Očkování dětí jako téma, které vzbuzuje emoce. Je to neetické a nedává to smysl, říká imunolog
Velkým tématem je očkování dětí do 15 let. Podle některých epidemiologů je zásadní děti proočkovat, aby se podařilo dostat epidemii pod kontrolu. Takový názor zastává například epidemiolog Rastislav Maďar (48). Imunolog Jiří Šinkora představuje odlišný názorový proud, který tvrdí, že očkování dětí je zbytečné a neetické. "Očkování by mělo být individuálním rozhodnutím, rozhodně nezavádět pravidla typu, že kdo se nenaočkuje, tak je méněcenný, to je pak přeci totalita," řekl imunolog pro ŽivotvČesku.cz.
Děti do 15 let patří mezi skupinu, která boj s novým typem koronaviru zvládá nejlépe. Proto se objevuje diskuze, zda je nutné tuto »bezpečnou« skupinu očkovat. "Pfizer deklaruje 100% účinnost své vakcíny u dětí ve věku 12-15 let. Z 2250 očkovaných ve sledované skupině 0 nakažených, v kontrolní placebové skupině 18. Očkování dětí bude jedním z klíčů k ukončení pandemie. Testy už probíhají i v kategorii od 6 měsíců do 11 let," uvedl na konci března na Twitteru epidemiolog Rastislav Maďar, který je přesvědčen o tom, že děti bude nutné proočkovat. Podobného názoru je také předseda České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek.
Epidemiologové uznávají, že děti mívají většinou bezpříznakový průběh covidu-19, ale argumentují tím, že koronaviru je nutné »zmenšit hřiště«, kde může mutovat. Epidemiologové říkají, že pokud děti nebudeme očkovat, zůstane tady skupina populace, ve které bude koronavirus přežívat a děti pak budou ohrožovat zbytek společnosti.
Druhý přístup, který zastává imunolog Jiří Šinkora, ale oponuje, proč proti nemoci očkovat někoho, na koho nemá nemoc přímý zhoubný vliv.
"Podle mého názoru je očkování dětí absolutně za hranicí etiky. Může být námitka, že očkováním dětí zabráníme šíření viru v jejich populaci a budeme chránit jinou skupinu. Ale koho tedy budeme chránit, když bude stará populace očkovaná? Budeme očkováním dětí chránit očkované seniory? To přeci nedává žádný smysl. Jediná ohrožená populace jsou senioři nad 65 let a potom několik málo mladších jedinců, kteří mají nějaký imunodeficit, nebo mají tu smůlu, že se s virem nevypořádají, protože ne každý se vypořádá se vším. Každá infekce zabije několik promile či jen setin promile populace. Vezměme si třeba takový poliovirus (virus dětské obrny), ten nechá většinu lidí naprosto chladných. Týká se ale i dětí, tady dává smysl očkování, dává smysl ochránit i někoho, kdo má slabou imunitu, aby náhodou to na něj nedošlo. V případě koronoviru to tak ale není. Máme tedy přes očkované děti chránit někoho, kdo by ale sám měl být očkovaný? To přeci nedává smysl," vyslovil pro ŽivotvČesku.cz svůj názor imunolog.
"Obavy virologů a molekulárních genetiků jsou takové, že když zůstane nějaká skupina, kde se virus bude moci dále šířit, tak se tam také šířit bude a stane se to, co se stalo v Brazílii, Velké Británii a dalších zemích, kde se epidemie vymkla kontrole. Vznikne mutace, která viru umožní se v daném kolektivu – tedy místě, které je pro něj možné – šířit lépe. Hrozí i nebezpečí, že se tam vyvine mutace, která bude pro děti škodlivá. Obecně řečeno, pokud se viru chceme zbavit, musíme ho potlačit na nejmenší možnou míru, tak aby neměl prostor vyrábět mutace a zkoušet různé věci. Proto bychom neměli vynechat žádnou skupinu," řekl pro Seznam Zprávy Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Podle imunologa Jiřího Šinkory by stát ale měl pozornost soustředit na skupiny, které jsou v ohrožení. Pokud ty naočkujeme, není třeba očkovat děti.
"Máme tady pořád jeden milion lidí, kteří jsou v rizikové skupině a nejsou naočkovaní. Až tyto lidi doočkujeme, tak bude po všem. Mechanismus je jasný - tento virus zabíjí ty, kteří ho nepotkali v mládí. Kdyby ten virus staří potkali v době, když byli mladí, tak by o něm dnes nevěděli. Stejně jako naše děti o něm vědět nebudou. Opravdová epidemie přišla v podobě tzv. španělské chřipky, ta zabíjela opravdu bez výběru - tedy mladé lidi, lidi v reprodukčním věku, to byla katastrofa. Měli jsme tu epidemii moru, pravých neštovic, toto je proti tomu legrace... Věc se má tak, že jsme přestárlá společnost, chceme žít navždy... Jsem pro ochranu těch nejstarších a slabých, ale ta ochrana se nestala. Tady se očkovali mladí zdravotníci, očkovali se lidé, kteří byli dávno imunní, očkovali se děti, očkovali se lidé ze Státního zdravotního ústavu a jejich příbuzní," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Jiří Šinkora s tím, že logické by bylo v první řadě ochránit ty nejzranitelnější.
"Vakcíny jsou obecně bezpečné, s tím problém není. Kdo se po 18 letech chce nechat očkovat, ať se očkovat nechá. Od 18 let je očkování každého věc. Je to jako s chřipkou, kdo se chce jít očkovat, tak jde. Chodí hlavně senioři, mladí lidé většinou věří ve svou imunitu. Mělo by to být ale individuální rozhodnutí, rozhodně nezavádět pravidla typu, že kdo se nenaočkuje, tak je méněcenný, to je pak přeci totalita," řekl svůj názor na problematiku očkování pro ŽivotvČesku.cz Jiří Šinkora. Ten také důrazně varuje před tím, aby se nechávali očkovat lidé, jejichž imunitní systém se s koronavirem již setkal.
"Kdo ví, že SARS-CoV-2 potkal, tak v jeho případě je očkování nesmyslné. Je to stejný dotaz, jako kdyby se mě někdo ptal, zda když jsem prodělal sezónní chřipku, tak pak půjdu na očkování. To nedává smysl. Je zbytečné až nebezpečné, aby se nechávali očkovat lidé, kteří se se SARS-CoV-2 setkali. Počet lidí, kteří měli po očkování sraženiny, je opravdu málo, nemám k tomu důkazy, ale myslím si, že ty problémy se týkají právě těch, kteří už při očkování byli imunní," dodal pro ŽivotvČesku.cz imunolog, který se se svými kolegy z oboru dostává často do sporu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
