Právník Ondřej Dostál v rozhovoru zhodnotil, na jaké úrovni je české zdravotnictví. O ministrovi Válkovi řekl, že je to smutný případ
Špičkový právník Ondřej Dostál je specialistou na zdravotnictví. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor, v němž nejen zhodnotil současnou péči o pacienty, ale promluvil na dotaz i o ministru Vlastimilu Válkovi, kterého hodnotí jako »slabého« šéfa resortu. Problém pak podle něj je výpadek některých léků, což vnímá jako jev, na který vláda nedostatečně reagovala.
Ondro, jak v současnosti hodnotíte české zdravotnictví, je pořád na vysoké úrovni?
Víte, je na vysoké úrovni pro ty, kteří se k bezplatné péči dokáží probojovat, a to přes známosti, přes prémiové programy, nebo prostě mají štěstí na dobrého lékaře. Ale přístup k dobré a včasné péči přestává býti jistotou.
Jak to myslíte?
No, stále častěji slýchám stížnosti lidí, že neseženou praktika, zubaře, čekají nepřiměřenou dobu na základní vyšetření či operace. První na ráně jsou ti v chudších regionech, bez tzv. sociálního kapitálu, kteří poctivě platí pojistné, ale slovy Ivana Mládka neznají nikoho »jehož bratr v OÚNZ dělá sestřičku«. Přitom na zdravotnictví dáváme suverénně nejvíc v historii České republiky, 465 miliard pro rok 2023 je víc než dvojnásobek peněz za 2012.
Rozumím. Musím se tedy zeptat na to, že ministrem je téměř rok a půl Vlastimil Válek. Vnímáte ho jako pacovitého šéfa resortu, který si ví rady?
Vnímám ho jako smutný případ, který vyčerpal veškerou energii na to, aby se stal ministrem zdravotnictví a na samotné řízení resortu už žádnou nemá. Zpětným pohledem - hned na začátku hrozby povinným očkováním, proti němuž se přitom pan profesor chtěl ještě před volbami polonahý přivazovat ke Sněmovně. Drahý a zbytečný zákaz vánočních trhů. Silou prosazená novela pandemického zákona. Teď přes půl roku trvající nedostatek základních léků včetně antibiotik. Do toho mediální »bláboly« - třeba výrok o úplatkářství jako »dani za demokracii«, nebo o možnosti »obvolat si sto lékáren« kvůli nurofenu pro děti. Ve VZP ministrovi doutná větev trestní kauzy »Dozimetr« týkající se IT zakázek - občan by čekal hloubkovou kontrolu z ministerstva, vyvození důsledků, možná nucenou správu, ale kde nic tu nic. Do zdravotnictví lijeme stovky miliard korun, jak do cedníku, ale není vidět žádná snaha o řešení systémových příčin, úhradových mechanismů, soustavy poskytovatelů péče. Nevím, zda je to nedostatek manažerských dovedností a píle, nebo zda ministrovi nic pořádného nedovolí jeho vlastní okolí, každopádně to nefunguje. Tweety o tancích Leopard vskutku nejsou dostatečná náhražka.
Mnoho lidí vnímá některé nedostatky v rámci dostupnosti léků. Jde o běžný jev, nebo je to spíše událost, která je mimořádná?
Doufám, že na nedostatek penicilinu si ve 21.století nebudeme muset zvykat jako na běžný jev. K výpadkům léků dojít může z důvodů výrobních i obchodních, ale vláda na ně musí promptně reagovat, stejně jako to učinili Němci či Poláci.
Chápu, zeptat se však musím, co vaším pohledem stojí za tím, že některé léky chybí?
Primárně to, že jsme jako Česko i jako Evropa zčásti přišli o soběstačnost v lécích tím, že se výroba základních účinných látek přesunula do zahraničí, například do Číny či Indie. Dojde-li v Asii k výpadku výroby, nebo k přerušení logistiky kvůli lockdownům či válce, máme problém. Ten si zhoršujeme administrativní kontrolou cen a úhrad, která vede k tomu, že nedostatkové léky skončí spíše ve státech, kde lépe platí. Potřebujeme znovu začít investovat do národního farmaceutického průmyslu, na to měly jít ty miliardy z dotací a fondů obnovy, místo do aktivistických nesmyslů. Ono se pořád mluví o ropě, plynu, čipech, ale kdyby nás v rámci nějakých sankčních válek odstřihl ošklivý nedemokratický rozvojový svět od dodávek lékových surovin, tak bychom se nestačili divit.
V současnosti se mluví o tom, že vláda hledá řešení, jak naplnit státní kasu tím, že učiní řadu škrtů, mělo by dojít na změnu v rámci DPH a podobně. Dotkne se to i zdravotnictví - jinými slovy péče o pacienty?
Určitě ano. Plán zvýšit DPH na léky z dnešních 10 procent na 14 procent, vypuštěný Stanjurou a dementovaný Fialou, by zatížil zdravotní pojišťovny v řádu miliard, protože DPH se do úhrad za léky automaticky propisuje. U doplatkových či nehrazených léků by zvýšení daně přímo zasáhlo i pacienty, a to v čase, kdy řeší drahotu energií, potravin a všeho možného dalšího. Vláda má v příštích týdnech představit, jak chce řešit katastrofický schodek rozpočtu, možná to bude právě zvýšení DPH, možná zdaní nemovitosti či práci, uvidíme. Zde podotýkám, že prostým odstraněním plýtvání a nepotismu ve veřejném zdravotnictví by šlo ušetřit vyšší desetimiliardy ročně, bez dopadu na péči – ovšem za cenu šlápnutí na velkou spoustu kuřích ok aktérům blízkým pětikoaliční vládě, pročež se to nestane.
Jak to v současnosti vidíte v rámci personálu ve zdravotnictví - je ho dostatek?
Zdravotníků sice nemáme v porovnání s okolními státy málo, ale chybí tam, kde je nejvíc potřeba – v základní, každodenní péči. Přebujelý systém atestací a vzdělávání plýtvá kapacitou těch mladých, tupá byrokracie plýtvá časem a prací všech. Největší zakopaný pes je přitom v sektoru přímo řízeném sektoru ministerstva, fakultních klinik a dalších ústavů, které by měly být výkladní skříní veřejného zdravotnictví, ale jsou spíše líhní nepotismu, mazáctví, melouchaření, dělení na »chovné a tažné«, přičemž být tím tažným už nikoho nebaví. Radši volí odchod do Německa, což vůbec není jen o penězích, spíš o útěku do normálně fungujících poměrů. Kritické je, že z důvodu věku odchází generace lékařů, kteří vnímali péči jako poslání a na nichž systém stál, vzorově si představme primáře Sovu z Nemocnice na kraji města, a noví nepřicházejí – étos zdravotnictví je ničen nespravedlnostmi v úhradách, podceňováním dobré práce, koneckonců i stálou hrozbou soudních žalob. Je úkolem vedení resortu, aby zdravotníkům vytvořil příznivější podmínky k práci. Není to jen o penězích.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
