Piráti chtějí odstřelit muže s cejchem pravdy. Mě ale neumlčíte, vzkázal expert na zdravotnictví Ondřej Dostál
Piráti se zabývají setrváním právníka a experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála ve vládním týmu. Předseda strany k tomu uvedl, že některá jeho vyjádření vyvolávají obavy mezi značnou části pirátských voličů i odborníků a vedou ke zpochybňování vědeckých názorů, o které se opírá boj s covidem-19. Zároveň uvedl, že je nezpochybnitelný odborník na zdravotnické právo. Pro redakci přední expert poskytl rozhovor, v němž nabídl pohled, jak se dá na celý problém nahlížet. Poukázal také na »odborníky«, kteří dnes řídí epidemii, ale před dvěma lety nedokázali rozeznat bacil od viru.
Pane doktore, před pár dny zarezonovala u veřejnosti informace, že Piráti se zabývají vaším setrváním ve vládním týmu. Předseda strany Ivan Bartoš v úterý sdělil, že některá vaše vyjádření vyvolávají obavy mezi značnou částí pirátských voličů i odborníků a vedou ke zpochybňování vědeckých názorů, o které se opírá boj s covidem-19. Povězte, máte pocit, že informace, které zveřejňujete na svém Twitteru, mají tento charakter?
Povím, rozhodně ne. Jde o oficiální data z ministerstva zdravotnictví, jejichž zveřejnění nemůže zpochybnit vědecké názory na řízení pandemie. Zato výborně zpochybňuje ty nevědecké. A to je moc dobře, protože dokud si nebudeme říkat pravdu a dokud se necháme řídit pavědci, z krizí se nevyhrabeme.
Víte, že mezi lidmi se objevují názory, že uvnitř strany vadíte méně schopným členům, což by pak moc liberálně nepůsobilo. Už jsme zažili v minulosti třeba u ČSSD, že Tomáše Petříčka kvůli tomu, že chtěl usilovat o post předsedy, po stranických volbách Jan Hamáček sundal z postu ministra zahraničí a nahradil ho loajálnějším Jakubem Kulhánkem…
Domnívám se, že lidé okolo mě ví, že o stranické funkce neusiluji, na to nemám čas ani motivaci. Moje specializace je zdravotnictví. Funkcionařit může i člověk bez kvalifikace, ale do výkonných pozic v průšvihovém resortu nelze obsadit někoho z ulice. Během týdnů či měsíců by shořel jak papír. No, možná to brzy uvidíme v přímém přenosu…
Pokud se strana sama připraví o odborníky a bude stavět do zodpovědných funkcí politikáře, nebo před odpovědností úplně uteče, uškodí občanům a v příštích volbách nedostane žádné hlasy.
Když se ještě malinko vrátím, předseda Pirátů také uvedl, že jste nezpochybnitelný odborník na zdravotnické právo. Není to právě to, co vás logicky předurčuje být ve vládním týmu? Přijde mi, že »strana jednoho muže« Ivana Bartoše potápí kohokoliv, kdo by naopak měl být další výraznou tváří strany. A nabízí se pohled, že se není moc čemu divit, když po volbách do Sněmovny členové strany překračují liberální kaluže od slz neúspěchu, co na to říkáte?
Dobrý protimluv, že? Pirátská strana neprohrála ani tak ve volbách, jako v povolebním období, kdy se rozhádala.
To voliči koukali, jak pevné několikaměsíční přátelství Ivana Bartoše a Víta Rakušana rozdělily »kroužky«...
Měli jsme pečlivě vybraný vládní tým, v červnu odhlasovaný členskou základnou. Ale teď o jeho členech neslyšíme, nebo jen samou kritiku. Místo práce pro občany se u Pirátů od voleb permanentně bojuje o moc, bylo to vidět i při schvalování vstupu do vlády.
Překvapilo mě, že někteří členové utíkají z ministerských postů.
Ano a pokud i tak výrazné tváře strany jako Olga Richterová, jasná nominantka na MPSV, nebo Jakub Michálek, který se profiloval na resort justice, skončili bez podpory mimo vládu jako pouzí poslanci, co bych měl čekat já? Odbornost má naštěstí tu výhodu, že se dá stejně dobře používat ve vládní funkci i mimo ni.
Když zabrousíme do jádra problému. Vnímáte, že jste se dopustil něčeho, co by někomu mělo opravdu vadit? Odráží vámi zveřejňovaná data realitu nebo jsou nepravdivá? Ptám se, zda případné vaše odvolání je kvůli pravdě, což by ukazovalo na to, že cenzura a zamlčování proti čemu Piráti bojují, jim vlastně není cizí, nebo naopak to má reálný důvod?
Čeho jsem se to dopustil? Dám vám malé podobenství. Je rok 1988, lidi stojí fronty i na toaletní papír. A do toho kandidát na ministra začne publikovat v denním tisku statistiky z prognosťáku porovnávající hospodářství ČSSR s kapitalistickou cizinou. Ty odpovídají realitě, ale ne oficiální vládní linii. A na partaj začnou proudit stížnosti od uvědomělých soudruhů, že zpochybňuje vědecké názory na centrální řízení ekonomiky. Takového kandidáta by šéf partaje hned vyhodil, bez ohledu na glasnosť čili transparentnost. Otázkou je, zda jsme se někam za těch 30 let posunuli, nebo jestli to zůstalo stejné.
Zkuste to, prosím, více rozvést.
Data, která zveřejňuji, jsou přesná a pravdivá. Jádro problému je ale v tom, že nesnáším sociální inženýrství, a každý to ze mne cítí. O řízení státu v epidemii už dva roky říkám, že preferuji švédský přístup – dát občanům správné informace, důvěřovat jim, brát je jako dospělé lidi, schopné převzít odpovědnost za sebe a za svou domácnost. K tomu jim zajistit opravdu fungující zdravotní a sociální systém, který se postará o ty, co jsou v riziku a nikoho nemají. Tento můj přístup nesmírně vadí novodobým svazákům, kteří vidí epidemii jako šanci, »vědecké řízení boje s epidemií« chtějí prodloužit v permanentní »vědecké řízení společnosti«, s digitálním dohledem, bez soukromí, na základě sociálního kreditu, však to vidíme teď na těch opatřeních. Vím, že to nefunguje a nikdy nebude, i proto, že v našich krajích se tohoto zhostí ne vědci, ale ukřičení diletanti, které by snad ani ti komunisti nepustili k veslu.
Zlaté časy, kdy kdo chtěl mluvit do veřejného zdravotnictví, musel mít školu či atestaci z veřejného zdravotnictví; nešlo o ten papír, ale o to, že mu v rámci vzdělávání někdo prozradil, co fungovalo v minulých epidemiích, protože COVID není ani první, ani nejzávažnější nakažlivá nemoc v historii; jaké nástroje má zdravotnictví, jak s nimi zacházet, ale taky kolik co stojí, a jak se k různým omezením budou v reálném světě chovat lidi. Dozví se, jak se zdravotnictví řídilo za války, včetně toho, jak se plánovalo na tu třetí světovou, jak vypadala připravenost pro katastrofy či průmyslové havárie s deseti či sto tisíci zasaženými, jak se systémy zdravotnictví připravovaly na scénáře typu »Kmen Andromeda«. Z takové školy vyjde člověk chápající pandemický plán a schopný rozlišit opatření, která dávají smysl. Místo toho se reálného řízení epidemie chopili »odborníci«, co před dvěma lety nepoznali bacil od viru, navíc mnohdy bez odpovědnosti vůči rodině a dětem, bez zkušenosti s vedením živnosti či podnikání, žijícím ze stipendií a z grantů, přitom často si hrubě nevážící lidí, kteří na ně platí daně. Mezi Piráty mají tito hlasatelé svatých pravd bohužel dost zastánců a já jsem ostře proti nim.
Tomu se dá naprosto rozumět. Ale nedá mi se nezeptat, když jste se tuto informaci dozvěděl, napadlo vás, kdo je strůjcem iniciativy, aby došlo k vašemu odvolání, protože jestli tuším správně, vaše role ve vládním týmu je být stínovým ministrem zdravotnictví. Vyjádření předsedy se točí kolem značné části voličů a odborníků. Přiznám se, že to slyším zcela poprvé a naopak na vašem Twitteru jsem spatřil pozitivní náladu komentujících.
Nyní se vede boj o ducha Pirátské strany. Zda zůstane svobodomyslnou stranou, jak má ve stanovách, zda bude hájit soukromí občana před všemožným vměšováním státu a naopak hlídat stát zveřejňováním všeho, co za peníze daňových poplatníků vyvádí. Nebo zda se změní na stranu velmi neliberální, stranu sociálních inženýrů diktujících lidem, co smí vlastnit, co smí říkat, co si mají myslet, k čemu smí vychovávat své děti. Já jsem velkým zastáncem té první cesty a razantním odpůrcem té druhé. Spor o data je dílčí téma, jde o svobodomyslnost a připravenost za ni zabojovat, kterou se mnou spousta lidí sdílí a pozitivně ji hodnotí, nejen na Twitteru, ale i naživo. Opak totiž nikdo nechce, to už tady jednou bylo, tomu u nás voliči nedají hlasy.
Pokud budete odvolán, zůstanete u Pirátů?
Na COVIDu a na mém příkladu se názorně ukáže, jaké hodnoty chce Pirátská strana prosazovat. Pokud bude prosazovat potlačování svobody šíření informací, omezování soukromí, neustálé státní ingerence, potom odejdu, bez ohledu na nabízené funkce, na takové politice se účastnit nechci a nebudu. Mám tu výhodu, že nejsem na politice závislý, uživím se i mimo ni, dokonce lépe, což mi dává svobodu si vybrat.
Kdo je Ondřej Dostál:
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. je absolventem Právnické fakulty UK v Praze, studoval též v Rakousku a díky Fulbrightově stipendiu též postgraduálně v USA. Autor četných publikací z oboru zdravotnického práva v ČR a v zahraničí. Vysokoškolský učitel, od roku 2003 činný na Univerzitě Karlově a na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Odborně se zaměřuje především na regulaci systému zdravotního pojištění, úhrad za zdravotní péči, organizací zdravotnických zařízení a práva pojištěnců.
- Akademická a profesní ocenění:
- PRÁVNÍK ROKU 2006, cena udělená Českou advokátní komorou v kategorii Talent roku.
- Bolzanova cena rektora UK za diplomovou práci »Lékař, pacient a trestní právo«, 2003, Ocenění České advokátní komory za publikaci »Pactum de quota litis jako způsob odměny českého advokáta«, 2004, Cena Dr. Paula Janssena v oboru Farmakoekonomika a zdravotní politika za práci »Práva pacientů v Evropě a české zdravotnictví«, 2005 Cena Association de Recherche et de Formation en Droit Médical za prezentaci »Direct Supplementary Payments for Services Already Covered By a Public Health Plan« udělená u příležitosti XVI. Světového kongresu medicínského práva, Toulouse 2006.
- Ocenění pro bono (tým PwC Legal 2018) od nakladatelství Economia, za pomoc pacientům ve sporech se zdravotními pojišťovnami o přístup k hrazené péči.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
