Měla by se zrušit všechna mimořádná opatření, odpovídá v rozhovoru právník Tomáš Nielsen. Nedávají podle něj smysl
Zrušit veškerá existující mimořádná opatření i stav pandemické pohotovosti a soustředit se na ohrožené skupiny, s nimiž by měli úzce komunikovat praktičtí lékaři. To jsou kroky, ke kterým by se mělo přistoupit podle právníka Tomáše Nielsena, který současný postup vlády v boji s koronavirem kritizuje. "Je nutné cestu restrikce a represe nahradit cestou informování, ale pravdivého a objektivního informování," uvedl pro ŽivotvČesku.cz muž, který v roce 2019 získal titul Právník roku.
Pane doktore, vy dlouhodobě kritizujete kroky vlády a ministerstva zdravotnictví, vadí vám zejména to, že protikoronavirová opatření jsou plošná a odebírají část občanských svobod. Jak tedy podle vás v boji s koronavirem postupovat a jaké mechanismy nastavit?
Jako právník těžko mohu navrhovat konkrétní epidemiologická pravidla. Měla by se každopádně zrušit veškerá existující mimořádná opatření i stav pandemické pohotovosti, protože ani jedno v tuto chvíli nedává žádný smysl. A, což je otázka spíš na lidi jako je pan profesor Jiří Beran nebo členové sdružení SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků), prostě už dávno existují standardní epidemiologické postupy, k nimž je třeba se vrátit.
Mluvíte o standardních epidemiologických postupech. Co konkrétního si pod tím mám představit?
Například zkoumat výskyt onemocnění a zaměřit se na ta místa, kde se ta onemocnění objeví. Mluvím ale o onemocnění, ne jen o pozitivitách, tedy o lidech s reálnými příznaky. Je nezbytné zaměřit se přímo na ohrožené skupiny, zejména seniory. Vždyť ohrožené skupiny dnes už známe a praktičtí lékaři vědí, kolik mají v té ohrožené skupině pacientů. Na ně je potřeba se zaměřit ve chvíli, kdy se u nich objeví první příznaky respiračního onemocnění, pak se zaměřit na léčbu, prostě začít zase pracovat normálně. Nedávno Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydalo novou tzv. definici případu (case definition), tedy definici toho, koho je třeba považovat za nemocného. A konečně přiznává, že ten, kdo je nemocný, musí mít nějaké příznaky.
Rozumím tomu tedy tak, že žádáte, aby se přístup k řešení epidemie posunul od plošných nařízení k cíleným opatřením, která by byla vyžadována v ohniscích nákazy či na konkrétní ohrožené skupiny?
Plošné testování neohrožených skupin má dva dopady, vede to k diskriminaci a šikaně lidí, za druhé pak nezbývají kapacity na to věnovat se ohroženým skupinám. A, samozřejmě, je to neúnosná zátěž pro státní rozpočet. Abych to tedy shrnul, ukončit plošná mimořádná opatření a stav pandemické pohotovosti, zaměřit se přes praktické lékaře a primární léčbu na ohrožené skupiny, očkování pak vrátit do módu dobrovolného očkování a lidi informovat objektivně. K tomu je nutné vytvořit tým odborníků, kteří nejsou ve střetu zájmů, mají náhled i na právní a psychologické aspekty a nesoustředí se pouze na jeden jediný cíl, kterým je až bláznivá snaha zlikvidovat koronavirus, protože ten virus nezničíme. Metody, jak bojovat účinně proti epidemii, jsou přeci dávno známé. Pro mě i pro řadu odborníků z oblasti epidemiologie, virologie a imunologie je naprostou záhadou, proč od března 2020 jedeme zcela jinou, neodbornou a nefunkční linii.
Vy jste tedy přesvědčen, že virus zničen nebude a přijde doba, kdy bude nutné si to přiznat?
Já jsem hlavně přesvědčen, že je nutné cestu restrikce a represe nahradit cestou informování, ale pravdivého a objektivního informování. A je nutné ukončit absurdní nefunkční projekty jako Chytrá karanténa, které nemají a při sebelepší snaze o jejich zefektivnění prostě nebudou mít z epidemiologického hlediska žádný pozitivní dopad a jen představují další obrovskou zátěž pro státní rozpočet.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
