Jak chytře bojovat s inflací a nepřijít o peníze, vysvětlil ekonom Štěpán Křeček. Celé to ale závisí na poměrně zásadní podmínce
Zaklínadlo jménem inflace citelně dopadá na stále více lidí a zlepšení situace není v dohlednu. Hlouběji do kapsy musejí lidé sahat kvůli bydlení, pohonným hmotám i potravinám. Přesto je možné s dopady inflace určitým způsobem bojovat, není to ale bohužel univerzální recept pro všechny. Koho se to týká a kdo má naopak smůlu, popsal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.
Vysoká inflace prostupuje celou společností a podle prognóz ekonomů se jen tak nehodlá rozloučit, návrat k normálním hodnotám očekávají až v roce 2024.
Svou moc ukázala i v odhadu růstu české ekonomiky pro letošní rok, který Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom letos počítala s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Krom inflace, která by podle nových odhadů ČBA měla letos stoupnout na průměrných 12,4 procenta, je růst ovlivněn také dopady války na Ukrajině a problémy v dodavatelských řetězcích.
Podle ekonoma Štěpána Křečka sice české domácnosti po covidové pandemii mají rekordní úspory, ty ale často nejsou rovnoměrně rozloženy. "Mnoho lidí proto v souvislosti s ochranou před inflací řeší, jak své úspory rozložit, aby nepřicházely o svou kupní sílu. Jde ale o skupinu, která splňuje základní podmínku, a to že nějaké úspory má. Stejně tak ale tuto otázku mnoho neřeší, protože žádné úspory nemají a žijí z výplaty do výplaty," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
"Ta první zmíněná část lidí by nikdy neměla vybrat jednu jedinou investici, která se zdá zrovna nejlepší, a do ní vložit všechny své úspory. Žijeme prostě v dynamické době a to, co se nám zdá nejlepší dnes, může být zítra průměrné a pozítří podprůměrné. Měli by se proto spíše snažit ty úspory rozložit na více hromádek a každou dát do trochu jiného typu aktiva. Celé portfolio by pak mělo být složené tak, aby bylo bytelné a přežilo jakýkoli nepředpokládatelný vývoj, který nás může potkat," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz.
Analytici udávají, že aktuální inflační situace má svůj původ ještě před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. K tomu se přidala uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, která do ekonomiky dostala relativně velké množství peněz, plus pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Válka na Ukrajině následně umocnila problémy, které byly v ekonomice kvůli obnovené poptávce po pandemii, na kterou dodavatelé nestihli zareagovat.
Změnit situaci bude běh na delší trať. "Z dlouhodobého hlediska je určitě dobré vložit část úspor do akcií, a to do českých a amerických. Kdo to stihnul, tak bylo skvělé pořídit si protiinflační státní dluhopisy, které před inflací chrání. Je také dobré mít na spořicím účtu nějakou rezervu - třeba v podobě tří měsíčních útrat, aby se daly řešit i nějaké nenadálé výdaje," pokračoval Štěpán Křeček s tím, že pro nemalou část společnosti je to ale bohužel utopie.
"Variantou jsou samozřejmě i taková aktiva jako třeba tradiční zlato nebo netradiční kryptoměny, investice do nich by ale neměla přesáhnout úroveň 10 procent z úspor. O akciích se ví, že tu inflaci dlouhodobě poráží, ale letos se jim to podařit nemusí. Počítejme u nich, že je to vždy alespoň pětiletá investice. Teď se dají nakoupit s velkými slevami, takže je možná pravý čas vstoupit na burzu a dát tomu těch pět let, po kterých by ty trhy měly být výše, než jsou nyní," uzavřel pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček.
Nižší inflace v Polsku nebo Maďarsku je podle ekonomů patrně způsobena různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla minimálně stejně vysoká. Zároveň v Česku rostou ceny oblečení a obuvi, prudké zdražování hlásí i gastronomie a ubytování. Obojí tak, že to v rámci ostatních zemí EU nemá srovnání.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
