Masožravé bakterie se šíří Středomořím. Prymula varuje před dvěma cestami nákazy, jedna může skončit amputací
Na některých plážích ve Španělsku už úřady kvůli výskytu bakterií rodu Vibrio přijaly mimořádná opatření. Odborníci upozorňují, že jejich šíření souvisí s oteplováním moří a riziko se postupně zvyšuje i v dalších částech Evropy. Redakce ŽivotvČesku.cz proto oslovila epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu, který vysvětlil, jak se člověk může nakazit a proč mohou být některé infekce životu nebezpečné.
Bakterie rodu Vibrio se podle odborníků v posledních letech objevují stále častěji. Jejich výskyt souvisí především se zvyšující se teplotou mořské vody. Nejnověji na problém upozornily španělské úřady, které zaznamenaly zvýšený výskyt bakterií na několika plážích, zejména v místech, kde se mořská voda mísí se sladkou vodou z řek, uvedla to stanice Euronews.
Podle epidemiologa Romana Prymuly není důvod k panice, přesto by lidé měli být obezřetní. "Bakterie typu Vibrio se v posledních letech objevují v řadě zemí a je to způsobeno tím, že se setkáváme se stále teplejšími vodami. Ve Španělsku bylo nyní zjištěno jejich nahromadění na několika lokalitách, především tam, kde se oceánská voda mísí s přítoky řek," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Do skupiny Vibrio patří i původce cholery, ten se ale podle Prymuly ve Španělsku nepotvrdil. Mnohem větší pozornost nyní vzbuzuje jiný druh bakterie, který může vyvolat závažné poškození měkkých tkání.
"Jedná se o bakterii, která způsobuje takzvané masožravé projevy. Odborně se onemocnění nazývá nekrotizující fasciitida. Dochází při něm k rozpadu tkání kolem svalů a v krajním případě může člověk na následky infekce i zemřít," upozornil epidemiolog.
Ve většině případů ale bakterie způsobují podstatně mírnější obtíže. "Mnohem častěji než tyto závažné projevy se objevují klasické střevní potíže, tedy vodnaté průjmy. Ty většinou člověka přímo neohrozí na životě, ale dokážou velmi nepříjemně pokazit dovolenou," doplnil Prymula.
Nakazit se lze dvěma způsoby. Prvním je konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených mořských plodů, především ústřic, mušlí nebo dalších mlžů.
"Právě ústřice a další mlži fungují jako přirozené filtry vody. Dokážou v sobě koncentrovat bakterie v mnohonásobně vyšším množství, než je jejich koncentrace v okolní vodě. Proto může dojít k nákaze po jejich konzumaci," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený epidemiolog.
Druhá cesta nákazy je podle bývalého ministra zdravotnictví mnohem závažnější. "Pokud člověk vstoupí do moře s odřeninou nebo chronickou ránou, bakterie se může dostat do organismu přes poškozenou kůži. Napadá okolní tkáně, infekce se může rychle šířit a v krajním případě přejít až v sepsi. Ta může být smrtelná," varoval Prymula.
Největší riziko prý hrozí obecně dětem, seniorům a lidem s oslabenou imunitou. Léčba závisí na závažnosti onemocnění. Zatímco střevní infekce většinou odezní bez větších komplikací, těžké infekce měkkých tkání vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
"V případě nekrotizující fasciitidy nemusí antibiotika sama o sobě stačit. Někdy je nutný chirurgický zákrok, při kterém se odstraní odumřelá tkáň, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Ve zcela krajních případech může být nutná i amputace končetiny," uzavřel pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula.
Odborníci proto doporučují vyhnout se koupání v případě otevřených ran, dbát na důkladnou tepelnou úpravu mořských plodů a při jakýchkoliv neobvyklých potížích po koupání nebo konzumaci mořských specialit co nejdříve vyhledat lékaře.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
