Právník: Po seniorech bez důchodu tady máme druhý faul českého státu. Některé deváťáky čekají finančně složité časy
Řadě deváťáků po skončení základní školy začnou těžké časy. Pokud totiž nebudou dále studovat, po prázdninách se jich začne týkat placení zdravotního pojištění. Úhrada ze strany státu je možná pak jen v případě, že se nahlásí na úřad práce, uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Základní školu končí letos početně silný ročník dětí. Panují obavy, že pro všechny místa na středních školách nebudou. Podle údajů úřadu práce tvoří mladí mezi 15 a 18 lety dlouhodobě kolem 1,5 procenta nezaměstnaných v Česku. Pro některé žáky nemilou situaci okomentoval právník a vysokoškolský pedagog Ondřej Dostál, který o situaci mluví jako o hrubém faulu ze strany státu.
Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové patnáctiletí či šestnáctiletí nárok na podporu v nezaměstnanosti mít nebudou, mohou ale případně pobírat dětské přídavky.
Zdravotní pojištění je v ČR povinné. Za děti a studenty do 26 let, ale i za nezaměstnané či důchodce ho hradí stát. Pokud žák po skončení deváté třídy na další školu nenastoupí, povinnost platit zdravotní odvody přechází na něj.
Pokud by se mladí na úřadu práce nezapsali a nenastoupili ani do zaměstnání, museli by platit pojistné jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů. Pro letošní rok je to měsíčně 2336 korun. Zdravotní pojišťovně by to museli ohlásit do osmi dnů od skončení prázdnin. Pokud nastoupí do práce, hlásí změnu a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel.
Právník Ondřej Dostál k věci vysvětlil, kde stát chybuje. "Angličané mají frázi »add insult to injury«, což přeneseně znamená sypat sůl do rány, doslova přidat k újmě ještě urážku. A to nyní český stát udělal deváťákům, pro které nezajistil dostatek míst na středních školách. Pokud se nestanou studenty, nezaplatí za ně stát zdravotní pojištění. Hrozí jim, že ho budou muset od srpna pojišťovně platit sami - jako takzvané OBZP, tedy osoby bez zdanitelných příjmů, a to 2336 Kč měsíčně, což je skoro třicet tisíc ročně," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Ondřej Dostál.
Úřad práce evidoval v dubnu 4450 nezaměstnaných mladých od 15 do 18 let. Tvořili 1,7 procenta evidovaných uchazečů o zaměstnání. Středoškoláci, kteří neuspějí u přijímacích zkoušek, mají možnost po maturitě jeden rok studovat cizí jazyk ve speciálním kurzu. Stát pak za ně dál hradí zdravotní odvody. Pro žáky základních škol ale podle dostupných informací taková nabídka jazykových kurzů není.
"Pokud platit nechtějí, musejí buď nastoupit do zaměstnání, pak za ně odvádí pojišťovně zaměstnavatel, nebo se přihlásit »na pracák«, pak za ně platí pojištění stát. Nebo mají ještě možnost přihlásit se z nouze na jakoukoliv nechtěnou školu, aby byli »někde zapsaní«," doplnil Dostál.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mladí mít nebudou. K jejímu získání je totiž potřeba v posledních dvou letech aspoň rok pracovat a platit sociální odvody.
"Toto je v krátké době už druhý faul. Po seniorech, kterým nebyla správa sociálního zabezpečení schopná včas vyřídit důchod, se zdravotní pojišťovny ozývají nyní i školákům, kterým se nepovedlo domoci se bezplatného středoškolského vzdělání. Oboje by přitom v dobře řízeném státě mělo fungovat samozřejmě a bez stresu," dodal pro ŽivotvČesku.cz uznávaný právník.
Ke zkouškám na maturitní obory SŠ se letos přihlásilo rekordních 116.031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých regionech enormní a mnoho žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
