Kam dát peníze, když nějaké zbydou z výplaty? Rozhodně ne pod polštář, říká poradce premiéra. Štěpán Křeček popsal, jak si přilepšit
Průměrná mzda v ČR včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49.166 Kč, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v ČR. Vycházejí z odpovědí od více než 45.000 respondentů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce premiéra a respektovaného ekonoma Štěpána Křečka, jak by lidé měli postupovat v rámci investic, když jim z výplaty zbydou volné finanční prostředky.
"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021. To nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," komentoval situaci Michal Novák z portálu Platy.cz.
Ohledně investování na dotaz redakce Štěpán Křeček uvedl, že než se jedinec pustí do investování, měl by zcela jednoznačně mít finanční rezervu.
"V prvé řadě je potřeba naspořit si finanční rezervu, která by měla pokrývat nenadálé výdaje. Tato finanční rezerva by měla být o velikosti tří až šesti měsíčních útrat. Takovéto peníze by měly být vždy hned k dispozici, není proto vhodné je investovat, spíše bychom je měli mít na spořicím účtu, odkud je můžeme neprodleně převést na běžný účet. Tím lze pak platit dané nenadálé výdaje," popsal v úvodu pro ŽivotvČesku.cz odborník na ekonomickou problematiku a hlavní ekonom BH Securities.
Z pohledu jednotlivých oborů mělo podle dat nejvýraznější vliv na meziroční nárůst mezd v prvním pololetí 2022 zvýšení minimální mzdy. Největší posun byl v kategorii pomocné práce (o 23 procent), dřevozpracující průmysl (o 16 procent), služby (o 11 procent). Ve všech těchto oborech je nízká průměrná celková mzda, a to od 26.000 Kč za pomocné práce po 33.400 Kč v dřevozpracujícím průmyslu.
Z ostatních oborů, kde je úroveň mezd vyšší, si nejvíce polepšili zaměstnanci zajišťující kontrolu kvality, kde průměrná celková mzda stoupla o 11 procent na 46.000 Kč. Jsou ale i obory, kde se průměrná mzda zvýšila jen nepatrně. Mezi ně patří zemědělství a potravinářství, chemický průmysl a zákaznická podpora, ukázala čísla.
Vedle platů vrcholového managementu si podle nich zaměstnanci nejvíce vydělají v IT, kde je průměrná celková mzda včetně bonusů a odměn 63.240 Kč. Nad hranicí 50.000 Kč je průměr také v bankovnictví (50.400 Kč), na podobné hladině jsou pak mzdy v oborech management kvality (46.000 Kč), ekonomika a účetnictví (44.300 Kč) a lidské zdroje (44.100 Kč).
V rámci investování má poradce premiéra Petra Fialy (58) zcela jasný názor na to, jak se na situaci dívat. "Teprve finanční sumy ve výši nad zmíněných tři až šest měsíčních útrat můžeme investovat, protože se jedná o peníze, které nebudeme v dohledné době potřebovat. Vždy záleží, jaký máme investiční horizont. Mladí lidé, kteří mají v závislosti na věku dlouhý investiční horizont, si mohou dovolit rizikové investice. I když se u těchto investic může stát, že se krátkodobě propadnou na ceně, tak z toho dlouhodobějšího pohledu tato aktiva přináší vyšší výnos. Typicky se jedná o akcie. Dále jsou investice pro lidi s kratším horizontem, to jsou třeba státní dluhopisy, u kterých je v současnosti atraktivní úrok," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz špičkový ekonom.
Z pohledu regionů v rámci průměrné mzdy vede Praha (58.300 Kč), následovaná Středočeským (47.200 Kč) a Jihomoravským krajem (46.000 Kč). Na opačném konci žebříčku jsou kraje Karlovarský (36.500 Kč), Olomoucký (38.600 Kč) a Zlínský (39.200 Kč), vyplývá z dat.
"Určitě, když lidé investují, tak by neměli v žádném případě sázet na jednu kartu, protože žijeme v dynamické době, kdy se mnoho věcí mění, a investice, která se nám zdá výhodná dnes, může být zítra průměrná, pozítří podprůměrná. To znamená, že investice bychom měli dát na několik hromádek, ideálně každou hromádku dát do jiného aktiva, které se často chovají i protichůdně. Když to řeknu jinak, tak jedno aktivum může přinášet jen malý výnos, tak druhé aktivum se může chovat protichůdně a přinášet velký výnos a obráceně. Rozhodně to je výrazně lepší než strkat peníze pod polštář, protože tam žádné výnosy nejsou a vlivem inflace přichází peníze o svou hodnotu," dodal pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
