Média rozhodují dřív než soudy. To je problém, zaznělo v podcastu Slepá spravedlnost
V trestním řízení se často rozhoduje o osudech lidí ještě předtím, než vůbec začne soud. O tom, jaký vliv na soudní procesy mají média, jak funguje trestní právo v Česku a zda je potřeba ho reformovat, debatovali v nejnovějším díle podcastu Slepá spravedlnost advokáti Petr a Šimon Tomanovi. Jejich hostem byl tentokrát kolega advokát a viceprezident Unie obhájců ČR, Lukáš Trojan, který se s nimi podělil o své zkušenosti z praxe i pohled na kontroverzní legislativní změny.
Šimon a Petr Tomanovi se svým hostem otevřeli očekávané téma. Lukáš Trojan totiž momentálně před soudem vystupuje jako obhájce Petra Hlubučka (ex-STAN), bývalého náměstka pražského primátora, který je nyní jedním z nejvýraznějších obžalovaných v mediálně ostře sledované kauze Dozimetr. Právě zapojení médií do trestních procesů je něco, s čím má každý z trojice advokátů bohaté zkušenosti. Petr Toman tyto vlivy nevnímá úplně pozitivně – podle něj má mediální pokrytí u některých kauz velký vliv na to, že si veřejnost často utváří úsudky založené na předsudcích.
„Lidé si myslí, že když se o něčem hodně psalo, tak už musí být všechno rozhodnuté. Realita je ale jiná – procesy mohou trvat roky a obhajoba má před sebou složitou práci,“ podotýká Toman starší. Varuje především před mediálními zkratkami, které často negativně ovlivňují i vnímání celého tuzemského systému spravedlnosti. Veřejnost podle něj často očekává rychlou spravedlnost, kterou jí ale česká justice ve většině případů není schopna dodat. Lukáš Trojan s ním souhlasí – na kauze Dozimetr je to podle něj krásně vidět.
„Média mají tendenci zjednodušovat realitu. Je snazší říct: ‘Tohle je bubák, měl by být potrestán,’ než skutečně rozebrat důkazy a právní argumentaci,“ říká a přidává vlastní zkušenost: „Když se bavím s kamarády a padne téma Dozimetr, myslí si, že všichni už dávno sedí. Jenže realita je jiná – za poslední rok od podání obžaloby se v této věci vlastně neodehrává nic podstatného.“ Nejde o ojedinělý sentiment, v rámci podcastu Slepá spravedlnost je vztah mezi médii a advokacií opakujícím se tématem. Vzhledem k tomu, že novináři mají většinou pohled blízký spíše veřejnosti, často při setkání se zástupci advokacie vyvěrají odlišná pojetí spravedlnosti.
Mlčet, nebo komunikovat?
Schopnost jednat s médii je dnes nedílnou součástí práce každého advokáta. „Dnes už advokáti nemohou jen tak mlčet. Pokud nekomunikujete, riskujete, že váš případ bude interpretován někým jiným. A často nesprávně,“ konstatuje Petr Toman. Strategie jednotlivých obhájců se nicméně různí – například Lukáš Trojan preferuje nepřímou psanou komunikaci. S novináři si povětšinou píše e-mailem nebo SMS, což je podle něj nejspolehlivější způsob, jak zajistit, aby jeho vyjádření nebyla zkreslena.
Někdy ale advokát musí počítat s tím, že bude natlačen do nekomfortní situace žádající si okamžitou reakci. „Když jste před soudní síní a čekají tam novináři, nejlepší je dát jasný statement, odpovědět na otázky a jít. Mlčení si média často vyloží po svém,“ radí Trojan, s čímž Šimon Toman souhlasí. Podle něj nic nemůže nahradit přímou komunikaci a schopnost jasně médiím prezentovat svůj postoj.
Trestní právo v úzkých
Trojice advokátů se také shodla na tom, že české trestní právo by mělo projít reformou – zejména pokud jde o přehnaně přísné tresty a nedostatečné využívání alternativních trestů, jako je domácí vězení nebo obecně prospěšné práce. Problematické je především to, že česká společnost vnímá trest odnětí svobody jako standard, od kterého se vše ostatní odvíjí. „Máme společnost nastavenou tak, že čím přísnější trest, tím lepší spravedlnost. Jenže to tak nefunguje – trest má mít hlavně výchovný efekt,“ upozorňuje Petr Toman.
Lukáš Trojan souhlasí a poukazuje na skandinávský model, který by podle něj měl být pro Česko inspirací. „Máme dvě základní kategorie trestné činnosti – pachatele, které je nutné izolovat, a ty ostatní. V Česku bohužel stále platí, že vězení je hlavní trest a všechny ostatní možnosti jsou jen alternativou. Ve Skandinávii je to naopak – a to dává smysl,“ říká Trojan. „Alternativní tresty, jako domácí vězení nebo veřejně prospěšné práce, mohou mít často větší dopad než samotná vazba. Ve Skandinávii je vězení až krajní možností, u nás je to stále primární trest. A to není dobře,“ dodává.
Gumový přílepek
V závěru rozhovoru se Tomanové a Trojan věnovali aktuálnímu tématu, které hýbe českou advokacií – uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Všichni tři se shodují, že jeho definice je natolik vágní, že pod něj může spadat prakticky cokoliv. Podle nového ustanovení se trestného činu dopustí každý, kdo jedná ve prospěch cizí mocnosti s úmyslem poškodit bezpečnost nebo ústavní pořádek ČR. Petr Toman to považuje za nebezpečnou reminiscenci práva uplatňovaného za minulého režimu. Upozorňuje, že komunistický trestní zákoník z roku 1948 používal prakticky totožnou rétoriku.
Šimon Toman upozorňuje, že podobné legislativní změny musí být promyšlené, aby se nemohly zneužít. Na druhou stranu chápe, co tím zákonodárce sleduje, i když měl volit raději jiné prostředky. „Já jenom za sebe chci říct, že současná vláda přistupuje velmi zodpovědně k otázce bezpečnosti, což si myslím, že je dobře. Nejen v oblasti trestního práva, ale i například v zakazování dodavatelů z cizích mocností. O to víc mě ale naštvalo, že současná koalice v Poslanecké sněmovně tento trestný čin protlačila formou přílepku těsně před hlasováním,“ míní.
Lukáš Trojan je vůči novému paragrafu ještě kritičtější. „Tato skutková podstata je příliš široká a mohla by se stát nebezpečným nástrojem v rukou politiků. Připomíná mi to praktiky z dob totality. Je to vlhký sen zpravodajských služeb,“ varuje s tím, že pokud by se politická situace změnila, mohlo by dojít k jeho zneužití. „Co když za pár let někdo označí za nepřátelskou moc Evropskou unii nebo naše spojence? To je přesně ten problém – nevíme, kdo s ním bude pracovat v budoucnu,“ uzavírá Trojan.
Podcast Slepá spravedlnost se zaměřuje na osudy a příběhy osob, kterým do života vstoupilo trestní stíhání. Klade si za cíl hovořit o vině a trestu, ale i o „trestu bez viny“. Podcastem provází legenda české advokacie JUDr. Petr Toman se svým synem Mgr. Šimonem Tomanem. Celý projekt Slepá spravedlnost vzniká za podpory advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.