Pavel vrátil úder Babišovi kvůli summitu NATO: Není můj nadřízený. Premiér reagoval

Spor mezi Hradem a vládou kvůli summitu NATO v Ankaře přešel do »ostré ústavní fáze«. Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu a ve veřejném prohlášení označil rozhodnutí vlády vyloučit hlavu státu z delegace za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Pavla nejde o jednu židli na zahraničním jednání, ale o obranu ústavních pravomocí prezidenta. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí vlády se dalo očekávat, celkově ho ale označil za špatnou zprávu pro Českou republiku. Podle něj je problém, když schopnost politiků dohodnout se musí nahrazovat Ústavní soud.

Podle Šándora se takový výsledek dal čekat. "Dalo se to očekávat nepochybně, protože Andrej Babiš raději udrží svoji vládu pohromadě, než aby vyšel vstříc prezidentovi," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

"Myslím, že je to celkově špatně pro Českou republiku navenek, protože i prezident je součástí výkonné moci. Z titulu své funkce sice není odpovědný, ale navenek to o nás nevypovídá nic dobrého," dodal Šándor k pondělnímu rozhodnutí vlády.

Prezident Petr Pavel po pondělním výsledku jednání vlády, která ho nezařadila do české delegace na červencový summit NATO v Ankaře, podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten návrh obdržel už v pondělí večer prostřednictvím datové schránky.

Hrad následně zveřejnil vyjádření prezidenta republiky, ve kterém Pavel tvrdě odmítl postup kabinetu Andreje Babiše. "Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok," uvedla hlava státu.

Podle Pavla je zastupování státu navenek pravomocí prezidenta podle článku 63 Ústavy České republiky. Hlava státu proto odmítá výklad, že vláda může prezidenta z takové role jednoduše vyřadit. "Je to v podstatě popis jeho práce. Vyloučit prezidenta z výkonu této pravomoci tedy znamená omezit jeho roli, kterou mu dává Ústava, nikoli vládní usnesení," uvedl Pavel ve sdělení, které jeho kancelář umístila na oficiální web Hradu.

Prezident se zároveň vymezil vůči premiérovi Andreji Babišovi, který v minulých dnech uvedl, že prezident není jeho nadřízený. Pavel mu ve svém prohlášení vzkázal, že opačně to platí také.

"Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že prezident není jeho nadřízený. V tom má pravdu. Jenom dodávám, že to platí i obráceně. Ústava předpokládá u výkonu některých pravomocí prezidenta součinnost vlády – součinnost, ne schvalování," uvedl prezident.

Spor o české zastoupení na summitu NATO se podle Pavla táhne už od začátku roku. Prezident uvedl, že téma poprvé otevřel na novoročním setkání s premiérem jako věc k diskuzi. Babiš podle něj později bez jednání oznámil přes média, že s účastí prezidenta nepočítá. Vláda pak podle Pavla své oficiální stanovisko několik měsíců odkládala.

Pavel ve vyjádření připomněl, že účast prezidenta na summitech NATO je dlouhodobou ústavní zvyklostí. Podle něj naši zemi na aliančních summitech zastupovali prezidenti napříč politickými obdobími.

"Tato praxe fungovala stejně za Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, napříč vládami všech politických barev. Ze dvaceti summitů Aliance, kterých se Česká republika účastnila, na devatenácti vedl delegaci prezident. Jedinou výjimkou byl vážný zdravotní stav," uvedl Pavel.

Pokud by se podle něj taková praxe měla měnit, nemůže se tak stát jednostranným rozhodnutím vlády. "Musí k tomu opět dojít jednáním a dohodou, ne jednostranným rozhodnutím vlády," zdůraznil prezident.

Pavel zároveň odmítl dojem, že by chtěl na summitu dělat zahraniční politiku proti vládě. Připomněl, že se jako prezident účastnil tří summitů NATO a vždy se držel mandátu schváleného kabinetem. "Je to vláda, kdo zodpovídá podle Ústavy za zahraniční politiku země, a to ctím," uvedl.

O to ostřeji ale popsal vleklý veřejný spor. Podle něj působí měsíce dohadování směrem ke spojencům jako neschopnost nejvyšších představitelů státu domluvit se mezi sebou.

"V době, kdy NATO řeší největší bezpečnostní hrozby od existence Aliance, to považuji za přístup nezodpovědný k našim občanům i k našim spojencům. To musí skončit," uvedl Pavel.

Prezident také tvrdí, že se o kompromis opakovaně pokoušel. Nabídl podle svých slov řešení, že by se účastnil pouze neformální večeře hlav států zaměřené na bezpečnostní otázky, zatímco premiér s ministry by vedli oficiální jednání. Takový model měl podle něj vyhovět požadavku vlády vysvětlovat český přístup k výdajům na obranu a naplňování spojeneckých závazků.

Podle Pavla ale Hrad na své návrhy nedostal odpověď. "Moje vůle domluvit se je veřejně známá. Stejně známé je i to, že jsem na své opakované návrhy, vyjádřené mimo jiné i v dopisech premiérovi, nedostal žádnou odpověď. Za celou dobu vláda nepřišla ani s žádným vlastním kompromisním návrhem," uvedl prezident.

Nejsilnější část vyjádření přišla ve chvíli, kdy Pavel odmítl, že by se celý spor týkal jen prestiže nebo místa u stolu. "V tomto sporu opravdu nejde o jednu židli na jednom zahraničním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil a bývalého vysokého představitele NATO, z vrcholného jednání Aliance v době, kdy může svoji celoživotní expertizu uplatnit ve prospěch bezpečnosti České republiky a jejích občanů," uvedl.

Pavel dále prohlásil, že pravomoci prezidenta musí bránit nejen kvůli sobě, ale i kvůli svým nástupcům. "Předpokládám, že jste mě zvolili prezidentem republiky, abych prezidentem republiky skutečně byl. Je mou povinností pravomoci prezidenta v plném rozsahu nejen vykonávat, ale i bránit. Ne kvůli sobě. Ale kvůli všem prezidentům a prezidentkám, kteří přijdou po mně," sdělil.

Právě proto prý podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. V ní žádá, aby soud určil, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO, aby vládě uložil nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil povinnost poskytnout hlavě státu potřebnou součinnost.

"Jsem rád, že období dohadování je u konce a ve věci bude jednat Ústavní soud. Budu respektovat jeho rozhodnutí, ať bude jakékoli," uzavřel Pavel.

Ústavní soud už oznámil, že návrh prezidenta obdržel. Ve věci mají probíhat standardní procesní úkony, podání bude přidělena spisová značka a soudce zpravodaj. O přednostním projednání má rozhodovat plénum Ústavního soudu. Soud zároveň uvedl, že si je vědom naléhavosti věci.

Vláda v pondělí rozhodla, že delegaci na summit NATO v Ankaře povede premiér Andrej Babiš. Součástí mají být také ministr obrany Jaromír Zůna za SPD a ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů. Babiš tvrdí, že nejde o truc vůči prezidentovi ani o zákaz jeho účasti. Podle premiéra má vláda dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést.

Rozhodnutí pana prezidenta podat kompetenční žalobu respektuji, ale nemyslím si, že je to dobře. Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k Ústavnímu soudu, proto jsem také kompetenční žalobu nepodal, když pan prezident odmítal jmenovat pana Turka ministrem,…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) June 23, 2026

Krátce poté reagoval také premiér Babiš. Uvedl, že rozhodnutí prezidenta podat kompetenční žalobu respektuje, ale nepovažuje ho za správné. "Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k Ústavnímu soudu," napsal s tím, že on sám kompetenční žalobu nepodal ani v době, kdy prezident odmítal jmenovat Filipa Turka ministrem. Podle Babiše vláda rozhodla »pragmaticky a hlavně prakticky« na základě toho, jak bude summit NATO probíhat. Odmítl také Pavlův argument, že by neformální večeře byla pouze reprezentativní částí programu. "Tam se naopak často dojedná mnohem víc. Proto má být delegace na vládní úrovni a nedávalo by smysl, abychom v delegaci byli společně," uvedl premiér.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.