Ekonom Radomír Jáč odpověděl, jak české domácnosti zvládnou přežít růst inflace. Silně je potrápí ceny energií

Peníze - Ilustrační snímek
Peníze – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 24. 10. 2021

Na české domácnosti dopadá tlak inflace a dochází ke zdražování energií. Situace je pro mnoho českých domácností dramatická. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že tempo růstu nominální mzdy má převis nad tempem růstu inflace. České domácnosti by tak měly inflaci a ekonomické tlaky zvládnout. "Průměrná inflace za celý letošní rok bude činit 3,6 %, možná 3,7 %, zatímco průměrná nominální mzda v české ekonomice se za celý rok 2021 zvýší zhruba o 5,5 %," vysvětlil ekonom pro ŽivotvČesku.cz.

Jako hlavní analytik v předních investičních bankách sledujete vývoj inflace detailně a jistě můžete sdělit, co se bude dít do Vánoc a jaký vývoj může česká ekonomika očekávat po Novém roce. Můžete také sdělit, co by v boji s inflací pomohlo?

Meziroční inflace má ve zbytku letošního roku nakročeno k dalšímu růstu. Pro další nárůst inflace hovoří jak vývoj cen komodit, jako je energie, pohonné hmoty či potraviny, tak silná poptávka v ekonomice, jež výrobcům či podnikatelům ve službách zatím stále umožňuje přenášet vyšší náklady do prodejních cen pro jejich odběratele, což se v důsledku projevuje i v růstu cen pro finální spotřebitele. Pro růst meziroční inflace hovoří také statistické efekty: loni na podzim rostly spotřebitelské ceny meziměsíčně jen minimálně anebo dokonce klesaly, což čistě z pohledu výpočtů meziroční inflace hovoří pro její další zrychlení letos na podzim. Vývoj za několik uplynulých měsíců ukazuje, že inflace momentálně dokáže překvapit ve směru výraznějšího než očekávaného růstu spotřebitelských cen a vývoj takto také ukazuje, že odhadovat inflaci nyní není jednoduché. V září meziroční inflace činila 4,9 %, v podstatě s jistotou lze čekat její další růst, ovšem jestli bude v prosinci meziroční inflace zhruba v oblasti 5,5 % je otevřenou otázkou, odhad v oblasti 5,5 % se může naplnit, uplynulé měsíce ale ukazují, že inflace může narůst i výrazněji. S novým rokem může stále pokračovat přeceňování u energií a obecně také přepisování ceníků u zboží a služeb, k němuž na počátku kalendářního roku často dochází. Nelze tedy vyloučit, že meziroční inflace v prvních měsících roku 2022 dále vzroste, již v průběhu 1. čtvrtletí bych ale čekal její stabilizaci a během jarních měsíců by se meziroční inflace měla začít zmírňovat a tato tendence ke zmírnění inflace by se měla zvýraznit v průběhu 2. pololetí 2022, kdy se naplno začnou projevovat protiinflační účinky aktuálního zvyšování úrokových sazeb české centrální banky, tedy České národní banky. V boji proti inflaci by pomohlo i posílení koruny, jehož prostřednictvím by došlo ke zlevnění dovozů do české ekonomiky, respektive silnější koruna by v tomto směru alespoň působila.

V předvolebních debatách mohla veřejnost sledovat přestřelku mezi premiérem Andrejem Babišem a lídrem ODS Petrem Fialou na téma, kdo může za drahotu. Petr Fiala, který má nakročeno do křesla premiéra, používal termín Babišova drahota, Andrej Babiš zase dal najevo, že je zvědavý, jak bude nová vláda zdražování krotit. Jaké reálné možnosti na krocení inflace nově vznikající vláda má a co je třeba začít na vládní úrovni podnikat?

Pro další vývoj inflace bude, vedle faktorů, jakými jsou například vývoj cen komodit, měnová politika ČNB či vývoj kurzu koruny, důležité také další směřování vládní rozpočtové politiky. Dosud rozpočtová politika běžela v módu, jenž se vytvořil v reakci na loňský příchod pandemie, tedy rozpočtová politika dává ekonomice prorůstové impulzy. V situaci, kdy ekonomika již prochází hospodářským oživením a firmy narážejí na nedostatek výrobních kapacit, včetně nedostatku pracovníků, jenž vyvěrá ze situace na trhu práce, se prorůstové impulzy snadno přetavují i do proinflačních impulzů. Ke zklidnění inflace ve střednědobém horizontu by tedy pomohlo snížení prorůstových impulzů, jež ze strany rozpočtové politiky přicházejí. Samozřejmě je v tomto ohledu potřeba postupovat rozvážně, aby ekonomika nedostala šok v opačném gardu, tedy že by se přístup k rozpočtové politice zpřísnil příliš dramaticky.

Ministryně financí Alena Schillerová ve středu také rozhodla o mimořádném prominutí daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec tohoto roku. Ministerstvo financí tak reaguje na prudký nárůst cen těchto komodit na světových trzích...

Coby řešení, jež by přineslo trvalejší efekt, úvahy o snížení nepřímých daní na energie či jiné produkty a služby nevnímám. Podstata inflačních tlaků se touto cestou nijak neeliminuje, navíc jde o další zátěž, jež jde na vrub veřejných financí. Dovedu si představit debatu o tom, že po přechodnou dobu budou nejohroženějším sociálním skupinám například vypláceny kompenzace v souvislosti s aktuálním růstem cen energií – to by inflaci samo o sobě nesnižovalo, šlo by ale o cestu k tomu, aby byl nárůst těchto cen lépe zvládnutelný. Otázkou ale je, zda by se podařilo rozumně nastavit objem takové pomoci a následně uhlídat délku jejího trvání. Kalibrace a řízení takových opatření nejsou jednoduché a nejde tedy o nějaké jednoduché řešení, jež by se jasně nabízelo. Samozřejmě jsem si vědom, že v tomto ohledu mohou existovat i jiné názory a nápady, ostatně otázka možné reakce na růst cen energií je nyní tématem, jež jde napříč Evropou.

Průměrná inflace za letošní rok bude kolem 3,5 procent. V kombinaci s otřesem na trhu s energiemi je to nápor, který je pro řadu českých domácností opravdu dramatický.

Průměrná inflace za celý letošní rok bude činit 3,6 %, možná 3,7 %, zatímco průměrná nominální mzda v české ekonomice se za celý rok 2021 zvýší zhruba o 5,5 %. Mírný převis tempa růstu nominální mzdy nad inflací je zatím očekáván i pro rok 2022. Jinými slovy lze říci, že vývoj inflace by měl být pro tuzemské domácnosti zvládnutelný, byť u některých konkrétních položek, jako jsou například ceny energií, se v nejbližších měsících zřejmě dočkáme viditelnějšího růstu cen.

Co je:

INFLACE: Inflace je ve slovníku většiny ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. V tomto období dochází ke snížení kupní síly peněz. K inflaci dochází, pokud rostou ceny zboží a služeb celkově, tedy nejen ceny jednotlivých položek.

NOMINÁLNÍ MZDA: Je to skutečná mzda vyplacená jako odměna za práci. Kupní sílu nominální mzdy snižuje inflace. Nominální mzda vyjadřuje peněžitou odměnu, naproti tomu reálná mzda vyjadřuje, co je možné si za takovou odměnu koupit.

KOMODITY a TRH S KOMODITAMI: Komodita je homogenní produkt, se kterým se obchoduje na globálním trhu. Komodita má stejné vlastnosti na všech světových trzích (měď či zemní plyn jsou komodity, osobní auta komodity nejsou). Na komoditním trhu dochází k nákupu a prodeji komodit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.