Politolog nastínil nejpravděpodobnější důvod, proč Zuzana Čaputová nechce být opět prezidentkou. Tím je bezmoc
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Řekla to dnes novinářům a uvedla, že by už neměla dostatek sil na další funkční období. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý mandát skončí v polovině června 2024. Předtím ve vysoké politice nepůsobila. Čaputová je nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba ale podle sondáží oproti minulosti klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím. Odpověď pro ŽivotvČesku.cz, proč pravděpodobně se dále o nový mandát nechce ucházet, poskytl uznávaný politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK.
"Myslím si, že úplně bez šancí by nemusela být. Ale ona bude spíše znechucena z bezmoci. Příkladem, že na podzim vládu sestaví Fico, která bude populistická, proruská a kdo ví co všechno... A ona půjde do voleb, kdy je také otázka, kdo jí dá peníze na kampaň, stane se prezidentkou a bude mít za sebou premiéra Fica, tak bude vědět, že sama nic nezmůže, protože bude mít malé pravomoce. To je jeden z motivů, včetně třeba osobních, proč nechce pokračovat. Tedy bezmoc a deziluze z toho, že ten úřad je slabý," uvedl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný politolog.
Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu Ukrajiny čelící ruské invazi a klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo, že slušnost není slabost. "Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost," uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.
"Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností nelze uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a být přitom nejdůvěryhodnějším politikem v zemi," řekla Čaputová.
Podle Čaputové osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Neuvedla, zda se po skončení prezidentského mandátu nadále hodlá angažovat v politice. Vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran.
Přední politické na strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které budou 30. září. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš. Další exministr zahraničí Ivan Korčok, který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová.
Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) , která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.
Šéf Směru-SD a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose. Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.
Také předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu, Andrej Kiska, se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách z konce února 2020 kandidoval jako lídr své strany Za lidi, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za lidi pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
