Dopady epidemie: Ženy trpí ztrátou kontaktu s dětmi, muži omezením sociálních aktivit, říká odborník
Koronavirová krize, která celosvětově udeřila mocnou silou a podepisuje se na lidských životech, může výrazně působit na psychické zdraví člověka a ovlivňovat ho. Vedoucí oddělení klinické psychologie pražské nemocnice na Homolce Lenka Krámská popsala pro ŽivotvČesku.cz, v čem vidí největší problém vlivu současné krizové situace v Česku na psychiku a jak si udržet zdravou mysl v tak nepříznivé době, která nás potkala.
Koronavirus se šíří po celém světě, ale Česká republika patří k evropským zemím na vrcholu žebříčku těch, které jsou postiženy nejvíce a počty nakažených osob ukazují alarmující čísla v poměru na 100 000 obyvatel. Ukazatel vlivu onemocnění covid-19 nezůstává zdaleka u plnících se nemocnic a smutných osudů těch, kteří v souvislost s ním podlehli. Těžká doba související s jeho šířením působí také na psychické zdraví lidí a náladu ve společnosti. Jaké jsou nejčastější dopady koronavirové krize na psychiku člověka? "Vzhledem k tomu, že pracuji v nemocnici, kde se setkávám často se staršími a nemocnými lidmi, jako největší problém vnímám sociální izolaci. Většina starších lidí, kteří jsou zvýšeně rizikoví, zásadně omezila nejen kontakty se svými přáteli, ale především rodinou. Ženy velmi trpí tím, že nemohou být v kontaktu se svými dětmi a vnoučaty. Muži nejčastěji zmiňují omezení svých zálib a sociálních aktivit. U vážně nemocných hospitalizovaných pacientů a jejich rodin mělo velký dopad na psychiku omezení návštěv, kdy řada rodin prožívala zvýšenou úzkost z toho, že se například nestihnou rozloučit s příbuzným v případě náhlého úmrtí, že nemohou být dostatečnou oporou blízkému během nemoci apod. Zhoršila se obecně adaptace na období hospitalizace," popsala Lenka Krámská, klinický neuropsycholog a psychoterapeut, pro ŽivotvČesku.cz.
"Občas zaznívalo, že karanténa přinesla i pozitivní aspekty do našich životů, poskytla prostor pro intenzivnější setkávání s nejbližšími apod. Nicméně pokud takováto situace trvá příliš dlouho, může naopak dojít k akcentaci problémů, které se v rodinách vyskytovaly již před karanténou. Zatím k tomu nejsou dostupná data z probíhajících studií, přesto z klinické zkušenosti lze očekávat, že se mohou objevit či zhoršit psychické potíže typu deprese, úzkosti, závislosti, ale i patologické jevy jako je domácí násilí. K tomu napomáhá především rostoucí frustrace v mnoha oblastech života, především komunikační, sociální, ekonomické, vztahové a jiných," doplnila Lenka Krámská pro ŽivotvČesku.cz.
Jaké jsou z pohledu odborníka tipy na to, jak nepropadnout stresovým faktorům kvůli současné situaci a udržet si dobré duševní zdraví? "Myslím, že je velmi důležité zachovat ve svém životě řád a režim, na který lidé byli zvyklí. Tzn. i člověk, který zůstane na home office, by měl vstávat ve stejnou dobu, plnit pracovní i domácí povinnosti, tak jak byl zvyklý, zůstat v kontaktu s rodinou alespoň přes telefon či internet. Když nemůže chodit do posilovny, může cvičit doma. Pokud vznikl nějaký prostor navíc, je dobré vnést do života nějaké kreativní činnosti – začít vyšívat, malovat, psát básně, skládat hudbu, začít se učit jazyk, na který nezbýval čas. Ale především vykročit ze zaběhlých způsobů uvažování, protože mimořádné situace vyžadují změnu přístupu a postojů," zdůraznila vedoucí oddělení klinické psychologie.
"Myslím, že je dobré se věnovat obecně prospěšným činnostem – dobrovolnickým aktivitám, docházet do útulku, uklízet odpadky v sousedství apod. Jednoduše začít dělat činnosti, které jsou přínosem a obohacením nejen pro nás, ale i pro druhé, což nás odvede od nadměrného zaměření na sebe sama a vnese do našich životů smysl pro sounáležitost. A když ani tyto aktivity nepomáhají a jedinec začne pociťovat zhoršování psychického stavu, je na místě vyhledat odbornou pomoc. V současné době je k dispozici celá řada linek pomoci a psychoterapeutických služeb online," dodala Lenka Krámská z pražské nemocnice na Homolce pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
