Nejen Rakušan, teď i Fiala chce zatočit s dezinformacemi: Připomíná to boj o zrno a za mír před rokem 1989, říká analytička. Zahradil mluví o iluzi
Komentář: Boj s dezinformacemi stále vyvolává emoce. Zastánci argumentují, že falešné zprávy ohrožují demokracii, kritici varují před omezováním svobody. Premiér Petr Fiala má nového poradce, v soupeření s dezinformacemi bude pomáhat brněnský politolog Miloš Gregor. Jak úspěšný bude a co inovativního přinese, zatím nelze zcela přesně odhadnout. Mediální analytička Irena Ryšánková však vidí s fanfárami vytrubovaný boj s nepravdou více než skepticky. Ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz vyslovila i obavu z cenzury. Fiala se tak zařadil za ministra Víta Rakušana, který ohledně dezinformací zkusil v minulosti »vypustit několik pokusných balónků«.
Tažení proti dezinformacím měl do letošního února na starosti vládní zmocněnec Michal Klíma. V únoru ale vláda jeho pozici zrušila. Nyní vzniká nový »orgán«, předseda vlády Petr Fiala povolal do »zbraně« politologa Miloše Gregora.
Podle mediální analytičky tyto snahy připomínají heslovitou dobu před listopadem 1989. "Zmocněnec pro boj s dezinformacemi mi vždycky připomene mé dětství a všechny ty boje o zrno a boje za mír. Příslovečné zrno zemědělci sklidí i bez boje a mír není. Boj s dezinformacemi na tom je dost podobně," poznamenala Ryšánková pro ŽivotvČesku.cz.
Mediální analytička také upozornila, že se v případě dezinformací v politickém prostoru pletou pojmy s dojmy. A k tomu podotýká, že některé dezinformace se někdy mění na informace.
"Eurokomisařka Věra Jourová tvrdí, že dezinformace je prokazatelná lež. To ale není pravda. Lež je lež, a pokud se dezinformace ukáže být lží, pak je to buď mizerná, nebo úplně pitomá dezinformace. Dobrou dezinformaci totiž nikdo nepozná, a to ani na Úřadu vlády. Navíc víme, že některé dezinformace mají tu nepříjemnou vlastnost, že se v čase mění v informace, zatímco se zjistí, že původní informace byla dezinformací," vysvětlila dále expertka pro ŽivotvČesku.cz.
Část politiků, ale i někteří novináři přitom bijí na poplach, že tolik vyzdvihovaný boj s dezinformacemi může vést postupně k něčemu, co bude pomalinku a potichoučku mít v nějaké míře přesah do nějaké formy omezení svobody slova. Stát může lákat označovat za dezinformace něco, co se mu v určitou dobu - třeba před volbami - nehodí lidově řečeno do krámu, ať už se dá pod to »schovat« cokoliv.
Mediální analytička se domnívá, že pokud ve společnosti dochází k nějakému nálepkování a je nadužíváno slovo dezinformace, jistá preventivní obava z cenzury není lichá. "Vládní bojovník proti dezinformacím je politická pozice, a tedy je zde nepopiratelně důvod k obavě, hraničící s přesvědčením, že bude snaha o cenzuru," řekla Ryšánková. A dodala, že lidé si své názory zatím stále umí uchránit. "Jenže cenzurou nikoho o ničem nepřesvědčíte. Jen mu o tom zakážete mluvit," podotkla pro ŽivotvČesku.cz tím, že boj s dezinformacemi by vždy měly vést nezávislé subjekty, a pokud dojde k porušení práv a zákonů, tak do věci vstoupit policie.
Boj s dezinformacemi, který má zamezit nepohodlným názorům, by přitom nebyl ničím novým. Například po Mnichovu 1938 a za německé okupace represivní orgány bojovaly s tzv. šeptanou propagandou. A jak je ošemetné takový boj vést, dokazuje příběh z druhé republiky, která existovala od Mnichova 1938 do 15. března 1939, kdy definitivně zanikla německou okupací Čech a Moravy.
Na podzim roku 1938 už byl prezident Edvard Beneš v exilu na západě a demokracie v Československu rychle umírala. Oficiální místa přitom rozrušovala tzv. šeptaná propaganda, že »se Beneš vrátí«. Novináři to vyvraceli, aby se v roce 1945 skutečně Beneš vrátil do Československa - na Pražský hrad.
Podle premiéra stojí za povoláním experta do jeho týmu potřeba čelit dezinformacím v bezpečnostně-zpravodajské rovině. Zároveň je podle něj potřeba zlepšit informační gramotnost lidí a posílit v této oblasti vzdělávání. "Stát a další instituce přitom dělají v této oblasti mnoho, mám ale pocit, že je nutné tyto aktivity lépe koordinovat a také například jednat se zástupci provozovatelů sociálních sítí. Proto jsem se rozhodl do svého týmu poradců přizvat Miloše Gregora, který bude mít na starosti právě informační gramotnost," vysvětlil.
"Hlavní prioritu vidím především ve vzdělávání v oblasti informační gramotnosti nejen na školách, ale i v rámci celoživotního vzdělávání. V této oblasti existuje v Česku spousta spolků a iniciativ a já bych je rád propojil mezi sebou, se školami, ale třeba i s organizacemi věnujícími se seniorům, aby mohly efektivněji spolupracovat," doplnil Gregor, který je spoluautorem knihy Nejlepší kniha o fake news!!!, zaměřuje se též na politický marketing.
Novinka z pracovního života předsedy vlády nenechala chladným stranického kolegu a europoslance Jana Zahradila, který na sociální síti X uvedl, že je to pro něj zklamání.
"Zklamání. Jo, je to takové “vlk se nažere a koza zůstane celá”. Ale doufal jsem, že po konci Klímy už premiér nepodlehne tlaku mediální/neziskové/zpravodajské/expertní “dezinfo” lobby. Pravda, tohle nezavání cenzurou - ale programy, školeními, tréninky (samozřejmě za státní) ano," uvedl a své vyjádření doplnil: "Představa, že nějaký “expert” vytvoří “komunikační strategii”, po které hloupý národ prohlédne, je legrační iluze. Bude jen přesvědčovat přesvědčené. A samozřejmě na to sosat z veřejných zdrojů."
Zklamání. Jo, je to takové “vlk se nažere a koza zůstane celá”. Ale doufal jsem, že po konci Klímy už premiér nepodlehne tlaku mediální/neziskové/zpravodajské/expertní “dezinfo” lobby. Pravda, tohle nezavání cenzurou - ale programy, školeními, tréninky (samozřejmě za státní) ano. pic.twitter.com/TeojkK55E8
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) October 12, 2023
Premiér Fiala má nyní podle vládního webu 11 poradců, jsou mezi nimi například lékaři Ivan Netuka a Petr Gál, dále také ekonomové Daniel Münich, Štěpán Křeček a Helena Horská.
S dezinformacemi sváděl opakovaně boj už ministr vnitra Vít Rakušan. Dokonce vláda dříve tvrdila, že připraví zákon proti dezinformacím. Na konci září se ale ukázalo, že nic z toho nakonec nebude. Rakušan se totiž vyhranil proti slovnímu spojení »boj s dezinformacemi« a sdělil, že důležitější je, aby lidé čelili nepravdivým informacím vzděláním a stát dbal na dodržování stávajících zákonů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
