Jak mě změnila nemoc syna: Upřímný rozhovor miss Veroniky Kašákové, ve kterém se bude hledat každá máma

Nextfoto
Veronika Kašáková
Foto: Nextfoto
Alžběta Staňková | Redaktorka
alzbeta.stankova@zivotvcesku.cz
Publikováno: 21. 11. 2021

Modelka Veronika Kašáková (32), finalistka České Miss z roku 2014, se kvůli svému komplikovanému dětství proslavila jako »misska z děcáku«. V poslední době se o ní mluví především v souvislosti s metabolickým onemocněním jejího v únoru narozeného syna Matyáše (4,210 kg a 53 cm). Ten trpí fenylketonurií, což ho limituje téměř nulovým příjmem bílkovin ve stravě. Pozornost letos vzbudila také svou intimní zpovědí v knižní podobě. Pro ŽivotvČesku.cz poskytla pyšná maminka rozhovor, v němž se k dotazům postavila zcela upřímně a nevyhýbavě.

Když rozhovor, Veroniko, začnu slovy, jak moc jste lhala, co vás v tuto chvíli napadne?

(Zamýšlí se a usměje se). Že když píšu knížku, tak o tom takhle nepřemýšlím.

Musím přiznat, že už jen název vaší druhé knihy »Lhala jsem« mě zaujal. Obsahově je velmi otevřená. Popsala jste v ní nevěru partnera. Je dobře jít s tímto na emoce silným, zároveň osobním, ale také bolestivým prožitkem ven? Mnoho lidí takové věci skrývá i před svým okolím.

To je správná otázka. (Zadívá se...). Víte, možná je to chyba nebo nějak špatně, ale já když píšu, tak je to pro mě léčivým nástrojem, u kterého je potřeba, abych byla opravdu autentická a upřímná a pojmenovávala věci tak, jak jsou.

Domnívám se, že to čtenář může velmi ocenit. Napadá mě teď, jestli jste vlastně přemýšlela nad tím, jak váš popsaný prožitek bude vnímat někdo, kdo vás osobně nezná?

Přiznám se, že až šla kniha do tisku, mi možná teprve došlo, že moje opravdové já se všemi bolístkami bude číst někdo další. Ale právě to může knize přidat na atraktivitě a síle, že je ryzí, protože takový život vedu a nic neskrývám.

Osobní zpověď, žádná fikce. Věřím, že mnoho lidí se rádo skrz řádky podívá na životní osud krásné ženy. Když odbočím od vaší publikace, dnes už každý ví, že jste se začátkem roku stala maminkou syna Matyáše. Zeptám se přímo, zda tato velmi intenzivní událost měla nějaký vliv na váš partnerský vztah?

Pokud se ohlédnu, tak vlastně my jsme o tom vědomě nepřemýšleli stylem, že teď jsme si něco vyřešili, a tak si uděláme miminko. Naopak jsme byli překvapení, jak rychle se to stalo, protože jsme to úplně neplánovali. Ale když k tomu pak došlo, oba jsme cítili, že je to odměna za to, čím jsme si rok předtím procházeli. Ale nebylo to tak, že bychom si řekli, že jsme prošli krizí, a tak si teď uděláme dítě. Naopak jsme si chtěli spíš užívat. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byli jsme si najednou jistí, že tak to má být.

Jestli to tedy chápu správně, přírůstek do rodiny váš partnerský vztah ovlivnil tím, že jste se posunuli dopředu. Netajila jste se nikdy tím, že syn má velmi specifické nároky na stravování. To musela být velká rána...

Dnes už asi mohu říct, že naštěstí to je jako s každým šokem, každou bolestí, že čas všechno vyléčí. Já doufám, že to nejhorší máme za sebou. Strava je naštěstí něco, co s miminky postupuje velmi pomalu, takže to není nával obrovského počítání a vaření. Je to postupná škola praxí, každý týden to konzultujeme s lékaři a ti nás mají pod kontrolou, takže malé chybky se dají opravit.

Člověk se zkrátka pořád učí...

Ano, na druhou stranu nechci to zase moc zlehčovat, protože nad chybou nemůžete mávnout rukou, jako když při hubnoucí dietě zhřešíte. Je to striktní a disciplína je opravdu důležitá. Situace, kdy je syn nachlazený nebo mu rostou zoubky, jsou pro nás navíc náročnější než pro jiné rodiny, protože ho to samozřejmě ovlivní i co se týče stravy.

Rozumím. Když jsme u stravy, nedá mi se nezeptat. Traduje se o herečkách a modelkách a určitě jste to také slyšela, že vaření příliš neovládají. Z toho co vím, dá se usuzovat, že kvůli synovi do budoucna budete v kuchyni trávit hodně času. ,Jak jste na tom jako finalistka soutěže krásy s vařením?

To je velmi zákeřná otázka (směje se). Popravdě jsem nikdy nebyla nadšená kuchařka a ani nemám muže, který by to vyžadoval. Vařili jsme si vždy spíš spolu pro radost o víkendu, kdy jsem zvládala běžná jídla. Doma to vždycky chutnalo, takže okolí někdy říká, že jsem neobjevený talent. Není to pro mě ale kvalitně strávený čas, raději si se synem hraju, než abych byla v kuchyni. Teď pro mě je nové, že se musím prát s časem, kdy budu připravovat jídlo, ale nechci zároveň šidit syna ani muže. Takže si to asi budu chtít co nejvíc zjednodušovat a nedělat, co nemusím. Ale až bude syn větší, možná budeme vařit spolu a bude to naše společná aktivita (rozzáří se úsměvem).

To zní jako skvělý plán a tak budu doufat, že mě pozvete do budoucna na ochutnávku. Když jste zmínila čas, který se každé ženě s narozením dítěte zrychlí, co všechno je pro vás aktuálně nutnou prioritou? Dokážete si na mateřské vůbec najít čas sama na sebe?

Když se Matyáš narodil a dozvěděli jsme se, co jsme se dozvěděli, tak péče o mě nebo starost o to, jak vypadám, šly úplně stranou. To vám samozřejmě změní priority a není nic důležitějšího, než to, aby ten tvoreček byl v pořádku a šťastný. Ale je fakt, že když jsem se z toho trochu vyhrabala, začala jsem slýchat, že vypadám dobře nebo že jsem zhubla. Jenže já jsem zhubla proto, že stres se na vás podepíše, takže jsem velmi rychle byla na své váze, ne-li ještě na nižší, a hubnout stresem tedy opravdu nikomu nemůžu doporučit nebo přát. Teď se do toho trochu zase vracím, starost o nehty nebo pedikúru ale vnímám spíš jako hygienu, než zkrášlování. Je to pro mě stejné, jako jít si umýt hlavu, takže to nešidím. Ke kadeřnici chodím jednou za půl roku, takže to se také nějak dá zvládnout. Potřebovala bych si asi dojít na masáž, ale nechce se mi být dvě hodiny bez syna, když je s ním teď taková legrace.

Je to chlap, takže nejspíš ještě pořádná bude. Odhadují správně z logiky věci, že kolegyně ze soutěže asi moc často už nemáte šanci vídat? Jakou vlastně přátelství v zákulisí světa missek a modelek mají životnost?

Musím říct, že u nás přátelství vydrželo. Máme partu holek, se kterou jezdíme na dovolené, trávíme víkendy, přátelíme se již od roku 2014, je nás šest a ze tří čtvrtin z nás se staly maminky, což vás znovu propojí, takže vás asi překvapím, ale v podstatě jsme v dennodenním kontaktu, za což jsem moc ráda, protože jsou to jedny z mých nejbližších kamarádek (usmívá se).

Trošku jste mě překvapila a trošku jsem to čekala. Ale zajímá mě, od soutěže už nějaký čas uplynul, sledujete ji a zhodnotila byste, kam se tu dobu posunula?

Tady odpovědí zklamu. Upřímně řeknu, že ji nehodnotím a ani nesleduji, jde to absolutně mimo mě. Myslím, že už jsem úplně jinde. Ale to neznamená, že to nějak kritizuji nebo mě to vůbec nezajímá. Možná, že kdybych měla televizi a dávali to v hlavním vysílacím čase, tak bych se pro zajímavost podívala, ale televizi nemám a ani to tam neběží. Rozhodně jsem za tu zkušenost ale ráda, už kvůli přátelství, které s holkami máme.

Celosvětově se zatím objevilo přibližně 200 potvrzených případů opičích neštovic a přes 10...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu