Dovolenou s manželem budeme trávit v Čechách, říká Radka Rosická

Radka i Petra promluvily o vaření a dovolené.
Radka i Petra promluvily o vaření a dovolené.
Foto: Archiv Tesco
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 8. 2020

Jak probíhal čas karantény u jednoho z našich nejlepších fotbalistů Tomáše Rosického a v rodině hokejisty Patrika Eliáše? Vařilo se a zase jenom vařilo! Jejich manželky prozradily, co kromě společně stráveného času, "klohnily" u plotny. Ale také třeba to, jak budou trávit letošní dovolenou.

Vaše rozhodnutí přispět mnoha potravinami do potravinové banky – čím bylo ovlivněno? 

Petra: My jsme se s Ráďou zajímaly o to, co se teď děje a všichni moc dobře víme, že pro spoustu lidí a teď v době koronavirové i pro mladé lidi a mladé rodiny to není úplně jednoduché. A proto jsme se rozhodly nakoupit potraviny, které teď moc chybí v potravinové bance. Dokonce jsme u toho probraly i nějaké recepty. Takže rovnou vám můžeme poradit, co s tím udělat.

Poraďte, vidím tady dost čočky? Ta je u vás v rodinách oblíbená?

Radka: Čočka na kyselo, čočková polévka, čočkový salát, je tolik variant, co doma z čočky děláme. 

Jaké potraviny se tedy objevily ve vašich vozíčcích?

Petra: Braly jsme hlavně trvanlivé potraviny a takové ty základní potraviny. Aby to splnilo ten hlavní účel potravinové sbírky. Zaměřily jsme se taky ale na to, aby byly ty potraviny docela zdravé. Koupily jsme rýži, těstoviny, luštěniny, fazolky, i nějaké omáčky na ty těstoviny, ale i mouku, cukr, oleje, ty opravdu základní věci do každé domácnosti. Vybraly jsme věci, které mají velkou výživovou hodnotu. 

Je vidět, že jste manželky sportovců, co se tak objevuje na jídelníčků u Rosických a Eliášů?

Petra: My to máme podobné, my vaříme stejně dobře. Můj manžel se snaží jíst opravdu velice zdravě, ale třeba čočku na kyselo se sázeným vejcem nebo se slaninou – tu úplně miluje. Hodně jíme těstoviny, ty mají zase rády naše děti. Obě hodně pečeme, takže mouky, cukry a olej, to je u nás hodně potřeba. 

Takové ty moderní kuchařky se hodně vyhýbají mouce a cukru, jak je to u vás?

Radka: My jsme asi pozadu. Trošičku se snažíme, ale musím říct, že já peču ještě z těch základních surovin z cukru a z mouky. Péťa už začíná trošku nahrazovat. Já už jsem teda zkoušela nějaké lowcarbové dezerty a jsou vynikající.

Petra: Já si myslím, že když chcete jít s tou moderní vlnou, stejně musíte znát ten starý základ, tak jak nás to učily maminky a babičky. Stejně ale nejde udělat dobrou kynutou buchtu bez klasické mouky.

Sešly jsme se tady po dlouhé době, kterou jsme všichni museli trávit v karanténě, jak těžké to pro vás a vaše rodiny bylo?

Petra: My jsme karanténu dodržovali opravdu důkladně. Máme štěstí, že oproti jiným máme trochu větší ten prostor na bydlení, nedovedu si úplně představit, jak to zvládaly rodiny v nějakých menších bytech. Tím, že máme zahradu – nebyl to opravdu žádný problém. Manžel je hodně hyperaktivní sportovec, takže jsme měli doma i spoustu sportovního vyžití v rámci zahrady. Ale taky jsem musela pořád vařit. Víte, jak se říkalo, naši dědečkové museli někde bojovat ve válkách a my jediné, co se po nás chtělo bylo zůstat v pohodlí domova, to pro nás bylo to nejmenší. Určitě to nebylo náročné. Byli jsme všichni v pořádku a zdraví.

Dovolená v Česku

Pravidla se nám pomalu rozvolňují, jaké jsou vaše plány na léto? Chystáte se vycestovat někam do ciziny?

Radka: My se tak postupně rozkoukáváme a snažíme se asi ještě objevit krásy Čech, takže zůstaneme spíš v Čechách. Ale možná se vydáme i na Slovensko (smích)… takže nějaké to zahraničí bude.

Petra: My už jsme objevili Beskydy, jezdíme na kolech kolem Máchova jezera, takže se taky zaměřujeme na krásy Česka, Moravy a Slezska. My jsme taky velmi opatrní, užíváme si to zatím tady. Možná jestli někdy později, přemýšlíme, zdali nevyjedeme za přáteli do Chorvatska, ale bereme to s velkým otazníkem. Určitě nechceme nic riskovat.

Vy jste takové sportovní rodiny, objevily jste v čase „koronaviru“ nějaké nové sporty, na které třeba dřív nebylo tolik času?

Petra: Můj manžel vymyslel takové překážkové dráhy, což pro mě bylo úplné peklo. Děti to teda zvládaly úplně bravurně, ale v naší rodině máme spartanskou výchovu, takže sportovat musí i maminka, která je pak vždy tou největší zátěží pro tým. Jezdili jsme hodně na bruslích a na kolech. Teď už i plaveme a začali jsme teda chodit na túry, taková ta stará klasika – řízek do batohu a jdeme 20 kilometrů na nějaký výlet.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.