Odchod do důchodu v 68 se pětačtyřicátníků už týkat nebude, říká Markéta Pekarová Adamová. Podle sociologa je nepopulární krok nezbytný
Jedním z diskutovaných témat současnosti je potřebná důchodová reforma. Důvody jsou zřejmé - populace Česka dlouhodobě stárne, a tak nás v poměrně brzké době čeká úbytek osob v produktivním věku, což způsobí odliv peněz ze státní kasy. Vláda v současné době projednává variantu, kdy by se do penze odcházelo až v 68 letech. Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (38) mohou být lidé ve středním věku klidní, protože jich se takové opatření již pravděpodobně nedotkne. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila sociologa Vojtěcha Bednáře, aby popsal, co by zvažovaná změna pro Česko ze společenského hlediska znamenala. "Lidé například nebudou moci vypomáhat s péčí o vnoučata," zmínil.
V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedla předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, že TOP 09 zvýšení věku odchodu do penze podporuje, pokud vláda předloží celkovou reformu. Věk odchodu do důchodu je podle předsedkyně TOP 09 jen jedním z parametrů důchodové reformy, která je podle ní nezbytná kvůli tomu, aby penzijní systém nezkrachoval. Na konečné podobě změn v důchodech se koalice podle ní zatím nedohodla.
"Pokud bychom zvyšovali věk odchodu do důchodu, tak se to bude týkat třeba generace mojí a mladší, to znamená čtyřicátníci a mladší. Můžu uklidnit všechny ty, kteří jsou starší než 40 nebo 45 let, že jich se to týkat už nebude," poznamenala Markéta Pekarová Adamová.
Návrh má řadu kritiků jak z řad politiků, tak občanů, kteří se obávají, že pracovat do vysokého věku vůbec nebudou schopni. Zvýšení věku zaměstnanců by také pochopitelně mělo dopad na chod pracovišť, firemní kulturu i řadu dalších věcí. Jak konkrétně by se tato změna ve společnosti projevila, popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog specializující se na prostředí zaměstnání Vojtěch Bednář.
"Tento krok pochopitelně není příliš populární, ale obávám se, že je z dlouhodobého hlediska nutný a vláda k němu bude muset přikročit. Pro společnost to znamená například to, že lidé, kteří budou do vyššího věku v práci, například nebudou v rodinách moci vypomáhat s péčí o vnoučata, což je oběť, kterou nejspíš bude nutné přinést," popsal pro ŽivotvČesku.cz odborník na lidskou společnost, co Česko nejspíš v budoucnu čeká.
"Vliv to bude mít pochopitelně také na zaměstnavatele, protože na zaměstnance v důchodovém věku nelze mít tak vysoké nároky co do fyzického výkonu, ale vlastně ani po intelektuální stránce. S tím však firmy počítají dlouhodobě, protože jako populace již nějakou dobu stárneme," vysvětlil Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal podle údajů České správy sociálního zabezpečení na 19.438 korun. Proti prosinci vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Starobní penzi od správy dostává více než 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají i armáda či policie.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
