Ostuda ČR s názvem "nonstop lékárny". Je jich jen 16. Promluvil mluvčí ministerstva i Roman Prymula
Pohotovostních lékáren s provozní nonstop dobou je v Česku jen šestnáct. V některých krajích chybějí úplně. V současnosti jsou jen v sedmi krajích, uvedla to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. "Ona ta služba je finančně náročná a zřizovat pohotovostní služby mají krajské úřady. Druhá věc pak je, že se v současnosti také naráží na personální nedostatky." K věci se vyjádřil i mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob a bývalý šéf resortu Roman Prymula.
Nonstop lékárny chybějí například ve Středočeském kraji, který patří k největším v republice. Nejvíce jich je v Praze, a to celkem osm, po dvou jich mají v Plzni a Ostravě a po jedné nonstop lékárně mají v Českých Budějovicích, Brně, Hradci Králové a Olomouci.
"Bylo by lepší, kdyby nonstop lékáren bylo více. Snažíme se, aby v našich nemocnicích tato služba fungovala, děláme pro to maximum. Jinak to je dotaz spíše na pojišťovny a kraje," uvedl pro ŽivotvČesku.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
"Problém to určitě je, protože lidé potřebují léky i mimo pracovní dobu, a pokud jsou dostupné pro některé vyšší desítky kilometrů od bydliště, tak je to značně nekomfortní, zejména pak mnohdy kvůli jejich zdravotnímu stavu. A to navíc v době, kdy existují robotické lékárny, které nevyžadují mnoho personálu. Taková služba by měla být zajištěna pro každého, a to maximálně do vzdálenosti třiceti kilometrů, vím ale, že jsou lokality, kdy pro některé domácnosti je nejbližší lékárna vzdálena příkladem i v délce sta kilometrů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula s tím, že v případě soukromých subjektů, které provozují lékárny, je pro ně nonstop provoz ztrátový, což z logiky věci je důvod, proč ho nemají zavedený.
Pokud jde pak o statistiku všech lékáren, ve většině krajů kromě Prahy a Středočeského jich za pět let ubylo, nejvíc v Moravskoslezském, Olomouckém, Ústeckém a Libereckém kraji. Vyplývá to z dat z výroční zprávy České lékárnické komory (ČLnK) mezi roky 2016 a 2021.
V současné době mají lékárníci úhradu ze zdravotního pojištění za každou vydanou položku na receptu, takzvaný signální výkon, a mají podíl na ceně léků. Z částky, kterou stojí lék, je podle zástupců komory asi dvě třetiny cena výrobce, čtvrtina jde lékárně a distributorovi léčiv a necelá desetina je odvedená státu jako DPH. Společná přirážka lékáren a distributorů tvoří nižší podíl u dražších léků, vyšší u levnějších.
V roce 2010 bylo v Česku podle údajů ve výroční zprávě komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, poslední tři roky jich vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Zavedeno by podle komory mělo být pravidlo, že průměrně by měla být lékárna na 3000 obyvatel, druhá by měla být povolená jen v obcích nad 6000 obyvatel a ne blíž než 500 metrů od první.
V posledních pěti letech, ze kterých jsou dostupná data, ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji (26) a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém (11). Největší úbytek v okrese bylo 14 lékáren na Ostravsku, sedm na Karvinsku a Olomoucku nebo šest na Liberecku. Naopak nejvíc přibylo šest lékáren v okrese Praha-východ a pět v okresech Benešov, Vsetín a v Praze.
Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
