Ondřej Dostál: Pro lidi je čím dál těžší dostat se k základní zdravotní péči. U ministra Válka postrádá vizi
Pokračující vysoký růst nákladů veřejného zdravotního pojištění může podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) při konečném vypořádání nákladů v letech 2023 a 2024 ovlivnit schopnost pojišťoven platit péči. Svaz to uvedl ve své tiskové zprávě. V letošním roce výdaje příjmy převyšují, pokryjí se z rezerv. Náklady veřejného zdravotního pojištění budou příští rok podle odhadů ministerstva zdravotnictví činit 471,7 miliardy Kč, příjmy 432 miliard Kč. Největší zdravotní pojišťovna VZP počítá pro příští rok se saldem zhruba 4,6 miliardy, pokryje ho z rezerv. "Mezi bitvami za všemožný progres nepřehlédněme, že je pro lidi čím dál těžší dostat se k základní zdravotní péči. Stává se z toho každodenní zkušenost nejednoho nemocného," uvedl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný právník specializující se na zdravotnictví Ondřej Dostál.
Respektovaný expert na zdravotní právo dále vysvětlil, proč v současnosti dochází k tomu, že ze základní zdravotní péče se stává s nadsázkou řečeno »luxusní zboží«. "Jde o nepřímý důsledek ekonomických obtíží, který začíná být vidět. Zažili jsme to před desetiletím v minulé krizi a vypadá to, že staré špatné časy jsou zpět," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
V letech 2020 a 2021, kdy zdravotnictví zásadně ovlivnila epidemie koronaviru, stouply náklady systému o téměř 100 miliard korun. Podle svazu pojišťoven ale v systému zůstaly a spolu s dalším meziročním navyšováním vytvořily u poskytovatelů zdravotní péče rezervu.
"Když srovnáme vývoj nákladů ve zdravotnictví v letech 2019 až 2022, tak i při započtení letošní extrémní inflace rostly náklady veřejného zdravotního pojištění skoro dvakrát tolik," uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich. Klienty pojišťoven sdružených ve svazu je asi 40 procent populace, ostatní jsou u VZP. Platby pojišťoven se podle něj v době epidemie navýšily o náklady, které přinesl zdravotnímu systému covid-19, ale po opadnutí jeho nejhorších vln už se o ně nesnížily.
"Situace je v současnosti taková, že z lidí nelze skrz daně a odvody dostat na veřejné zdravotní pojištění víc než zhruba 400 až 500 miliard ročně. Občané by měli dostat hodnotu za své peníze - je jich dost na obstojný základní balík péče pro každého. Ale nestačí to na všechno a bohužel, přibližně 20 až 30 procent se proplýtvá v klientelistických procesech úhrad a přebujelém státním sektoru," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Ondřej Dostál a dále upřesnil, co by od vlády, zejména ministra zdravotnictví, nyní očekával.
"To první je proveditelnou vizi organizace zdravotnictví. Dále každodenní drobnou úřední práci na 100+1 protivných a drahých problémů, kvůli kterým systém nešlape," uvedl respektovaný právník a vysokoškolský učitel s tím, že to první zcela chybí - toho druhého bohužel vláda není schopna o nic víc než ta předchozí.
Systém automatické valorizace plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za děti, seniory nebo nezaměstnané letos schválila vláda. Počítá s navázáním plateb na inflaci a růst reálné mzdy. Příští rok by měl být 1878 korun měsíčně, celkově za 5,9 milionu státních pojištěnců asi 140 miliard korun.
Odbory volají po zvýšení tarifních platů zdravotníků o 15 procent právě kvůli pokračující vysoké inflaci. Vláda ale slíbila navýšení o deset procent jen policistům, hasičům a vojákům. Podobně na vysoké náklady, zejména na energie, upozorňují i nemocnice nebo výrobci léků či zdravotnických prostředků.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
