Kdo je lepší premiér? Andrej Babiš proti Petru Fialovi pokulhává. Politický stratég odhalil slabiny bývalého předsedy vlády
Říjnové parlamentní volby rozhodly o nové vládě a jejím předsedou se stal Petr Fiala (57). Převzal tak pomyslné žezlo po šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi (67) a spolu s tím i řadu problémů vyplývajících ze současné epidemické situace v Česku. Komunikaci nového i předcházejícího premiéra okomentoval pro ŽivotvČesku.cz expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek. "Andrej Babiš není dobrý rétor a Petr Fiala vytváří skutečně dojem distingovaného akademika, který má svůj plán a zároveň kompetence jej naplnit," vyjádřil se.
Do sněmovních voleb šlo na začátku loňského října SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) v čele s lídrem Petrem Fialou. Z nich vzešla trojkoalice jako vítěz s 27,79 procenty voličských hlasů – volilo ji 1 493 905 občanů. Vedením vlády byl tedy po expremiérovi Andreji Babišovi pověřen Petr Fiala, který musí nyní se svým kabinetem (jmenovaným 17. prosince 2021) čelit náročným úkolům. Za dobu, kdy se pětikoalice SPOLU a PirStan (Piráti a Starostové a nezávislí se ke SPOLU přidali 8. listopadu podepsáním koaliční smlouvy) ujala moci, přirozeně vznikají spekulace, kdo vede Českou republiku lépe. Andrej Babiš ani Petr Fiala se tak nevyhnuli srovnání.
Jejich vedení, schopnosti řídit chod země a komunikaci vůči veřejnosti i médiím zhodnotil odborným pohledem politický marketér a zakladatel Institutu politického marketingu (IPM) Karel Komínek.
"Rozdílů je hned několik, hlavní je už v osobnostech premiérů. Andrej Babiš není dobrý rétor, jeho věty často nedávaly smysl, používá kombinaci češtiny a slovenštiny a díky tomu občas špatně skloňuje nebo zamění písmenka. Navíc je bývalý premiér mnohem více vznětlivý, často se vyjadřoval se silným emočním nábojem s typickým zamračeným obličejem. Jeho vyjádření mnohdy nejsou úplně koherentní (konzistentní, souvislá, pozn. red.) a při přepisu do textu nic neříkají. Petrovi Fialovi se podařilo uspět jako politické alternativě i proto, že nenabízel pouze jinou politiku, takovým protipólem pana Babiše skutečně je. Mluví mnohem více s rozmyslem, velmi spisovně a málokdy vzrušeným hlasem. Mimiku používá také mnohem umírněněji a celkově působí více jako klidný a vyrovnaný leader. Během posledních let se podařilo týmu kolem něj zapracovat na gestech, díky kterým vypadá více »akční«, což byla jeho klíčová slabina v souboji s Andrejem Babišem. I tak je jeho celkový projev velmi umírněný. Ne pro všechny voliče je změna komunikačního stylu dobrá zpráva, protože premiér už nenabízí takovou show, jako tomu bylo v minulosti. Může působit nudně. Na druhou stranu politika je do velké míry obchod s důvěrou. V tomto ohledu Petr Fiala skutečně vytváří dojem distingovaného akademika, který má svůj plán a zároveň kompetence jej naplnit," řekl k současnému a bývalému předsedovi vlády pro ŽivotvČesku.cz.
Podle jeho slov čelí nový kabinet Petra Fialy řadě zásadních problémů, protože převzal vládu v době stále probíhající pandemie koronaviru. Právě v tyto týdny a měsíce je kladen velký důraz na komunikaci jejích členů směrem k veřejnosti kvůli vývoji epidemii, očkování nebo třeba ekonomickým otázkám z důvodu rostoucí inflace a zdražování (inflace se podle Českého statistického úřadu může v lednu dostat až na devět procent).
"V každém případě nová vláda se ujímá své role v nezáviděníhodné chvíli. Z komunikačního hlediska má velký problém v tom, že se k ní spousta voličů upíná s ohromným očekáváním, které možná ani teoreticky nejde naplnit. Pokud si nový kabinet neporadí s nastupující vlnou covidu, může spoustu občanů zklamat. To by potom i v širším hledisku mohlo znamenat další deziluzi občanů z politiků a další ránu pro důvěryhodnost institucí, protože by volič mohl začít nabývat dojmu, že je nakonec jedno, kdo zrovna vládne," dodal expert na politickou komunikaci pro ŽivotvČesku.cz.
Nový premiér Petr Fiala:
Do funkce předsedy nové vlády byl jmenován na zámku v Lánech prezidentem Milošem Zemanem (77) v neděli 28. listopadu a stal se již v pořadí 16. premiérem České republiky. Vystudoval český jazyk a historii na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity. Od roku 2004 zastával sedm let post rektora své alma mater. Je autorem více než 20 knih a v letech 2012 až 2013 vedl rezort školství ve vládě Petra Nečase.
V lednu 2014 byl zvolen předsedou ODS. Po volbách v říjnu 2021 podepsal koaliční smlouvu (s předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou a šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou) s Českou pirátskou stranou a STAN (Starostové a nezávislí) na dobu čtyřletého funkčního období. V osobním životě je ženatý s bioložkou a proděkankou brněnské lékařské fakulty Janou Fialovou (49) a má tři dětii - dva syny a dceru.
Bývalý premiér Andrej Babiš:
Je expremiérem ČR, kterým byl v letech 2017 až 2021. Studoval ekonomii na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Jeho rozhodnutí založit hnutí realizoval v srpnu 2012, kdy se stal předsedou ANO. V letech 2014 až 2017 působil jako ministr financí a zároveň první místopředseda vlády pro ekonomiku ve vládě bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (50). O jeho konci ve vedení vlády rozhodly sněmovní volby na podzim 2021 – ANO skončilo na druhém místě s 27,12 procenty, které znamenaly 1 458 140 voličských hlasů.
Funkci předal Petru Fialovi a stáhl se do opozice. Jeho jméno je spojeno se skandálními kauzami Čapí hnízdo (opakovaně byl vydán dolní komorou Parlamentu k trestnímu stíhání). V červenci 2017 si vzal za ženu partnerku Moniku Babišovou (47), za svobodna Herodesovou, právě na Čapím hnízdě. Jsou rodiči dvou potomků – dcery Vivien (21) a sedmnáctiletého syna Frederika. Z prvního manželství s Beatou Babišovou (rozenou Adamovičovou) má Andrej Babiš ještě další dvě děti, syna Andreje (38) a dceru Adrianu (42).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
