Přeběhlice z Trikolóry posílila Šlachtovu Přísahu: Řeknu vám, proč neútočíme na ANO
Majitelka českobudějovické komunikační agentury Ivana Kerlesová (43) patří k nejpůvabnějším českým političkám. Sama o sobě říká, že vždy jedná na rovinu a bez vytáček. Výraznou pozornost na sebe upoutala, když opustila hnutí Trikolóra a vstoupila do Přísahy Roberta Šlachty (50). Ivana Kerlesová ale nežije pouze politikou, její srdce bije i pro umění a hlavně pro rodinu. "Měla jsem období, kdy jsem skládala básně – ne ledajaké, erotické. Vloni jsem je vydala v limitované edici pro své známé," prozradila pro ŽivotvČesku.cz.
Stála jste u zrodu Trikolóry a patřila mezi její nejvýraznější tváře. Nyní v jižních Čechách povedete kandidátku Přísahy. To je rozhodnutí, které by někteří voliči mohli brát jako přelétavost až zradu. Co vás vedlo k tomu, že posílíte právě hnutí Roberta Šlachty?
S Přísahou jsem, stejně jako kdysi s Trikolórou, začala spolupracovat s vědomím důležitosti soběstačnosti při produkci energie i potravin, s vědomím setrvání v Evropské unii avšak bez povinných migračních kvót, s vědomím potřeby změny ve výchovně vzdělávacím systému, nezvyšování daní… Protože se Trikolóra postupně odklonila od svého původního programu, letos v zimě jsem z ní vystoupila. Krátce poté mě oslovilo několik politických subjektů se zájmem o spolupráci. Mezi nimi byli také Tomáš Sochr, později Robert Šlachta. Já jsem tehdy považovala za klíčové zaměřit se na veřejně prospěšné aktivity: prosazování dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice, zlepšení stavu nynějšího výchovně vzdělávacího systému a upozorňování na nebezpečné fenomény moderní doby vedoucí k postupnému úpadku společnosti. Věřila jsem, že se k takovým hodnotám přihlásí nejen nové vedení Jihočeského kraje, ale i jihočeští poslanci a senátoři. Nepřihlásili. Ale právě Přísaha tyto hodnoty promítla do svého programu a jako jediná se k nim transparentně přihlásila. V červnu jsem přijala nabídku na členství, poté jsem byla zvolena lídrem jihočeské kandidátky do Poslanecké sněmovny.
Říká se, že tyto volby jsou od roku 1989 jedny z nejdůležitějších. Co od nich čekáte vy jako členka Přísahy?
Nečekám, nýbrž doufám, že volit půjde více lidí než jindy. Už druhým rokem žijeme v covidovém prostředí, které se přímo dotklo nás všech. Veřejnost má proto jedinečnou šanci ohodnotit, jak si politici v tomto krizovém stavu poradili. Rozhodnout, zda chtějí, aby náš stát vedli nadále či nikoliv. Přísaha jde do voleb s jasným sdělením: nelíbí se nám, že stát utrácel z daní všech občanů za předražené ochranné pomůcky od pochybných firem, zatímco domácnosti chudly. Chceme spravedlivý stát pro všechny. Do voleb musíme zvládnout odrážet všechna lživá nařčení, s nimiž přichází zejména média. Jinak kampaň máme zaměřenou na kontakt s lidmi, protože ten je pro nás nejdůležitější. Při osobním setkání máte největší prostor k tomu, abyste sdělili své postoje a názory, a zároveň máte největší možnost získat zpětnou vazbu od dalších občanů.
Co podle vás může Přísaha nabídnout voliči, který ještě není zcela rozhodnutý, komu v říjnu odevzdá svůj hlas?
Máme za sebou desítky debat s občany ve všech regionech a známe jejich problémy. Právě na lidech je náš program založen, je konkrétní a vychází z osvědčené praxe z různých oborů. Všechny body našeho programu jsou proveditelné a řešitelné. Navíc máme silného, spravedlivého a zodpovědného lídra. Jdeme zastavit rozkrádání státu, aby peníze mohly sloužit občanům.
Mezi některými politology i částí veřejnosti se o Přísaze hovoří jako o projektu, který je záložním projektem ANO a Andreji Babišovi má Přísaha pomoci sestavit budoucí vládu. Co na takové spekulace říkáte? Sama uznáte, že ANO a Přísaha na sebe v kampani neútočí, naopak si vyjadřují podporu...
Chceme řešit státní zakázky z doby nouzového stavu, přes které byly podle nás vyváděny ze státního rozpočtu obrovské peníze. To úplně nevypadá jako záložní projekt ANO, že? Tím by Přísaha popřela celou svou podstatu a rychle by skončila. Pokud to politologové nevidí, obávám se, že svou profesi nezvládají dobře, nebo záměrně vypouštějí na veřejnost tyto lži. A že na ANO v kampani neútočíme? To je pravda, neútočíme totiž na žádnou jinou politickou stranu nebo hnutí. Jezdíme raději za občany a představujeme jim program.
Velkým tématem, které štěpí českou společnost, je téma očkování proti koronaviru. Vy jste pro povinné očkování?
Nejsem pro povinné očkování. Řada z nás covid prodělala, proto má přirozenou imunitu. Nemá smysl takové lidi očkovat. Zvlášť v situaci, kdy se počet nemocných zvyšuje i ve státech s proočkovanou populací. Vadí mi společenský tlak na očkování zejména u starších dětí, teenagerů, u nichž jsou minimální zdravotní rizika.
Jste okouzlující dáma a pohledné ženy by měly mít ve světě mužů, kterým česká politika do jisté míry je, řadu výhod. Umíte v politice používat ženské zbraně?
V této oblasti jsem možná trochu »natvrdlá«, protože muže, kteří mi složí poklonu, považuji spíše za galantní než chtivé. Jednám přirozeně s každým – k ženám se možná snažím být více pozorná, u mužů naopak mnohdy situaci odlehčím nějakou lehce vtipnou poznámkou. Ale vždy jednám na rovinu.
Volného času nemáte nazbyt, ale přesto máte určitě čas na nějaké koníčky, že? Trošku se odkryjte jako člověk. Co ráda jíte? Jaké máte ráda pití? Jaký film a jakou knihu milujete? Prozradíte místo, kde ráda trávíte dovolenou?
Miluji umění, protože má neskutečnou sílu povznést duševní rozpoložení lidí. Ráda navštěvuji výstavy, zejména s díly autorů jako jsou Preisler, Schiele, Picasso a Kirchner. Když mám čas, zahraji si stolní tenis. Pokud je příležitost, zazpívám si s kytarou u ohně. Měla jsem období, kdy jsem skládala básně – ne ledajaké, erotické. Vloni jsem je vydala v limitované edici pro své známé. Celkově jsem spíše rodinný typ, takže mě baví pečovat o své nejbližší. Co se týče jídla, sním všechno, ale nejraději zřejmě syrové hovězí v podobě tataráku nebo carpaccio. Piji ráda silný zázvorový čaj, z alkoholu mám ráda Prosecco. Filmy mám ráda od Romana Polanského, například Hořký měsíc, 48 hodin v Paříži, Pianistu. Neustále se vracím k románu Můj strýček Oswald od Roalda Dahla. A oblíbené místo na dovolenou je pro mě vždy to, kam cestuji s milou osobou. V tomto směru ráda vzpomínám na návštěvu Budapešti.
Máte nějaké osobní motto, kterým se v životě řídíte?
Nepřemýšlej tolik o tom, co ti kdo říká, ale proč to říká.
Je vám přes 40 a jste na vrcholu fyzických i duševních sil. Máte nějaký plán či životní sen, který chcete naplnit?
Svůj sen žiji: moji nejbližší jsou zdraví. Raduji se z každého dne. A mým politickým nebo společenským cílem je pomoci vytvořit prostředí, které bude našim potomkům dávat šanci na pozitivní budoucnost. Máloco stojí za to, abych obětovala veškerý čas, úsilí, energii a mnohdy i zdraví, ale tohle ano.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
