Jiří Ovčáček promluvil o prvních plánech, až opustí Hrad. Rodina je pro něj přístav, za úspěch Petra Pavla se modlí
Jiří Ovčáček (44) se pomalu připravuje na zásadní změnu ve svém životě. Spolu s koncem mandátu stávající hlavy státu, který nastane 8. března, skončí také jeho profesní etapa v roli mluvčího Hradu. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz promluvil o svých nadcházejících plánech, ale i o vítězi uplynulé prezidentské volby Petru Pavlovi (61).
Pane Jiří, vaše působení v roli mluvčího je ve finálové rovince. Je tedy logické, že musím začít otázkou, co vás čeká následně - kam vaše kroky zamíří, a to ve smyslu, jestli si teď dáte »prázdniny«, nebo rovnou nastoupíte do nového zaměstnání?
Víte, mám drobný sen, několik málo týdnů si vzít volno a odpočinout si. Prostě si dát pauzu a uzavřít tak více než devítileté působení ve službě prezidentu republiky. Právě v tomto mezičase bych rád vyřešil otázku další pracovní činnosti.
Chápu správně, že se zatím v rámci nového zaměstnání chcete rozmýšlet, případně čekat na nějakou nabídku?
(Pousměje se) Nikterak nespěchám a dávám všemu plynout jako řece.
Tomu rozumím, přece jen jde o opravdu velkou změnu a říká se, že co se vleče, neuteče. Ale dlouhé roky jste byl pravou rukou prezidenta Miloše Zemana a zajímá mě, s jakými pocity budete odcházet z Hradu?
Odcházím beze smutku a zároveň s velkou pokorou. Služba na Pražském hradě, státním a duchovním centru vlasti, byla úžasnou etapou mého života. Mnoho zajímavého jsem zažil, ale hlavně jsem poznal celou řadu úžasných lidí s dobrým srdcem. Bohu díky za to vše.
A když byste prozradil, co vnímáte jako nejhezčí momenty ve službách hlavy státu a naopak, které pro vás byly skutečně náročné?
(Zamyslí se krátce) Budu vždy vzpomínat na to, když pan prezident poprosil veřejně za odpuštění za bombardování Srbska. Takovou míru upřímného pokání jsem dosud u žádného politika nezažil. Náročné bylo také období nemoci pana prezidenta a začátek války, hrozivé agrese Ruska proti Ukrajině. Při mém nástupu v roce 2013 byl mír, rok 2023 už je válečný. Tíže dějin na nás dopadá a s plnou silou teprve dopadne.
To je pravda, skutečně nyní prožíváme mnoho změn a zvolený prezident je jen jedna z nich. Nástupcem Miloše Zemana se stal Petr Pavel, který se po své inauguraci 9. března chopí úřadu. Kam ČR podle vás bude směřovat s nástupcem vašeho nadřízeného?
Petr Pavel nastupuje v bouřlivé době. Starý svět, který jsme znali po roce 1989, se zhroutil. Svět je zmítán nepřátelstvím a rozpory. Nevinná a krvácející Ukrajina je obžalobou mocenského vidění světa. Pro nového prezidenta to nebude lehké, a proto se za jeho úspěch ve prospěch vlasti modlím.
Čekal jsem, že tady mi lehce uhnete z otázky, ale dobrá. Vím, že to z vás nedostanu. Zajímá mě také, jak na vás vlastně Petr Pavel působí? A v čem vidíte největší rozdíl mezi současnou hlavou státu a novou hlavou státu?
Petr Pavel bude samozřejmě odlišným prezidentem než Miloš Zeman. To je přirozené. Dá se říci, že každý z polistopadových prezidentů zosobňoval svou dobu. Václav Havel nově nabytou svobodu, Václav Klaus konstituci obnovené demokracie a Miloš Zeman závěrečné období míru a prosperity. Válka vše změnila a udělala tlustou čáru za třemi desítkami let. Vstoupili jsme do postlistopadové doby. Pro Petra Pavla to bude mnohem těžší situace než pro předchozí tři prezidenty.
Vrátím se ještě k Miloši Zemanovi. Strávil 10 let v prezidentské funkci. Domníváte se, že se mu tu a tam po úřadu zasteskne? Tušíte třeba, čemu se chce následně nejvíce věnovat?
Určitě bude rád vzpomínat, ale nebude žít v tesknotě. Čekají ho milované knihy a hlavně kamarádi, kteří zůstávají a zajímá je člověk, nikoliv funkce, kterou zastává.
To jste řekl velmi hezky. Překvapilo by mě, kdyby si od knih na chvíli »neodběhl« a nenechal si ujít tu a tam nějakou příležitost něco politického okomentovat...
Miloš Zeman určitě bude komentovat politické dění, pokud bude tázán. Jinými slovy řečeno, že bude poskytovat rozhovory i novinářům, jestliže sami projeví zájem. A jsem si jist, že nejen oni projeví.
S tím souhlasím. A na závěr si dovolím ještě jednu osobní otázku. Nedávno jste se oženil. Musím se zeptat, jak se vám ve svazku manželském daří a zda se ve vašem životě svatbou něco v rámci života změnilo?
Jsem šťastný a dobrému Bohu za to děkuji. Rodina je opravdový přístav, domov, souznění. Změnilo se vlastně vše a je to tak dobře.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
