Pietu na Vítkově zastínila kuriozita, prezident omylem praštil praporem člena stráže do hlavy. "Otřes mozku" baví veřejnost, komentář Šándora
Komentář: Výročí 105 let od vzniku Československa si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Událost se neobešla bez neúmyslné kuriozity, kterou způsobil Pavel, když při přebírání praporu jím nešťastně trefil hlavu člena hradní stráže, kterému z ní poté spadla čepice. Událost pro ŽivotvČesku.cz okomentoval Andor Šándor. Situace se současně stala »hitem« na sociálních sítích, kde ji lidé komentují. Někteří třeba tak, že »otřes mozku má na den vzniku samostatného Československa svoji premiéru odbytou«.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zástupci Parlamentu Jan Skopeček (ODS) a Jiří Drahoš (za STAN) či pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Pietního aktu se zúčastnili i zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Všichni přítomní uctili minutou ticha památku padlých vojáků.
Fiala později v rozhovoru s novináři uvedl, že celá současná Česká republika je postavena na tradicích první republiky. "Měli bychom kromě vděčnosti cítit také zodpovědnost za to, co máme, abychom to udrželi. Abychom prosperující svobodnou zemi předali dalším generacím," řekl. Ve světě je podle něj mnoho situací a válek, které přímo či nepřímo ohrožují Evropu. Zmínil konflikt na Ukrajině nebo v Izraeli. "Mělo by nás to vést k myšlence, že bezpečnost není samozřejmá. Nežijeme ve světě, kde přirozeným prostředím je mír. Abychom žili v míru, musíme pro to něco dělat. ČR pro to udělala hodně. Jsme členem EU a NATO a také jsme se rozhodli, že budeme dávat více peněz do obrany a modernizujeme armádu," dodal premiér.
Také Vystrčil upozornil na to, že svoboda a samostatnost nejsou samozřejmostí. Mezi těmi, kteří suverenitu států narušují, zmínil například Rusko či »různé teroristy«, kteří útočí na svrchované státy. Pekarová Adamová připomněla, že Československo vznikalo na ideálech svobody a demokracie. Podle ní bychom si i dnes měli těchto hodnot vážit. Černochová uvedla, že »československý stát vznikal i tak, že nynější část Ukrajiny byla součástí naší země. S touto zemí nás tak pojí velká historická minulost«. Připomněla tak Podkarpatskou Rus, která se stala součástí nové Československé republiky po první světové válce. Dnes je toto území součástí Ukrajiny.
Pavel během pietního aktu na Vítkově k dnešnímu dni propůjčil praporu podpory nasaditelných sil bojový prapor. Velitelství pozemních sil pak prezident propůjčil čestné jméno generála Vojtěcha Borise Luži.
V okamžiku, kdy prezident Pavel přebíral prapor, omylem jím udeřil člena hradní stráže do hlavy, tomu z ní spadla následně čepice. "Není to úplně ideální situace, ale nejde o nic mimořádného. Jde o kuriozitu, která se může přihodit. Podstatné je, že to nenarušilo celkově pietní událost," uvedl pro ŽivotvČesku.cz komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor. Nešťastná událost se okamžitě na sociálních sítích stala hitem. Mnozí se k situaci začali vyjadřovat.
Generál Luža byl legionář první světové války a čelný představitel československého protifašistického odboje. Účastnil se jako příslušník legií bitvy u Zborova. V prvorepublikové armádě zastával řadu velitelských funkcí. Za okupace se podílel na odbojové činnosti, a to za pomoci blízkých členů Sokola a vojáků. V říjnu 1944 byl v části Přibyslavi Hřiště na Havlíčkobrodsku zastřelen v boji s protektorátními četníky.
Pietní akt na Vítkově trval zhruba půl hodiny. Zakončil ho pochod jednotek, během kterého přeletěly nad památníkem dva stíhací letouny Gripen a také tři vojenské helikoptéry.
Akce k založení republiky se dnes konají i na dalších místech republiky. Pavel dnes v poledne rovněž jmenoval nové generály a večer udělí státní vyznamenání. Některé památky a státní instituce pořádají dny otevřených dveří.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
