Reklama:

Před premiérem Fialou je i Konečná, ukázal průzkum důvěry v politiky. Lukáš Pollert k tomu uvedl dva příklady

Lukáš Pollert
Lukáš Pollert
Foto: Se svolením Lukáše Pollerta
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 11. 1. 2025

Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek. Pro ŽivotvČesku.cz k výsledkům průzkumu poskytl na dotaz redakce komentář lékař, glosátor a někdejší olympionik Lukáš Pollert.

Reklama:

Bývalý premiér Babiš získal důvěru od 28 procent respondentů, stínovému premiérovi a exministrovi průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi důvěřuje 22 procent voličů a bývalé ministryni financí Aleně Schillerové pětina oslovených. Po politicích hnutí ANO se těší největší důvěře předseda SPD Tomio Okamura, podpořilo ho 15 procent dotázaných. Rakušan a Konečná mají podporu 14 procent a premiér Fiala s europoslancem Turkem 12 procent voličů.

Desetina respondentů důvěřuje Robertu Šlachtovi, který vede hnutí Přísaha ze Senátu. Devět procent obdržela předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a osm procent předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sedm procent získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib či šéf lidovců Marek Výborný.

Reklama:

Analytický ústav STEM také zkoumal podporu politických lídrů na post premiéra. Jasným favoritem na předsedu vlády je Andrej Babiš, který převyšuje ostatní kandidáty podporou 27 procent. Na druhém místě je Karel Havlíček, který obdržel 13 procent. "Z řad stran vládní koalice je nejpřijatelnějším kandidátem Petr Fiala, který má podporu devíti procent respondentů. Jeho náskok nad Vítem Rakušanem (šest procent) však není výrazný," uvedl STEM.

"Za zmínku stojí i nízká podpora kandidátek – žen. Alena Schillerová získala tři procenta, stejně jako Jana Maláčová, a Markéta Pekarová Adamová má pouze dvě procenta. Výjimkou je Kateřina Konečná, která dosáhla podpory pět procent, což ji překvapivě řadí mezi lépe hodnocené kandidáty," uvedli autoři průzkumu k otázce podpory na post premiéra.

Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, co říká Lukáš Pollert na skutečnost, že podle průzkumu je před premiérem Kateřina Konečná.

"Uvedu příklad. Pohledem zpět, přibližně před třemi až pěti lety, jsem v rádiu slyšel nějakého člověka, který mluvil velmi chytře o energetice a o evropské strategii Green Dealu. Vůbec jsem netušil, kdo to je, a pak se ukázalo, že to je Jindřich Rajchl ze strany PRO. A podobně to je s paní Konečnou, kdy uvedu druhý příklad. My ji známe, víme, kdo to je, ale stalo se mi to u ní podobně. Slyšel jsem ji někde o něčem mluvit, pár let zpět, myslím, že to bylo snad o euru a podobných tématech, a nevěděl jsem, kdo to je. Mluvila dobře. Pak jsem se dozvěděl, že to je Konečná a že to je nějaká komunistka. Třetí věc k tomu je, a to nedávno zmínil Václav Klaus, že komunistická strana se jediná nepřejmenovala v České republice," uvedl v úvodu pro ŽivotvČesku.cz komentátor Lukáš Pollert s tím, že v jiných zemích se komunistické strany přejmenovaly na demokratické a podobně.

"A z těch stran vzešli ministři a premiéři a podobně. Kam mířím? Komunisté tělem a duší mohou být v jiných, dnes demokratických stranách. Tím nechci říct, že Kateřina Konečná je moje favoritka a že bych ji někdy v životě volil, to zcela jistě ne, ale v jiných státech komunisty volili, protože si strana zvolila jiný název. A já si myslím, že komunisté u nás, teď lidé, kteří byli v KSČ před rokem 1989, tak tu jsou pořád, jen nejsou jen v současné KSČM, ale jsou v hnutí ANO, klidně i ODS, ve STAN a podobně, jsou v každé straně a nějakým způsobem se projevují jako za normalizace. Všimněme si novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin »neoprávněné činnosti pro cizí moc«. To je typický zákon z pera nějakého komunisty. Tím chci říct, že když vidíte Kateřinu Konečnou, máte nějakou záklopku, protože je to komunistka, ale paradoxem je, že jiní lidé se chovají jako kovaní komunisté, a to ještě hůře, a jsou v demokratických stranách," dodal pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Pollert.

Termín letošních voleb do Sněmovny vyhlásí prezident Petr Pavel pravděpodobně na druhou polovinu září. V úvahu připadá například 26. až 27. září. Řekl to v pátek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Lednového výzkumu STEM se účastnilo 1533 respondentů.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: