Pane, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. Špidla v živém vysílání vytáhl Bibli, Kalousek pak odkryl nelichotivé zákulisí Sněmovny

Debata o omezení sněmovních obstrukcí v Událostech, komentářích se v jednu chvíli stočila k mnohem širší otázce – zda poslanci vůbec vždy vědí, o čem hlasují. Expremiér Vladimír Špidla při kritice současného způsobu přijímání zákonů sáhl dokonce po biblickém přirovnání. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek mu vzápětí odpověděl zkušeností z vlastní politické kariéry: podle něj potkal ve všech klubech řadu poslanců, kteří skutečně netušili, o čem hlasují, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Poslanecká sněmovna zřejmě dostane nová pravidla, která mají výrazně omezit některé obstrukční nástroje. Senát totiž umožnil přijetí novely jednacího řádu, kterou předložili poslanci koaličních ANO, SPD a Motoristů společně s opoziční ODS. Horní komora se rozhodla předlohou dále nezabývat, a ta tak nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla.

Právě změny fungování Sněmovny se staly jedním z témat diskuse v pořadu Události, komentáře. Moderátorka Tereza Řezníčková měla ve studiu bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidlu (NSD), někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, zakladatelku a šéfredaktorku Bold News Alici Mikulášovou a komentátora Lidovky.cz Martina Zvěřinu.

Řezníčková se nejprve Špidly zeptala, zda je podle něj omezení obstrukcí správným krokem.

"Je to spíš dobře, ale základní úpadek našeho parlamentarismu skutečně spočívá v tom, že se dělají poslanecké návrhy a totálně se vyřazuje připomínkové řízení. To znamená, že návrhy nemohou být kvalitní z žádného hlediska a neumožňují ani veřejnosti, ani obecně demokratickému provozu udělat si představu a zaujímat politická stanoviska," uvedl Špidla.

Podle něj není největším problémem samotný jednací řád, ale způsob, jakým se v současnosti některé zákony připravují.

"V zásadě vidíte, že parlament totálně podléhá vládě, že parlamentarismus jako systém je vyřazován. Jednací řád je důležitý, myslím si, že určité omezení obstrukcí je v pořádku, ale úpadek parlamentarismu jde jinou cestou," dodal.

Kalousek připomněl, že vedle psaných pravidel existovala ve Sněmovně dlouhá léta také pravidla nepsaná. Ta podle něj určovala určitou hranici, kam až mohou politici při obstrukcích zajít, aniž by úplně ochromili fungování dolní komory.

"V té Sněmovně byla vždycky psaná pravidla, to je ten jednací řád, a pak nějaká nepsaná pravidla o určité míře chování, kam až mohou napínat strunu, aby vůbec mohla Sněmovna pracovat," řekl Kalousek.

Když mu Řezníčková připomněla, že i on sám v minulosti »napínal strunu«, nepopíral to.

"Otázka je, kde je ta míra. To byly výjimečné okamžiky, také jsem je využíval, ale teď se z toho stala každodenní norma. Tak se nedá pracovat," reagoval.

Podle něj by novela jednacího řádu nebyla tolik potřeba, pokud by mezi poslanci stále fungovaly běžné politické vztahy a schopnost základní dohody.

"Mám pocit, že už nejsou vůbec, že ti lidé nejsou schopni se spolu normálně bavit ani na chodbě. Kdyby si udrželi míru normálních vztahů, nemusí se předělávat jednací řád. Prostě se dohodnou, jak to bude probíhat," uvedl Kalousek.

Do debaty vstoupila také Alice Mikulášová, podle níž opozice omezením obstrukcí do určité míry skutečně »řeže větev sama pod sebou«. Zároveň ale upozornila, že obstrukce se v minulosti dostaly do rozměrů, které už podle ní přesahovaly únosnou míru.

"Myslím si, že se vytratila ze Sněmovny politická kultura. Pokud neexistuje dohoda a jediný způsob, jak si něčeho dobrat, je obstruovat, tak je to vlastně nefér k občanům. To jsou jejich peníze, to je čas, kdy ti lidé mají pracovat," uvedla.

Martin Zvěřina naopak zdůraznil, že obstrukce mají v parlamentním systému legitimní místo, neměly by však sloužit k tomu, aby opozice zabránila většině vůbec vládnout.

"Obstrukce není nástroj, jak zabránit většině v prosazení zákona. Je to nástroj, jak upozornit na to, že tento problém je velice závažný a já veškerou silou svého hlasu chci upozornit, že je to špatné řešení," vysvětlil.

Na tuto část navázal Kalousek s tím, že zdržovací taktiky mají smysl tehdy, pokud vládu donutí debatovat nebo jí zkomplikují prosazení návrhu. Nemají podle něj sloužit k úplnému zablokování zákona na celé volební období.

"Vláda, ať je jakákoli, ať se mi líbí, nebo ne, má prostě právo vládnout. Já nemůžu tu předlohu zablokovat na celé volební období. To potom už ztrácí svůj původní smysl a chápu, že se to musí nějak omezit," řekl.

Nejvýraznější moment debaty ale přišel vzápětí.

Špidla se totiž vrátil ke způsobu, jakým vláda podle něj prosazuje některé předlohy bez standardního připomínkového řízení. Právě v této souvislosti vytáhl nečekaně Bibli.

"To, co je podle mě rozhodující, je celková metoda, kterou teď pracuje vláda. Vyřazení připomínkového řízení. Jaký je důsledek? Že v podstatě poslanci nejsou schopni vědět, o čem hlasují," uvedl.

A pak přidal větu, která debatu výrazně odlehčila.

"V Bibli je: »Pane, odpusť jim, neboť oni nevědí, co činí.« Ale to se prostě u poslance stát nesmí," řekl Špidla.

Podle něj se poslanec v okamžiku, kdy připustí proces, který mu znemožní návrh dostatečně pochopit, zpronevěřuje svému slibu.

Kalousek na Špidlovo biblické přirovnání okamžitě navázal a poněkud idealistickou představu o informovaném zákonodárci zasadil do své dlouholeté zkušenosti ze Sněmovny.

"Ať se na mě nikdo nezlobí, ale za svůj život jsem potkal tolik poslanců, kteří skutečně netušili, o čem hlasují. Ve všech politických klubech, i v těch mých, i v tom vašem, pane doktore," prohlásil a díval se na Špidlu.

A přidal ještě jednu poznámku. "Odvolávat se na to, že každý poslanec opravdu musí vědět, o čem hlasuje, tak to je situace, kterou jsem v životě nezažil," řekl Kalousek.

Z několika minut debaty o technické novele jednacího řádu se tak nakonec stala poměrně výmluvná sonda do české parlamentní kultury.

Nová pravidla mají mimo jiné omezit dobu vystoupení při navrhování změn programu schůzí. Řadový poslanec bude mít při zahájení schůze na návrh změny programu nejvýše pět minut, řečník s přednostním právem půl hodiny. V dalších dnech schůze se lhůty ještě zkrátí. Sněmovna bude moci nově omezovat řečnickou dobu i poslancům s přednostním právem.

Změny mají prodloužit také čas určený pro závěrečné schvalování zákonů ve středu až do 19 hodin, za určitých podmínek dokonce do 21 hodin. Novela rovněž umožní projednávat zákony vrácené Senátem nebo prezidentem na mimořádných schůzích.

Podle ministra pro sport a předsedy poslanců Motoristů Borise Šťastného není cílem novely omezit práva opozice.

"Naším cílem není omezit politickou diskusi ani práva opozice. Cílem je politickou diskusi lépe strukturovat, zvýšit efektivitu Sněmovny a vytvořit předvídatelnější pravidla pro všechny," uvedl.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.