Jak skladovat úrodu ze zahrady: Pozor na brambory. Pokud je klíček delší než 5 cm, už je v žádném případě nekonzumujte, radí odbornice
Pro sklizeň úrody si vyberte suchý den. "Zatímco sklizeň jablek a ostatních ovocných druhů se doporučuje po ránu nebo večer, takové brambory a cibuli sklízejte přes poledne a klidně je na záhonku nebo na poli nechte chvilku ležet, aby uschly. Při tomto odpočinku jim vyhovuje 15 až 18 °C," poradila pro ŽivotvČesku.cz konzultantka počasí Dagmar Honsová.
K uskladnění vždy vybírejte zdravé plodiny bez plísní a hnilob, ať vám vydrží až do dubna následujícího roku.
"A začneme u jablek – těm pro uskladnění vyhovují teploty mezi 2 až 4 °C a vlhkost vzduchu blízko 90 %. Brambory jsou dost citlivé – rozhodně je neskladujte při teplotách nižších než 4 °C, jinak zesládnou. Vyhovuje jim teplota mezi 4 až 8 °C a vlhkost vzduchu kolem 55 procent. Brambory musí být skladovány v tmavém prostoru, jinak začnou klíčit. Pozor! Pokud je klíček delší než 5 cm, už brambory v žádném případě nekonzumujte – obsahují totiž solanin, který je jedovatý," přiblížila pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.
Také cibule má ráda temno. Na rozdíl od brambor jí vyhovují teploty nižší - mezi 1 až 2 °C, vlhkost vzduchu pak kolem 50 %. "Před uskladněním ji nechte 3 až 4 týdny vysušit. S trochou nadsázky se dá říci, že dýním vyhovují pro uskladnění »panelákové« podmínky, tedy sucho a teplo. Takže je klidně použijte jako dekoraci do obýváku. Jen dbejte na to, aby jejich stopka byla pěkně zaschlá. A pokud máte hodně ořechů, potom loupejte a loupejte, nejdéle vám vydrží ve sklenici od okurek. V průběhu zimy je dobré čas od času vzít teploměr a vlhkoměr a jít změřit teplotu a vlhkost vzduchu do míst, kde úrodu skladujete. Pokud máte nízkou vlhkost vzduchu, dejte do místnosti kyblík s vodou, ta se bude postupně vypařovat, zvyšovat se tak bude vlhkost vzduchu. Pokud bude naopak vysoká, doporučuji například suchý mech, který do sebe dokáže vlhkost vzduchu vsáknout," zdůraznila odbornice přes počasí pro ŽivotvČesku.cz.
Co se spadaným listím?
Z kompostování listů lze vytvořit listovku, tedy zeminu. "Střídáme asi 5 centimetrů vysokou vrstvu listí se zeminou a mletým vápencem asi do výšky 80 cm. Listí můžeme přidat i do kompostů nebo kompostérů – tedy speciálních plastových nádob pro vznik kompostů. Nebo do třetice – z listí udělejte malé pelíšky pro ježky, kteří v nich rádi přezimují," dodala pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
