Pracovní karanténa v Česku: Když nakažený chodí mezi lidmi, může se jednat o šíření nakažlivé nemoci, říká advokátka Zuzana Candigliota
Podle policie je šíření nakažlivé nemoci covid-19 trestným činem. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61) ale uvedl do praxe tzv. pracovní karanténu, kdy do práce chodí lidé zejména s variantou omikron. Pro ŽivotvČesku.cz tuto disharmonii zhodnotila advokátka Zuzana Candigliota.
Během roku 2021 policie obvinila přibližně 90 lidí z šíření nakažlivé lidské nemoci. Redakce Seznam Zprávy zjistila, že obviněn byl například muž, který po pozitivním testu na covid-19 vyrazil na pohřeb své tchyně. Policisté vyšetřovali také případ, kdy občan ČR s koronavirem v těle vyrazil na poštu pro důchod.
Do ustanovení paragrafu popisujícího trestné činy šíření nakažlivé nemoci se onemocnění covid-19 dostalo v Česku loni v březnu. A už během roku 2020 bylo v této souvislosti obviněno okolo deseti lidí.
Na začátku ledna 2022 přístup k lidem s pozitivním testem na koronavirus začal měnit ministr zdravotnictví Vlastmil Válek (61), když začal veřejnosti představovat systém tzv. pracovní karantény. Ministr zdravotnictví rozhodl, že nepostradatelné profese budou s covidem chodit do práce.
O umožnění pracovní karantény žádá zaměstnavatel krajskou hygienickou stanici, musí pro to mít řádné zdůvodnění, například popsat, proč jsou zaměstnanci na pracovišti nepostradatelní. Ministr zdravotnictví uvedl, že při pracovní karanténě chodí do práce lidé s pozitivním testem, kteří ale nemají příznaky. Vlastimil Válek to zdůvodnil příchodem mutace omikrona, která je vysoce infekční a v krátkém časovém úseku se s ním setká většina obyvatel.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila advokátka Zuzanu Candigliotu s dotazem, zda zaměstnanec, který se dopravuje na své pracoviště například pomocí MHD a je pozitivně testovaný na koronavirus, se dopouští šíření nakažlivé lidské nemoci.
"Při pohybu nakaženého mezi lidmi připadá v úvahu trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci dle § 152 trestního zákoníku, nejspíše v rovině nepřímého úmyslu (věděl a pro případ že jej způsobí, s tím byl srozuměn) nebo TČ šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti dle § 153 TZ, nejspíše v rovině vědomé nedbalosti (věděl, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí). Co je nakažlivou lidskou nemocí stanoví dle § 154 TZ vláda nařízením. Konkrétně jde o nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin. Přesný seznam takových nemocí je v příloze č. 1. Kvůli situaci s covid-19 bylo posléze vydáno nařízení vlády č. 75/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin – na konci přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb. se na samostatný řádek doplnila slova COVID-19. Tato změna byla provedena 13. 3. 2020," vysvětlila advokátka pro ŽivotvČesku.cz.
Koncept pracovní karantény v minulosti kritizoval také epidemiolog a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petr Smejkal. Ten pro Český rozhlas uvedl, že si nedovede představit, jak by se nakažení zdravotníci pohybovali třeba v prostorách IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny).
Advokátka Zuzana Candigliota připomíná, že trestnost má být stanovena zákonem. Zároveň připomněla, že v České republice i nakažený člověk má právo dojít si do lékárny či na nákup, pokud své potřeby není schopen vyřešit například pomocí ochotného příbuzného.
"Lze se připojit ke kritice ze strany doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D., že trestnost má být stanovena zákonem (čl. 39 Listiny základních práv a svobod) a není možné tuto otázku podzákonným právním předpisem přenášet na moc výkonnou – tj. formou nařízení vlády. Vždy ale bude záležet na konkrétních skutkových okolnostech. Osoba má během pracovní karantény povinnost omezit kontakt i s dalšími osobami mimo pracoviště na nezbytné minimum (viz čl. VI bod 3 písm. b) podbod i) mimořádného opatření ze dne 14. 1. 2022, č. j. MZDR 1520/2022-1/MIN/KAN), avšak nelze z toho jednoduše dovodit, že taková osoba nesmí v žádném případě při dojíždění do práce například využít MHD. To není v některých případech ani možné, protože by se osoba do práce nemohla dostavit vůbec. Stejně tak i osobě s potvrzeným RT-PCR testem a uložením povinnosti izolace musí být umožněno zajít si k lékaři, do lékárny, na nákup apod. (pokud není možné dané potřeby obstarat jinak), a to za dodržení potřebných hygienických opatření," dodala pro ŽivotvČesku.cz advokátka.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
