Klempíř smetl nabídku Čvančarové a dalších umělců ze stolu. S ostrou reakcí přispěchala Nerudová
Odmítnutí veřejné debaty s umělci v divadle Palace vyvolalo ostré reakce. Ministr kultury Oto Klempíř pozvání nepřijal s tím, že nechce být součástí politické akce organizované spolkem Milion chvilek. Jeho postoj však tvrdě zkritizovala europoslankyně Danuše Nerudová, která mu vyčetla nedostatek odvahy postavit se umělcům tváří v tvář. Proč jsou umělci v rámci politických protestů tak hlasití, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.
Napětí mezi částí kulturní obce a ministrem kultury Otou Klempířem po demonstraci organizované na podporu prezidenta Pavla pokračuje. Poté, co herci a moderátoři v čele s Jitkou Čvančarovou a Hynkem Čermákem reagovali na jeho výzvu otevřeným dopisem a pozvali ho na veřejnou debatu do divadla Palace, přišla z ministerstva jasná odpověď: Klempíř účast odmítá.
"Dialog považujeme za důležitý a potřebný. Domníváme se však, že prostředí a forma takového setkání mají zásadní význam pro jeho otevřenost a důvěryhodnost," napsali umělci v dopise.
Ministr své rozhodnutí zdůvodnil tím, že měl zájem o osobní jednání »z očí do očí«, při kterém chtěl s umělci řešit budoucnost české kultury. Veřejnou debatu ale označil za politickou akci, za níž podle něj stojí spolek Milion chvilek, a proto se jí nechce účastnit.
"Jejich pozvání na debatu organizovanou politickou lobbistickou skupinou Milion chvilek neberu. Chtěl jsem s nimi řešit budoucnost kultury, ne politiku," uvedl pro ČTK Klempíř. "Pozvání pro ty umělce, kterým jsem ho zaslal, stále platí," dodal Klempíř.
Toto vysvětlení vyvolalo kritiku ze strany většiny opozice. Na sociální síti se k jeho postoji vyjádřila europoslankyně Danuše Nerudová, která se do ministra ostře pustila a připomněla jeho minulost.
"Odvahu udávat kamarády ministr Klempíř měl. Na setkání s umělci veřejně tváří v tvář ji nemá," napsala Nerudová v reakci na článek o tom, že ministr debatu odmítl.
Podle odhadů organizátorů z Milionu chvilek na shromáždění v neděli na Staroměstské a Václavské náměstí v Praze dorazilo 80 až 90 tisíc lidí, menší shromáždění se konala i v dalších městech. Spolek chce za dva týdny na podporu prezidenta uspořádat menší shromáždění ve všech obcích, kde se najdou zájemci. Pokud získá milion podpisů pod výzvu »Stojíme za prezidentem«, naplánuje velkou manifestaci na pražské Letné.
Impulzem ke svolání demonstrace bylo vystupňování sporu mezi Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou kvůli tomu, že hlava státu odmítá jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel minulý týden oznámil, že mu Macinka zaslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Komunikaci Hrad zveřejnil. Macinka svá slova za vydírání nepokládá, neplánuje se omluvit ani odstoupit. Opozice požaduje jeho rezignaci a vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.
To, proč jsou umělci tak často vidět na demonstracích a politických protestech, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář. "To kouzlo je v tom, že jsou to umělci. Každá kultura má nějaký způsob, jak v ní funguje společenský aktivismus. U nás v českém prostředí – už od národního obrození, tedy někdy od 18. a 19. století – to funguje tak, že umělci sami sebe vnímají jako nositele morálky," uvedl odborník.
"Vidí to tak, že jejich účel není jen bavit nebo poskytovat odlehčení, ale nastavovat společnosti zrcadlo a do jisté míry určovat, co je dobré a co špatné. S tím jde ruku v ruce, že jsou to lidé velmi citliví. A protože jsou citliví, mají tendenci vnímat potenciální nespravedlnost, vnímat, že se podle nich něco neděje dobře, a reagovat na to," popsal Bednář s tím, že kromě hlasitého apelu většinou z jejich strany schází nabídka konstruktivního řešení.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
