Fakta o klimatu: Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050
V příštích 10 letech musí ČR řešit dostatek cenově dostupné energie hlavně úsporami a budováním OZE (zejména větru). Jádro řeší situaci až za horizontem 2035, kdy se čeká další růst spotřeby elektrické energie, rozhodnutí je ale potřeba udělat co nejdříve. Vedle toho je potřeba realizovat transformaci teplárenství: Přechod na bez uhlíkové zdroje a snížení závislosti na fosilním plynu.
Po roce 2035 bude spotřeba elektřiny dále růst, a proto je třeba rozhodnout o dalším rozvoji energetiky, včetně možnosti rozvoje jaderné energetiky. Rozhodnutí musí být učiněno brzy kvůli dlouhé době přípravy a výstavby jaderných bloků. Bezemisní elektřina je klíčová pro dekarbonizaci a další sektory (doprava, průmysl, vytápění). Do roku 2050 se očekává nárůst spotřeby elektřiny o 50–75 %, což vyžaduje čistou a levnou elektřinu.
Pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné zejména tyto tři kroky
U jádra velmi záleží na tom, zda se podaří udržet náklady na výstavbu pod kontrolou. Při nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů přispěly až -10 eur/MWh, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady výrazně zvýšila o +13 eur/MWh.
Rozvoj větrné energetiky. Větrná energie je ekonomicky výhodná, zvláště pro pokrytí vysoké zimní spotřeby elektřiny. Ve všech scénářích se ukázalo jako výhodné rozvíjet větrnou energetiku až k hornímu limitu dostupného potenciálu. Důležité je také dosáhnout alespoň 15–20 GW instalovaného výkonu v solární energetice.
Energetické úspory. Úspory elektřiny mají zásadní dopad na náklady na výrobu elektřiny, zejména v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. Klíčové je urychlit renovace budov a dosáhnout úspor energie v průmyslu.
Propojování Evropy. Dobře propojená Evropa s vysokým rozvojem obnovitelných zdrojů vede k nižším celkovým nákladům na výrobu elektřiny. Rozvoj přenosových soustav není nákladný a snižuje náklady tím, že umožňuje lépe využívat elektřinu ze slunce a větru napříč Evropou.
Základní kámen České energetiky má i v budoucnu tvořit jádro jako stabilní a bezemisní zdroj energie (dnes tvoří necelých 40 % hrubé výroby elektřiny). Pro tento cíl je ale potřeba vybudovat až čtyři nové bloky, protože jeden nový jaderný zdroj v Dukovanech by jen zčásti nahradil stávající 4 bloky z 80. let.
Takto rozsáhlá investice klade velké nároky na veřejné finance. Nové zdroje energie je potřeba budovat s některou z forem státní podpory, jinak by náklady na jejich financování nepřijatelně narostly a efekt v podobě nižší ceny elektřiny by se nedostavil. Případný dopad na státní schodek je ale potřeba vnímat v kontextu investice, která je důležitá pro zajištění energetické bezpečnosti a která podpoří domácí ekonomiku.
Stavba pouze 1–2 velkých jaderných bloků by znamenala určité snížení rizika. Rozvoj jaderné energetiky sám o sobě výrazně nesníží náklady na výrobu elektřiny, pokud se nepostaví čtyři velké bloky mimořádně levně. Závazné rozhodnutí o dalších blocích je ale vhodnější odložit po roce 2030.
Financování jaderných projektů pak hraje zásadní roli v celkových nákladech. Český model státní podpory pro první nový blok v Dukovanech je výhodný a pokud by se ČR definitivně rozhodla pro stavbu 1 až 2 bloků, může to být pro Česko ekonomicky výhodně. Stavba 3. a 4. bloku už by nicméně neměla být závazná a Česko by mělo mít možnost od jejich výstavby snadno odstoupit.
Z pohledu výsledné ceny za výstavbu NJZ je nezbytně nutné zajistit, aby veškeré přípravy probíhaly bez zbytečných průtahů, to vyžaduje maximální akceschopnost a koordinaci povolovacích orgánů a příslušných úřadů.
Ceny výstavby jaderné elektrárny
V médiích a různých diskuzích se lze setkat s velmi rozdílnou cenou za jeden nový velký blok: částka se pohybuje od 160 mld. Kč až po 750 mld. Kč. Jak je to možné?
Odhad 160 miliard korun je bez nákladů na financování. Odhad 750 miliard naopak počítá s plně komerčním financováním (8% WACC – weighted average cost of capital, tedy
vážený průměr nákladů kapitálu) a výrazným prodražením projektu, podobně jako u elektrárny Hinkley Point C.
Bude-li financování výhodné, nebude zpoždění nebo prodražení projektu představovat významné riziko. Naopak při drahé variantě financování budou dopady zpoždění a prodražení pro Česko obrovské.
V Česku existují dva hlavní mechanismy státní podpory:
Výhodné financování může jadernému projektu zajistit hlavně stát –český model podpory zajišťuje pro Dukovany 5 mimořádně výhodné financování. Státem garantovaná cena elektřiny sníží riziko nejasných budoucích příjmů a může snížit WACC na 6–7 %. Státní půjčka poskytuje velmi levné financování s reálnou úrokovou sazbou 0–3 %.
Investice se běžně rozpočítávají na 60 let provozu. Pro Dukovany 5 je plánována státní půjčka na 30 let provozu. Stát by měl zavést mechanismus, aby měl z levného provozu po splacení také zisk.
Referenční scénář pro rok 2050
V tomto scénáři 50 % elektřiny vyrábí obnovitelné zdroje, 30 % jaderné zdroje a 10 % se vyrábí z plynu v kombinaci s technologií CCUS. Dalších 10 % elektřiny dodává krátkodobá akumulace a zelený vodík.
Výsledný referenční scénář:
+ Podíl obnovitelných zdrojů: Zhruba 50 % výroby (asi 60 TWh) plus 10 TWh z akumulace.
+ Podíl jaderné energetiky: Asi 40 TWh, zahrnující velké jaderné bloky (2 nové) a malé modulární reaktory.
+ Flexibilní řiditelné zdroje: 3 GW paroplynových zdrojů s CCUS a 7 GW vodíkových turbín.
+ Přebytky výroby: Využívány na flexibilní spotřebu a akumulaci, část exportována, zbytek mařen (asi 4 % výroby).
Ve výsledku má Česko mírně kladnou exportní bilanci elektřiny, což je způsobeno evropským scénářem Omezená spolupráce.
SMR
Studie konzervativně zmiňuje i alternativu v podobě malých modulárních reaktorů (SMR). Možné zlevnění technologie SMR by se mohlo v budoucnu ukázat jako lepší varianta – namísto dnes zvažovaných velkých jaderných bloků. V tuto chvíli ovšem malé modulární reaktory existují jen v několika demonstračních jednotkách a o jejich ceně schází hodnověrné informace. Přesto je možné, že se tato situace v dalších 10 letech podstatně promění.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.