Ministr Bartoš k přijetí eura: Ano, ale ne na sílu. Lidé musí vědět, co jim to přinese a jaká jsou rizika
Projev prezidenta Petra Pavla byl jiný, než byli lidé doposud od jeho předchůdců zvyklí. Na tom není ale vůbec nic divného. Hlava státu chválila vládu za její jednotu a nějakou snahu snižovat zadlužení státu, směrem k opozici pak nepřímým a zároveň taktnějším způsobem vyslovila kritiku ohledně nebezpečného populismu. Poměrně srozumitelný projev pak vyvrcholil tím, že Pavel vyzval ke krokům, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. Do společnosti tak vyslal téma, které ji názorově v jisté míře rozděluje. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa Pirátů a místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, a to s dotazem, jak se k euru jeho strana staví. Z jeho slov vyplynulo, že osobně téma vnímá tak, že je potřeba nejprve »doklouzat« na první metu, ze které pak lze »dojít« na druhou.
"Jako vláda jsme se zavázali, že budeme usilovat o co nejrychlejší splnění takzvaných maastrichtských kritérií potřebných pro případný vstup do eurozóny. Tomu je třeba dostát," uvedl pro ŽivotvČesku.cz v úvodu Bartoš s tím, že Piráti prosazují v první řadě vstup do tzv. »Evropského mechanismu směnných kurzů«, tedy navázání koruny na euro.
"To ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze dluhu, mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy. Navíc bychom získali možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny, což je pro nás jakožto exportně orientovanou ekonomiku podstatná výhoda," zdůraznil politik pro ŽivotvČesku.cz.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři již zmíněná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
"V praxi se již dnes v Česku využívá mnohdy euro v obchodním styku, od 1. ledna 2024 také vláda umožnila, aby mohly firmy vést účetnictví a platit daně v eurech, dolarech či librách," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz ministr Bartoš.
Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly o tom, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.
"V České republice nicméně nikdy neproběhla otevřená faktická debata o přijetí či nepřijetí eura, ve veřejném prostoru tak koluje i kvůli populistům řada nejasností, lidé mají zcela pochopitelně z možné změny obavy. Na tom je namístě pracovat, protože takto zásadní krok není dobré dělat na sílu a bez plné informovanosti občanů o tom, co jim to může přinést a jaká naopak mohou být rizika," dodal pro ŽivotvČesku.cz šéf Pirátů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
