Důležité je, jestli už dochází k šíření mimo sexuální aktivity, uvedl Roman Prymula. Podle WHO bude případů opičích neštovic přibývat
Celosvětově se zatím objevilo přibližně 200 potvrzených případů opičích neštovic a přes 100 podezření. Týká se to přitom více než 20 zemí, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje. Informovala o tom agentura Reuters. Světová zdravotnická organizace (WHO) zároveň varovala, že počet případů dále poroste, a vyzvala země, aby zvýšily sledování výskytu této nakažlivé nemoci. V Česku je dosud pět potvrzených případů. Epidemiolog Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že zásadní bude, jakým způsobem se nemoc bude dále šířit.
Český státní zdravotní ústav ve čtvrtek potvrdil další tři případy opičích neštovic v ČR, čímž jejich celkový počet stoupl na pět. Podle vyjádření hygieniků na jejich internetových stránkách všechny nakažené osoby pochází z Prahy. Šíření nemoci v zemích, kde se obvykle nevyskytuje, vyvolalo obavy. Kmen viru, který se aktuálně vyskytuje u nakažených lidí, má úmrtnost kolem jednoho procenta, k dispozici jsou ale účinné vakcíny a léčba.
"Překvapením je, že se toto onemocnění šíří mezilidským kontaktem a že ten nárůst infikovaných je poměrně markantní, takže určitě dochází k epidemiologickému šíření v populaci. Teď je otázkou, jestli to skutečně je i nadále dominantně ve vazbě na muže, kteří mají sex s muži, a praktiky s tím spojené, nebo jestli už dochází k masivnějšímu šíření v okolní populaci, což znamená v kontaktech těchto kontaktů mimo sexuální aktivity," uvedl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula.
Mezi první příznaky nemoci podle Státního zdravotního ústavu patří horečka, zimnice, bolesti hlavy nebo svalů, po jednom až třech dnech se objeví typická vyrážka. Ta často postihuje nejprve obličej, poté se šíří i na další části těla.
Roman Prymula zároveň popsal i situaci, kdy je možné se nakazit podobně jako v případě covidu. "Virus opičích neštovic se sice může šířit i respirační cestou, ale trochu jinak než v případě covidu. U něj stačilo poměrně malé množství virů, které se šířily v různých aerosolech i v klasicky vydechovaném vzduchu, což znamená, že se řada osob nakazila velmi rychle. Tady je to otázka infekčních tělesných tekutin, takže jsou jednoznačně infekční i sliny a kapénkami se slinami se ten člověk může nakazit. Určitě to ale není tak vysoké riziko, jaké je u toho klasického vzdušného přenosu, který byl u covidu," popsal pro ŽivotvČesku.cz.
Opičí neštovice byly zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a nyní se vyskytují v částech střední a západní Afriky. Až donedávna se v jiných částech světa nemoc vyskytovala jen zřídka.
Maximální inkubační doba nemoci je podle epidemiologa mezi pěti až jednadvaceti dny, střední pak mezi šesti až třinácti dny. "Během této doby se u nakaženého vyvíjí onemocnění a postupně nastane viremická fáze, kdy se ten virus objevuje v krvi. Člověk přitom začne být infekční ještě předtím, než se u něj objeví klinické příznaky. Následně je infekční po dobu, kdy se nějakým způsobem vyvíjejí ty drobné vřídky včetně prasknutí a vylití toho obsahu. Ten je přitom poměrně masivně infekční. Když už dojde k fázi, kdy se vřídky zacelují a vznikají takové stroupky, tak ta infektivita rapidně klesá," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Stále přitom platí, že opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, které má obvykle proti pravým neštovicím mírnější projevy. I proto není podle Romana Prymuly potřeba situaci dramatizovat.
"Nemyslím si, že by měla nastat nějaká dramatická opatření celoplošného rázu. Pokud se ta nemoc ale bude šířit, tak ji budeme logicky muset zastavit, protože není žádoucí, aby se masivně šířila, aniž bychom tu populaci očkovali. Reálně to bude znamenat, že infikovaní lidé budou muset dodržovat tu jednadvacetidenní karanténu - stejně jako jejich kontakty," dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.