Kauza Fremr očima Miroslava Kalouska: Šťouchl slovně do Petra Pavla
Komentář: Tým badatelů, který bude zkoumat profesní minulost soudce Roberta Fremra na pozadí fungování normalizační justice, bude vést ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Hlaváček. O poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Fremra požádala ÚSTR Kancelář prezidenta republiky. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím vzhledem k novým informacím o Fremrově činnosti před rokem 1989 nejmenuje. Podle politického klasika a srdcem výrazného demokrata Miroslava Kalouska jde o kauzu, která mu není příjemná, nicméně je potřeba se na ni dívat jiným úhlem pohledu, řekl to pro ŽivotvČesku.cz.
Pavel uvedl, že každou osobnost české justice, kterou navrhne na ústavního soudce, vybírá po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. "To platí i u Roberta Fremra. Není mi proto lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval," uvedl prezident.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila někdejšího politického fenoména Miroslava Kalouska s dotazem, jak se dívá na »kauzu Fremr«. Poukázal »lišácky« na letošní prezidentské volby.
"Každý trestní soudce před rokem 1989 musel počítat s tím, že bude soudit ve prospěch komunistického režimu. Každý. Bylo jen věcí pana prezidenta, zda bude v jeho nominaci na ústavního soudce člověk s minulostí před rokem 1989. Vzhledem k tomu, že jeho minulost před rokem 1989 není méně problematická, tak chápu, že navrhoval, jak navrhoval. Tahle diskuze byla do značné míry uzavřena prezidentskými volbami. Patřím k těm, kterým se to nelíbí, ale většina společnosti řekla, že jí to nevadí," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz současnou situaci svým pohledem zkušený politický bard.
Pavel požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, aby se detailně seznámil s jejich obsahem, podotkl. Archiv hlavního města Prahy požádal o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Fremr rozhodoval. "Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí," upřesnil.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988, uvedli to na oficiálním webu. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiál v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Expertní skupina by měla do konce srpna vytvořit krátkou zprávu, která bude kontextualizovat Fremrovu činnost v 80. letech, řekl Hlaváček v ČT.
Fremr podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy za »nepovolené opuštění republiky« odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni byli po revoluci rehabilitováni a procesy byly označeny za politické, uvedl ústav. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
