Reklama:

Exministr Pilný opustil ANO a teď popsal, co politici lidem neříkají. U Babiše už vidí hlavně populismus a cíl vyhrát volby

Moderátorka Jana Fabiánová, Ivan Pilný a Markéta Lukášková
Moderátorka Jana Fabiánová, Ivan Pilný a Markéta Lukášková
Foto: Reprofoto se svolením ČT
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 16. 3. 2026

Bývalý ministr financí a někdejší politik ANO Ivan Pilný v nedělní debatě na ČT24 otevřeně pojmenoval to, co podle něj politici lidem většinou neříkají. Ve chvíli, kdy se mluvilo o rozpočtu, obraně a státních prioritách, obrátil pozornost k samotné podstatě politiky. Podle něj se vše stále častěji podřizuje jedinému cíli - vyhrát volby. A právě u Andreje Babiše už podle svých slov nevidí nic jiného než populismus a volební kalkul, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz.

Reklama:

Nedělní pozdní večer na zpravodajské »čtyřiadvacítce« patřil tradičně pořadu Události, komentáře týdne, který moderovala Jana Fabiánová. Mezi hosty usedli bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Petra Procházková, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Debata se v úvodu soustředila na schválený státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun, výdaje na obranu a rostoucí ceny pohonných hmot.

Právě obranné výdaje se v posledních týdnech dostaly do středu pozornosti i v širším mezinárodním kontextu. Opozice dlouhodobě upozorňuje, že ve schváleném rozpočtu chybí dostatek prostředků na obranu, a téma posílilo i po varování amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka, že Česko může v rámci NATO patřit mezi země s nejnižším podílem obranných výdajů vůči HDP. V televizní debatě se tak rychle ukázalo, že nejde jen o technický názorový střet o čísla, ale zejména o otázku věrohodnosti politických priorit.

Reklama:

Do diskuse výrazně vstoupil Hynek Čermák, který zpochybnil vládní rétoriku o »historicky nejvyšším« rozpočtu pro armádu. "Když jsem poslouchal projev pana Zuny, že pracuje s historicky nejvyšším rozpočtem pro obranu, tak jsem se podíval, kolik to vlastně bylo loni. A teď je to, myslím, 154,8 miliardy, předtím to bylo 154,4. A když jsem odečetl inflaci, zjistil jsem, že jsme o 3,5 miliardy níž než loni,“ uvedl. Následně dodal, že právě podobné rozdíly mezi oficiálním výkladem a realitou v něm vyvolávají nedůvěru: "Ten projev byl zahájen tím, že je to historicky nejvyšší rozpočet. A tedy v podstatě není, není to pravda. Tak tím mě potom slova, která jsme od vlády slyšeli, jako férový, pravdivý, jsou pro mě červený hadr, protože jim kvůli těmhle maličkostem nevěřím.“

Ivan Pilný následně debatu posunul od samotných čísel k jejich skutečnému obsahu. Podle něj nemá smysl sledovat jednotlivé rozpočtové kapitoly izolovaně, pokud není jasné, co přesně má být za přidělené peníze vykonáno. Jeho poznámka přitom nevyzněla útočně, spíš jako obecnější výzva, aby se pozornost neupínala jen k částkám, ale i k jejich smyslu a reálnému využití.

"Přestaňte se zabývat těmi čísly, které jsou v jednotlivých kapitolách. Nedává to smysl, dokud nevíte, na co jsou,“ řekl. Připomněl, že rozpočet není jen účetní tabulka, ale především vyjádření konkrétní strategie. "Důležité je, co se s tím udělá. Jaký to má smysl? Jak se změnila válka díky Ukrajině, jak se změnily všechny strategie a tak dále. Reagujeme na to nějak? Já tohle bych chtěl vidět v tom rozpočtu, když pro něj chcete peníze.“

Pilný tak mluvil nejen o armádě, ale o způsobu, jakým stát s veřejnými penězi nakládá obecně. "Co s tím uděláte? Jste schopni to utratit? Tyhle otázky jsem jako ministr financí ministrům kladl, ale teď je zřejmě, co si tam napíšete, to tam máte,“ prohlásil. Tím otevřel širší problém české politiky, a to zda se rozpočtové priority opravdu odvozují od potřeb země, nebo spíš od toho, co se politicky dobře prodává.

Moderátorka Fabiánová poté oslovila Markétu Lukáškovou a zeptala se jí, zda je pro ni jako pro občanku důležitější samotná výše výdajů na obranu, nebo spíš to, na co peníze konkrétně míří. Lukášková odpověděla, že obě roviny jsou neoddělitelné.

"Jedna část bez té druhé nemůže fungovat. Takže obě ty části jsou pro mě důležité,“ řekla. Zároveň připojila kritický komentář k tomu, jak politici o těchto otázkách mluví. "On si samozřejmě nemůže dovolit říct, že je to míň, protože by opět přišla intervence a on už by pak chudák nemohl říct vůbec nic nikde,“ uvedla v narážce na to, že Zůna opakovaně čelil tlaku ze strany SPD kvůli jeho postojům k válce na Ukrajině, které musel »následně opravovat - někdy i pod dohledem«. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala dříve článek. A dodala, že jako občanka sleduje vývoj s pocitem frustrace. "Kdybychom nebyli občani téhle země, tak si možná můžeme vzít popcorn a bavit se, ale mně to přijde ještě tragičtější, než jsem si to představovala v nejdivočejších snech.“

Nejvýraznější moment celé debaty ale přišel ve chvíli, kdy Fabiánová připomněla slova premiéra Andreje Babiše, podle nichž je obrana pro hnutí ANO prioritou, jen ne jedinou. Pilný na to reagoval způsobem, který výrazně přesáhl rámec běžné televizní polemiky o rozpočtu.

Nejprve připomněl svou zkušenost z byznysu. "V Microsoftu, když jsem chtěl nějaké peníze, tak jsem musel velmi dobře a precizně vysvětlit, na co ty peníze využiju, a bylo to podrobeno několika testům. To jsem tady prostě nevěděl,“ řekl. Následně přešel k samotnému pojmu priority. "Když máte mnoho priorit, nemáte žádnou. A když se podíváte na texty vládních programů a podobně a zjistíte, kolik je tam priorit, tak se prostě ptáte, jakou máme vlastně prioritu.“

Pak už ale nehovořil jen o technice rozpočtu, ale o logice české politiky jako takové. Podle něj se napříč stranami prosadil krátkodobý způsob uvažování, v němž ustupují reformy i dlouhodobé cíle do pozadí před jediným úkolem - a to volebním úspěchem. "Co může udělat Andrej Babiš s tím, jak to je nastavené? Co může udělat jinak? To by musel začít přemýšlet trochu jinak, než v tom horizontu, v kterém ostatně nepřemýšlí jenom Andrej Babiš, ale každá politická strana. To je, jak vyhrát volby. Protože to je ta klíčová otázka, která je v podtextu těchto věcí,“ uvedl.

Pilný se v kontextu svých slov neomezil jen na kritiku ANO. Výhrady směřoval i k minulé vládě Petra Fialy, od níž si podle svých slov sliboval zásadnější reformní krok. "Fialova vláda, od které jsem si sliboval, že udělá zásadní reformy, neudělala prakticky nic než kosmetické změny. Protože pořád je tady ten strašák toho: já chci vyhrát volby. To je v tom podtextu. Pak se to opravdu mění v čirý populismus,“ prohlásil.

Nejostřejší výrok ale směřoval přímo k Andreji Babišovi a k důvodu, proč Pilný před lety hnutí ANO opustil. "Já to u Andreje Babiše teda nevidím, protože já jsem se s nimi rozešel právě proto, že už tam byl jen ten populismus a jediný cíl vyhrát volby,“ řekl.

Pilný jednoduchým způsobem pojmenoval širší mechanismus, který podle něj v české politice funguje dlouhodobě. Na veřejnosti se mluví o hodnotách, prioritách a strategii, ale v podtextu rozhodování je především volební kalkul.

Jeho vystoupení navíc zapadá do linie, kterou zastává delší dobu. Když na začátku roku 2021 odcházel z ANO, vysvětloval svůj krok dlouhodobou nespokojeností se stavem politiky, posouváním hranic a absencí skutečné demokratické diskuse. Už tehdy upozorňoval na »populistický styl vládnutí neschopný se rozhodovat podle dlouhodobých cílů« a ve svém dopise psal, že v politice převládá jediný cíl. A tím je vyhrát volby.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: