Pavoukům se možná zdají sny jako lidem, tvrdí vědci. Biolog odpověděl na věčnou otázku, zda se bát kousnutí zápřednice jedovaté
Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny. Informoval o tom list The Guardian. Pokud pak dojde řeč ohledně téma nejjedovatější pavouk ČR, je jím jednoznačně známá zápřednice jedovatá. Reakce na její kousnutí se u člověka může ovšem lišit, odborníci uklidňují, že zdravému člověku nemůže smrtelně ublížit. "U nás jich je asi 10 druhů, jsou to pavouci, jako je každý jiný. Když ho člověk neopatrně zmáčkne, tak ho může kousnout, ale nic mu to neudělá," řekl pro ŽivotvČesku.cz biolog Vlastimil Růžička z Biologického centra AV ČR.
Přestože spánek je společným znakem pozorovaným u tvorů napříč živočišnou říši, podle vědců není jasné, zda jsou různé fáze spánku univerzální. Zejména výzkum REM fáze spánku se stále soustředí převážně na suchozemské obratlovce, zejména savce a ptáky.
Podle vědců je mezidruhové porovnání této spánkové fáze obzvlášť obtížné, protože pouze omezený počet živočichů má pohyblivé oči. Například většina hmyzu a někteří korýši mají složené oči.
Pavouci z čeledi skákavkovitých však nabízejí možnost studovat tuto fázi spánku. Tito tvorové o velikosti nehtu mají pohyblivé sítnice, které umožňují přesměrování pohledu. U mláďat lze podle vědců tyto pohyby pozorovat ještě lépe díky jejich dočasně průsvitné vnější kostře.
Autoři studie pomocí kamer vycvičených k nočnímu pozorování u těchto pavouků pozorovali periodické pohyby sítnice spolu se záškuby končetin. Zaznamenali také »typické kroucení končetin«, které zahrnovalo široké kontrakce nožiček směrem k hrudní kosti.
Pozorování podle nich nabízí paralely se REM fází spánku u suchozemských obratlovců, jako jsou lidé a další savci.
"Pozorované pohyby sítnice byly konzistentní, včetně pravidelného trvání a intervalů, přičemž obojí se v průběhu noci zvyšovalo," napsali autoři ve studii, kterou publikoval odborný časopis PNAS. "Vzhledem k pravidelnosti záškubů, kroucení nohou a jejich společnému výskytu s pohyby sítnice se oba typy činnosti jevily jako různé projevy téže aktivní fáze podobné spánku," uvedli.
"Předpokládá se, že vzorce pohybů očí během spánku REM přímo souvisejí s vizuální scénou prožívanou během snění - což vyvolává hlubší otázku, zda skákavkovití pavouci mohou prožívat vizuální sny," uvedli na závěr studie její autoři.
Nejjedovatější pavouk ČR
Zápřednice jedovaté začínají být aktivní, jakmile se po zimě oteplí a vyleze sluníčko. Mrazivé zimy plné sněhu pavoukům nesvědčí. Mnoho lidí se pavouků bojí, ať už jsou jedovatí, či nikoliv. Ze zápřednice není třeba mít panický strach, protože nejde o agresivního pavouka, ale určitě není radno se jí dotýkat.
Podle zkušeného biologa jsou obavy lidí zbytečné. "Když člověka bodne včela či vosa, je to daleko horší. Daleko nebezpečnější než zápřednice jsou blanokřídlí," upřesnil Vlastimil Růžička.
Lidé se tak nemusí stresovat - potkat ji doma je téměř nemožné. K lidem se totiž nerada přibližuje, navíc pro ni budovy nejsou vhodným místem k životu. "Lidé by měli mít respekt, ale ne strach. Zápřednice běžně neútočí. Lidé by na ni ale rozhodně neměli sahat," upřesnila bioložka Ivana Hradská pro ŽivotvČesku.cz, proč se tohoto pavouka při běžném setkání není třeba obávat.
Nehrozí ani, že by došlo k přemnožení. "Pavouci se téměř nepřemnožují, jsou závislí na hmyzu. V přírodě je rovnováha," zdůraznil biolog Vlastimil Růžička, kterého doplnila bioložka Hradská.
"Není to pavouk, který by vyhledával přítomnost člověka, naopak jde o druh s výraznou noční aktivitou. Potřebuje dlouhé trávy, na kterých si staví zámotek," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz Ivana Hradská, kde se nejjedovatějšímu pavoukovi Česka nejlépe daří.
Zápřednice je agresivní v případě, že jde o samici, která hlídá svá mláďata. Pokud už zaútočí a člověka kousne, jen pro málokoho bude její jed představovat větší riziko. Reakce jsou u zdravých lidí individuální, ale v případě, že má kousnutý člověk skryté zdravotní vady či alergie, může u něj dojít i k závažným zdravotním komplikacím.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.