Poslední roky panovalo v kapele už zoufalství, říká Pepa Bolan z Mandrage. Musel investovat

Pepa Bolan a skupina Mandrage
Pepa Bolan a skupina Mandrage
Foto: nextfoto.cz
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 5. 5. 2021

Skvělý kytarista a autor všech velkých hitů skupiny Mandrage Pepa Bolan (45) patří k těm, kteří po rozpadu legendární formace našli nový smysl života a rozhodně se neutápí ve vzpomínkách na to, co bylo. Pepa Bolan má dnes slušně fungující tetovací studio a je rád, že se v životě posunul. "Poslední roky už panovalo v kapele trochu zoufalství, tak jsem se rozhodl investovat čas také sám do sebe," popsal pro ŽivotvČesku.cz, že už před rozpadem chlapecké party přemýšlel nad tím, kam povedou jeho kroky.

Pepo, než se dostaneme k rozpadu kapely Mandrage, což stále řadu fanoušků zajímá, málokdo čekal, že jste si otevřel tetovací studio. Jak se zrodil nápad, že vezmete do ruky strojek a barvy na kůži?

K tetování jsem měl vztah už dlouho, ale byl jsem natolik zaměstnán muzikou, že mě ani nenapadlo, že bych se mohl také věnovat něčemu jinému. Poslední roky ale už panovalo v kapele trochu zoufalství, tak jsem se rozhodl investovat čas také sám do sebe. Doplnil jsem si všechny kurzy, které byly třeba k oficiální živnosti a pustil se do toho profesionálně. Tatérem se ale člověk nestane jen tak ze dne na den. Když to vezmete »hopem«, tak včetně absolvování kurzů, zařizování prostorů se splněním všech hygienických norem a byrokratických razítek, je to zhruba na rok intenzivní práce, a to nemluvím o praxi, která je strašně důležitá a nedá se nijak obejít či urychlit. Já měl to štěstí, že jsem nikdy neměl o klientelu nouzi, takže jsem za poslední 3 roky udělal tolik »kérek«, co někdo jiný za 10 let. V podstatě to funguje dost podobně, jako když si založíte kapelu. Ti, co jsou věčně zavření ve zkušebně a na podium vylezou třikrát do roka, nepocítí takový posun jako kapela, která se toho nebojí a hraje v každé díře. Samozřejmě nesmím zapomenout zmínit moji kamarádku tatérku Terezku, která mi v začátcích hodně pomohla.

Musím uznat, že jde o zajímavé srovnání. Věnujete se ale ještě vůbec muzice, nebo už jste tatér na plný úvazek?

Dříve jsem se věnoval hlavně muzice a tetování bylo pouze hobby, dnes jsem akorát obrátil karty, takže do muziky občas dělám, ale nikam se nehrnu a spíš jsou to věci, které nejsou na očích a tetování mám jako prioritu. Pokud mám být ale zcela upřímný, tak mě ten muzikantský život trochu přestal lákat (zamýšlí se)...

Samozřejmě hrát velké koncerty pro tuny fanoušků je úžasné, ale to okolo je jako když jezdíte s cirkusem, takže tomu záměrně nijak nejdu naproti.

Musím říct, že to bych u vás nečekal. Jste totiž autorem všech zásadních hitů kapely...

Autor by měl být nejvíce kritický sám k sobě, takže těch skladeb jsem napsal zhruba kolem 120, ale za ty povedené považuji pár kousků. V tomto ohledu mi hodně pomohl Robert Kodym, aniž by si to uvědomoval. Když jsme v roce 2008 odjeli turné s Wanastowkama a chystali druhé album, tak jsme si s Robertem párkrát telefonovali a on mi jednou řekl: "Víš, Pepo, když má kapela nejhranější song v rádiu, tak to není vůbec špatný". Poté vznikla píseň Hledá se žena, která se stala obrovským hitem a zjistil jsem, že to fakt není vůbec špatné, protože kapele to ohromně pomůže a tuhle skladbu mám stále v oblibě. Jsem spíš na ty »hitovky«. Člověka motivuje, když má jeho snaha odezvu. Stále mám pocit, že i Motýli není špatný song a v podstatě mám rád i ty zatracované Šrouby a matice.

Mohl byste to více rozebrat?

No, je to píseň, která už skoro zlidověla, což je příjemná záležitost. A také je třeba zmínit, že do každého songu se do určité míry vždy podepsal i někdo jiný, ať už producent, nebo někdo z kapely a bez všech těchto lidí by ty písně nikdy nebyly takové, jaké jsou.

Rozumím. Když odbočíme, popsal byste váš klasický pracovní den v současnosti? A napadá mě, jestli je tedy tetování po rozpadu kapely tím hlavním projektem?

Nevím, jestli to nazývat projektem. Je to něco, co jsem si sám vybudoval a miluji to, takže je to láska, které se podle toho věnuji. Kapela je spíše kolektivní záležitost, do které každý vkládá něco ze sebe, což sebou nese určitá pozitiva i negativa. Nyní si všechno řídím sám, takže když se mi nechce, mám volno, když se mi chce, nikdo to nebojkotuje, ale vzhledem k tomu, že mě tahle činnost zcela naplňuje, tak se mi z 99 procent vždycky chce.

Takže by se dalo říct, že pravidla určujete vy. Ale má tatér nějakou metu, nějaký vrcholný bod, na který se chce dostat?

(Přemýšlí) Já jsem z muziky vycepovaný tak, že není dobré si dávat žádné velké cíle, ale postupovat pomalu a umět si nechat poradit. S respektem k oboru mít spíše menší cíle, které jsou reálné dosáhnout, než žít vzdušnými zámky. Člověk obvykle dosáhne něčeho mimořádného, když není přesvědčen, že dělá něco mimořádného.

Někdy to tak bývá. Prozradíte, zda k vám část klientů dochází kvůli tomu, že jste ten Pepa Bolan z Mandrage?

Ano, ale bylo by naivní hrát tuhle hru (usmívá se). Fanoušci ke mně samozřejmě chodí, což je fajn, že člověk úplně neztratí kontakt s minulostí, ale dnes mám svoji klientelu převážně z lidí, které kapela nezajímá. Prostě se jim libí moje práce a to byla možná ta první meta.

To vás musí logicky těšit. Tetování je dnes hodně módní a »kérku« má v podstatě každý druhý teenager. Co byste nikdy netetoval či koho byste odmítl tetovat?

Jde mi spíš o lidi jako takové. Nesoudím je podle motivů, které chtějí vytetovat, ale podle nich samotných, takže vzhledem k tomu, že tam spolu trávíme nějaký čas, tak mi jde hlavně o to, aby s nimi byla nějaká rozumná řeč. Pokud se někdo chová povýšeně a bez úcty, tak ho tam nechci, jinak je mi to jedno. I obyčejné datum se dá vytetovat dobře, nebo blbě, takže pokud mi nějaký motiv přijde esteticky nevzhledný, snažím se nabídnout lepší alternativu.

Nové klienty sháníte přes sociální sítě?

Žádnou reklamu nemám, ale zatím jsem měl tolik práce, že jsem se k tomu spíš nedostal, než že bych na to kašlal. Termíny bookuji přes své osobní sociální sítě Facebook a Instagram, nebo přes mail [email protected] Na »socky« mi samozřejmě píší i lidé, kteří neřeší pouze booking a může se stát, že se mi některé zprávy ztratí v historii, takže komunikaci přes mail upřednostňuji více. V podstatě kdokoli mi napíše, že má zájem o kérku, dostane odpověď.

Tetování jako i jiné služby zastavil covid, bojoval jste s těžkou dobou jako řada živnostníků?

S ničím nebojuji. V životě si snažím vytvářet prostor a svobodu. Rozpad kapely a následná covidová situace byly sice dvě facky za sebou, ale nebyl to žádný dramatický »knockout«. Občas jsem někoho vzal na home office, abych nevypadl ze cviku, ale covidová doba je nepříjemná spíš po té mentální stránce. Ráno vstaneš a otevřeš si pivo, což není úplně to, co chceš od života, ale pokud to situace vyžaduje, tak jsem schopný to skousnout. V podstatě nejsem stěžovací typ. Od 10. května už ale zase můžeme dělat, tak si nechám pivo na večer (nadšeně se usměje).

Je jasné, že otevření služeb zkrátka radost udělá každému, kdo podniká, protože to opravdu bylo zavřené dlouho. Osobně vnímáte ale covid-19 jak?

Je to tak. Člověk nemusí mít nutně ve všem jasno, ale preferuji směřovat pozornost spíš k vědě a medicíně, než ke zpěvačce mdlého rozumu. Na celé téhle situaci mě vlastně nejvíce mrzí, že se do toho montuje politika. Koalice s opozicí se neustále obviňují, kdo za co může v rámci politických bodů, místo toho aby pomáhali tuhle situaci koncepčně řešit. V tomto ohledu pro mě naprosto selhala celá elita napříč politickým spektrem, která není schopná se na čemkoli domluvit a politikaří v situaci, kdy umírají lidé. Já samozřejmě dokážu pochopit, že covid dostal všechny do naprosto nové situace, takže s chybami a rozhodnutími, která zdánlivě postrádají logiku, počítám, aniž bych musel nutně řešit, čí je co chyba. Já bych rozhodně nechtěl být v situaci těch, kteří rozhodují, jestli je důležitější něčí živnost, nebo život, ale tahle hra, kterou se nechaly strhnout naprosto všechny politické strany, je pro mě nepochopitelná.

Když jste zmínil, že věříte vědě a medicíně, tak očkování zřejmě nevynecháte...

Nemám s tím problém. Hodně jezdím po světě, takže jsem už léta vlastníkem mezinárodního očkovacího průkazu, kde mám vakcinaci proti vzteklině, žloutence, tyfu, choleře, záškrtu, černému kašli, tetanu atd. Chybí mi snad pouze mor. Když cestujete do zemí třetího světa, tak jsou některá očkování dokonce povinná, takže pro mě to není žádná covidová novinka. Očkování jako takové je už tady stovky let a díky němu se podařilo vymýtit mnoho nemocí a zachránit miliony životů. Těžko říct, kde se v této době vzal mýtus, že by tomu mohlo být jinak, ale ať si samozřejmě každý dělá, co chce. Nejsem žádný agitátor.

Držitel ceny Thálie a účastník slavné pěvecké show Tomáš Savka (37) zanedlouho oslaví 6 le...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu