Krajina pod tlakem: případ Senohraby a otázka, kdo rozhoduje o české přírodě
V malé středočeské obci Senohraby se odehrává případ, který odhaluje mnohem víc než jen lokální spor o výstavbu několika domů. Naráží tu na sebe zájmy ochrany přírody, veřejnosti a silného developera. A celý příběh odhaluje, jak snadno se v českém územním plánování mohou změnit pravidla hry – a kdo má skutečně poslední slovo.
Z přírodního území stavební zóna. Jak se to stalo?
Ještě v srpnu 2022 bylo ze stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje zřejmé, že dotčené území je ekologicky cenné a jakákoliv výstavba v něm není slučitelná s územním plánem. Jenže o tři měsíce později přišel nečekaný obrat. V listopadu 2022 stejný úřad změnil názor a výstavbu umožnil – bez zjevného důvodu a při zachování původních ekologických argumentů.
Za celou změnou stojí plán developera Metrenia, který v lokalitě hodlá postavit osm rodinných domů. Občané obce však varují, že tím dojde nejen ke zničení cenného biotopu, ale také k přetížení infrastruktury, například místní čistírny odpadních vod.
Politika pod tlakem investora?
Zastupitelstvo obce schválilo změnu územního plánu v březnu 2023 v režimu tzv. zkráceného projednání podle § 55a stavebního zákona. Tento přístup výrazně zjednodušuje celý proces a omezuje možnosti hlubšího přezkoumání, čímž se snižuje prostor pro veřejnou debatu a nezávislé posudky.
„Je to učebnicový příklad, jak se dají obejít systémové pojistky v plánování a jak slabá je pozice veřejného zájmu vůči tlaku ekonomických skupin,“ upozorňuje právník Jiří Duba.
Dopady na přírodu: biotop pod buldozerem
Změna územního plánu by měla přímý dopad na interakční prvek IP1 – V žlábkách. Ten představuje důležité stanoviště pro řadu chráněných živočichů. Mezi ohrožené druhy patří například netopýr řasnatý, mlok skvrnitý, čolek obecný, lejsek šedý nebo slepýš křehký.
Plánovaná výstavba navíc zahrnuje vykácení více než stovky vzrostlých stromů. Tím zaniknou přirozená hnízdiště i migrační trasy a dojde k narušení ekologické rovnováhy. Navzdory tomu krajský úřad ve svém pozměněném stanovisku tvrdí, že dopad výstavby na krajinu nebude „závažný“.
Námitky veřejnosti smeteny ze stolu
Místní obyvatelé se změnám snažili bránit. V srpnu 2023 zastupitelstvo obce obdrželo návrh na revokaci dřívějšího rozhodnutí, ale v usnesení č. 56/2023 byl tento pokus zamítnut.
Obyvatelé tak prohráli další kolo v boji o podobu svého okolí. Celý případ přitom přesahuje hranice jedné obce – ilustruje, jak zranitelná může být ochrana krajiny v okamžiku, kdy do hry vstoupí silný ekonomický zájem.
Kdo má poslední slovo?
Spor v Senohrabech je možná jen jedním z mnoha, ale ukazuje zásadní věc: v Česku zatím neexistují dostatečně silné mechanismy, které by ochránily přírodu před krátkodobými tlaky investorů. Pokud úřady mění rozhodnutí bez jasného odůvodnění, a pokud se veřejná debata omezuje zrychlenými procesy, pak se nelze divit, že roste frustrace i nedůvěra v rozhodování o krajině.
Případ Senohraby tak zůstává otevřeným symbolem střetu mezi přírodou a penězi. A také otázkou: Kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude česká krajina vypadat?
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.