sociální cítění, podílí se na správné orientaci v čase a prostoru nebo rozvíjí motoriku.
• První záznam o využití psa pro terapeutické účely pochází z Belgie v období 9. století.
• V České republice se začala rozvíjet až po roce 1989.
• Termín canisterapie vznikl v roce 1993 díky doktorce Jiřině Lacinové, která je považována za průkopnici v oboru.
• Využívá se u pacientů s depresemi nebo psychickými poruchami, u lidí trpících samotou, seniorů, mentálně nebo fyzicky postižených osob nebo dětí, které se potřebují vyrovnat se ztrátou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
