Politolog: Fico zostřil rétoriku, omezení podpory Ukrajině se dá očekávat
Komentář: Zatímco pro vítěznou stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) dopadly sobotní parlamentní volby lépe, než jí přisuzovaly poslední předvolební průzkumy či okamžité povolební odhady, druzí liberálové z hnutí Progresivní Slovensko si v konečných výsledcích proti anketám pohoršili. Zklamáním jsou rozdíly také pro populistické hnutí Republika, které se proti očekávání do parlamentu nedostalo. Podle expertů odlišnosti mohli způsobit nerozhodnutí voliči či neochota části lidí přiznat svou volbu. Pro ŽivotvČesku.cz výsledky voleb - zejména směřování Slovenska - okomentoval Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Poslední průzkumy předpovídaly těsný souboj mezi stranou expremiéra Roberta Fica a hnutím místopředsedy Evropského parlamentu Michala Šimečky. Ze dvou takzvaných exit pollů, tedy dotazování hlasujících přímo u volebních místností, vyšlo dokonce Šimečkovo PS jako vítěz. Výsledkem voleb je ale rozdíl pěti procentních bodů ve prospěch Ficova Směru-SD.
Experti se domnívají, že rozdíl proti předvolebním průzkumům mohli částečně způsobit nevyhranění voliči, kteří se rozhodli jít k volbám a vybrat si stranu až krátce před hlasováním.
"Překvapení, která vznikla, mohla být důsledkem toho, co se událo v posledních hodinách před samotnými volbami," řekl dnes slovenské televizi RTVS politolog Jozef Lenč z univerzity v Trnavě. Po kampani, která byla místy velmi ostrá a projevilo se v ní také dříve nebývalé množství dezinformací, přišlo k volbám přes 68 procent lidí, což je nejvíce od roku 2002.
U okamžitého povolebního dotazování měly podle expertů již v minulosti slovenské agentury problém zajistit dostatečně reprezentativní vzorek lidí, který by nezkresloval výsledky. Ve volbách v roce 2020 se například do parlamentu podle prvních povolebních odhadů mělo dostat právě PS v koalici s hnutím Spolu či křesťanští demokraté, ani jedněm se to však nepovedlo. Naproti tomu Směr získal téměř o čtyři procentní body více, než mu přisuzoval exit poll.
"Volali mi z agentury, že máme ve vzorku málo lidí s nižším vzděláním, že je potřeba je oslovovat víc. Jenže právě oni jsou často nedůvěřiví a bojí se odpovídat," řekl v sobotu před jednou ze škol bratislavského Starého Města mladý muž, který anonymně zjišťoval, koho lidé volili. Právě lidé se základním či středoškolským vzděláním patří podle analýz výsledků k častým voličům Ficovy strany.
Co přesně pro Česko bude znamenat úspěch Roberta Fica, se pokusil přiblížit uznávaný politolog Josef Mlejnek. "Pro Česko, co to bude znamenat, těžko odhadnout. Nevíme přesně, co z toho vzejde. Primárně pro ČR to jistým pohledem nemusí znamenat prakticky nic. Robert Fico už byl premiérem dlouhá léta a vztahy s ČR nebyly špatné v době jeho premiérství. Teď samozřejmě zostřil rétoriku, kritizoval do jisté míry prozápadní směřování slovenské politiky. Nemyslím si ale, že Slovensko bude vystupovat z NATO nebo EU. Koneckonců jsou tato členství silnou brzdou pro výraznou změnu orientace Slovenska," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Josef Mlejnek s tím, že pokud Fico »umotá« koalici s Peterem Pellegrinim, tak předseda Hlasu-SD bude pravděpodobně působit jako »vyvažovací protipól«.
"Je pravděpodobné, že Slovensko omezí podporu Ukrajině, což problém je, protože na Slovensku jsou zbrojovky, které vyrábí pro Ukrajinu, ale třeba se ukáže, že jde o obchod, a nic zásadního se nestane. Je to samozřejmě pro prozápadní spojence špatná zpráva, ale možná není namístě házet flintu do žita či to vnímat jako katastrofu," dodal pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
