Jaké jsou šance miliardáře Karla Janečka stát se příštím prezidentem ČR? Politolog Lubomír Kopeček zhodnotil jeho šance v boji o Hrad
Podnikatel a matematik Karel Janeček (48) se před pár dny oficiálně přihlásil do boje o Hrad. Miliardář je přesvědčen, že v prezidentských volbách se určitě dostane do druhého kola. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila respektovaného politologa Lubomíra Kopečka (46), zda by zhodnotil, jaké šance má jeden z nejbohatších Čechů stát se příští hlavou státu.
Začátkem roku 2023 dojde k prezidentským volbám, které rozhodnou, kdo se stane novou hlavou státu. Bude to pět let od těch předešlých. Kandidátů je už v tuto chvíli několik a je jasné, že se svede pořádná bitva. Přesný termín vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před volbami. První přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2013 a další v roce 2018. V obou byl úspěšný současný prezident Miloš Zeman (77). Potřetí v řadě zvolen být nemůže.
Aktuálně rezonuje českou společností jméno miliardáře Karla Janečka, který u některých v souvislosti s bojem o Hrad vzbuzuje naději, u jiných úsměvy. "Karel Janeček zřejmě nebude mít problém s finančními prostředky pro prezidentskou kampaň vzhledem k tomu, jak je bohatý. Další věc ale je, když se dívám na jeho kariéru a viditelnost, tak on se v posledních deseti letech celkem zviditelňoval, ať už to bylo v rámci v různých kampaních proti korupci či kampani, která přispěla v roce 2013 k politickému zemětřesení. Když se vlastně dívám v nějaké srovnávací perspektivě, tak vlastně za ní nikdo nestojí. Tím je myšleno, že by ho chtěla podpořit nějaká významnější zájmová skupina, politická strana a další a půjde tedy o kandidaturu za jeho vlastní osobu, což šance zrovna nezvyšuje," řekl pro ŽivotvČesku.cz špičkový politolog Lubomír Kopeček.
Pokud jde o kandidaturu, tak se jí může zúčastnit každý občan České republiky, kterému je nejméně 40 let a není nesvéprávný. Také musí sesbírat alespoň padesát tisíc ověřených podpisů od občanů ČR, případně získat podporu od dvaceti poslanců, případně od deseti senátorů. Kandidátní listina se musí odevzdat na ministerstvo vnitra 66 dnů před volbami.
Karel Janeček je mužem, o němž si řada lidí přesně neví, co myslet. Naopak i možná proto je zajímavým kandidátem. "Potom tu je také otázka komunikace, když jsem viděl to představení té jeho kampaně, tak to na mě nepůsobilo dojmem, že má promyšlenou strategii, jak přesvědčovat voliče. Když někdo prohlásí, že chce lidi sjednocovat, tak je to sice pěkné, ale je otázka, zda to pro prezidentskou kampaň úplně stačí. A když řeknete jméno Karel Janeček, tak se některým lidem vybaví návrhy na reformu volebního systému, to je z těch věcí vedle korupce záležitost, kterou dokázal také zaujmout, jiná věc je, že ten volební systém na žádné úrovni českého vládnutí nebyl využit, takže jak moc by byl přínosný, je trochu s otazníkem," dodal pro ŽivotvČesku.cz politolog Lubomír Kopeček.
Prezident se volí na pět let. Z výkonu funkce není odpovědný. Výjimkou je velezrada a hrubé porušení Ústavy či jiné součásti ústavního pořádku. Prezident se ujímá úřadu složením slibu do rukou předsedy Senátu.
Samotná volba prezidenta může být jednokolová či dvoukolová. Jednokolová je v případě, když v prvním kole získá jeden z kandidátů více než 50 procent hlasů. To se zatím ještě historicky nestalo. Následně dochází na druhé kolo. V něm soupeří dva nejlepší kandidáti z prvního kola.
Výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta zajišťuje Kancelář prezidenta republiky. O ochranu hlavy státu se stará specializovaný útvar Policie ČR.
V nadcházejících prezidentských volbách budou proti sobě stát kandidáti jako rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, politik Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer, který se již účastnil předchozích voleb, nebo generál Petr Pavel. V březnu roku 2019 oznámil své plány zabojovat o Hrad také majitel TV Barrandov Jaromír Soukup, dále také právnička Klára Long Slámová. Spekuluje se o expremiérovi Andreji Babišovi, svou kandidaturu zvažuje Miroslav Kalousek.
Kdo byl doposud prezident:
Tomáš Garrigue Masaryk – od 14. 11. 1918 do 14. 12. 1935
Edvard Beneš – od 18. 12. 1935 do 5. 10. 1938
Emil Hácha – od 30. 11. 1938 do 14. 3. 1939
Edvard Beneš – od 21. 7. 1940 do 7. 6. 1948
Klement Gottwald – od 14. 6. 1948 do 14. 3 1953
Antonín Zápotocký – od 15. 6. 1953 do 21. 3. 1957
Antonín Novotný – od 19. 11. 1957 do 22. 3. 1968
Ludvík Svoboda – od 30. 3. 1968 do 28. 5. 1975
Gustav Husák – od 29. 5. 1975 do 10. 12. 1989
Václav Havel – od 29. 12. 1989 do 20. 7. 1992 a od 2. 2. 1993 do 2. 2. 2003
Václav Klaus – od 7. 3. 2003 do 7. 3. 2013
Miloš Zeman – od 8. 3. 2013 až do současnosti
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
