Na Kuchařovou žalují Babišovi. Organizace ji chtějí zbavit funkce
Taťána Kuchařová se stala jednou z nových členek Rady vlády pro lidská práva. Její jmenování společně s Jakubem Křížem a Danielem Blackem ale kritizují organizace zabývající se ochranou lidských práv. Premiéra Andreje Babiše vyzvaly, aby jejich jmenování zrušil. Poukazují především na postoje trojice k právům žen, LGBTQ+ lidí a dalších menšin. Kuchařovou nejvíce kritizují za její výroky a jednání z doby, kdy se rozváděla s exmanželem Ondřejem Gregor Brzobohatým. Někdejší Miss World zároveň na sociální síti uvedla, že její přijetí funkce členky Rady vlády automaticky neznamená, že souhlasí s vládní politikou.
Nové složení Rady vlády pro lidská práva vyvolalo ostrou debatu. Několik organizací působících v oblasti lidských práv vyzvalo premiéra Andreje Babiše, aby zrušil jmenování Taťány Kuchařové, Jakuba Kříže a Daniela Blacka. Kritici poukazují na jejich postoje k některým otázkám týkajícím se práv žen, LGBTQ+ lidí a dalších skupin.
Kuchařová se přitom svou novou roli rozhodla přijmout navzdory tomu, že podle svých slov se s některými členy rady v zásadních otázkách názorově rozchází. Na sociální síti vysvětlila, proč se pro členství rozhodla.
"Přijala jsem členství v Radě vlády pro lidská práva, protože chci, aby v ní zazníval jasný hlas na obranu důstojnosti a práv starších lidí. Tomuto tématu se věnuji téměř dvacet let. Krása pomoci působí v poradních orgánech Rady dlouhodobě, napříč různými vládami. Práva seniorů hájíme bez ohledu na to, kdo je právě u moci," napsala Kuchařová.
Bývalá Miss World zároveň připustila, že rozhodování pro ni nebylo jednoduché. "Složení Rady jsem nemohla ovlivnit a s některými jejími členy v zásadních otázkách nesouhlasím. Stála jsem však před volbou: přijmout účast a mít možnost něco ovlivnit, nebo zůstat stranou. Rozhodla jsem se být u jednání, přinášet zkušenosti z praxe a v případě potřeby jasně vyjádřit nesouhlas," uvedla.
Kuchařová připomněla také svou dlouholetou práci pro seniory. Právě jejich práva a důstojnost jsou podle ní hlavním důvodem, proč do rady vstupuje.
"Téměř dvacet let se zastávám seniorů a témat, která se jich týkají. Na různých platformách národně i mezinárodně a vždy jsem se stavěla za práva a důstojnost lidí, jejichž hlas nemusí být dostatečně slyšet, ať už šlo o seniory nebo ženy a budu to dělat i nadále!" napsala.
Současně zdůraznila, že její členství podle ní nelze automaticky chápat jako podporu názorů všech ostatních členů rady nebo vlády. "Moje účast neznamená automaticky souhlas s názory ostatních ani vládní politikou. Přicházím se svými dlouholetými zkušenostmi z této oblasti hájit právo starších lidí na důstojný život, vlastní rozhodování a plnohodnotné místo ve společnosti. Právě obavy z toho, kam se debata o lidských právech může ubírat, mě vedou k tomu, abych tuto možnost využila," dodala.
V souvislosti s novou funkcí Kuchařové se připomíná její veřejně známý spor s bývalým manželem Ondřejem Gregor Brzobohatým. Ten se po jejich rozvodu dostal až před soud kvůli tvrzením obsaženým v církevní žalobě, která se následně dostala na veřejnost.
Obvodní soud pro Prahu 2 letos rozhodl, že se bývalí manželé mají vzájemně omluvit. Kuchařové ale zároveň uložil povinnost omluvit se Brzobohatému za nepravdivá tvrzení týkající se jeho intimního života a zaplatit mu 250 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy. Jak uvedl server iDnes.cz, soud zároveň rozhodl, že se Brzobohatý musí omluvit Kuchařové za jiné nepravdivé tvrzení, konkrétně za to, že jí přisuzoval zveřejnění církevní žaloby. Verdikt není pravomocný, Kuchařová se proti němu odvolala.
Tato kapitola její minulosti může být v současné debatě o působení v Radě vlády pro lidská práva citlivým bodem. Kritici jejího jmenování mohou poukazovat na to, že se sama v minulosti ocitla ve sporu, v němž soud řešil zveřejnění velmi citlivých tvrzení o identitě a soukromí jejího bývalého manžela. Samotná Kuchařová přitom po rozsudku zdůrazňovala, že podle ní soud potvrdil, že nebyla osobou, která církevní spis zveřejnila.
Kritika se ale netýká pouze Kuchařové. U Jakuba Kříže organizace upozorňují především na jeho dlouhodobé působení v konzervativních organizacích a postoje k interrupcím. Daniel Black je zase známý svými veřejnými názory na medicínskou změnu pohlaví. Právě jejich působení v radě vyvolalo mezi některými lidskoprávními organizacemi výraznou kritiku.
Rada vlády pro lidská práva je poradním orgánem vlády. Podle aktuálního seznamu vlády jejím předsedou zůstává premiér Andrej Babiš, místopředsedkyněmi jsou Taťána Malá a Adriana Dergam.
Kuchařová tak do rady přichází s jasně deklarovaným tématem – ochranou práv a důstojnosti seniorů. Zároveň je ale její jméno součástí širší debaty o tom, jakým směrem se má vládní agenda lidských práv ubírat. Odpůrci nového složení žádají změnu, zatímco zastánci názorové plurality naopak tvrdí, že v radě mají zaznívat i odlišné »neodborné« pohledy.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
