Na přehlídku za Vladimirem Putinem do Moskvy ne, teď zve Emmanuela Macrona i s chotí. Přerod Miloše Zemana zhodnotil politolog
Český prezident Miloš Zeman (77) na sklonku svého druhého, a tudíž posledního volebního období mění postoje, na které u něj byla veřejnost v posledních letech zvyklá. Podpořil smlouvu o obranné spolupráci s USA, na vojenskou přehlídku do Moskvy se nechystá a aktuálně spolu k blahopřáním pozval znovuzvolenou francouzskou hlavu státu na Hrad. Změnu v rétorice nejvyššího ústavního činitele pro ŽivotvČesku.cz okomentoval politolog Josef Mlejnek (53).
Odsouzení války i Vladimira Putina (69), vyznamenání pro Volodymyra Zelenského (44), podpora smlouvy s USA, žádná cesta do Moskvy na vojenskou přehlídku a naposledy pozvání Emmanuela Macrona (44) i s chotí na Hrad.
"Dovolte mi proto, abych využil této slavnostní příležitosti a pozval Vás i Vaši choť ke státní návštěvě České republiky. Bylo by mi potěšením, kdybychom Vás mohli přivítat na Pražském Hradě, prastarém sídle českých králů. Jsem přesvědčen, že z moci ze svých funkcí budeme mít možnost přispět k dalšímu prohloubení a rozvoji tradičního přátelství mezi našimi zeměmi," stojí v blahopřání ke znovuzvolení Emmanuela Macrona na stránkách Hradu.
Prezident Miloš Zeman tak na závěr svého mandátu pootáčí kormidlem z východu na západ. Názory na tuto změnu se přitom liší od »přišlo to pozdě« po »díky bohu za to«.
"Reakce prezidenta Zemana na válku byla nečekaná a patrně svědčila o nějaké velmi silné emoci. Hned první den války navíc učinil radikální prohlášení, v němž se velmi kriticky vyjádřil k Vladimiru Putinovi," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Josef Mlejnek.
"Krom avíza, že vyznamená Volodymyra Zelenského, jsem od něj ale žádné další vyjádření k válce nezaznamenal, v zásadě je to mlčící prezident. Paradoxně výrazněji se od začátku války zapsal do veřejného dění milostí pro šéfa lesní zprávy Baláka. Pozvání Emmanuela Macrona se za dané situace nedá vnímat jako nějaká orientace na západ, ale spíše snaha na závěr kariéry dosáhnout ještě nějaké významné politické návštěvy," dodal odborník z katedry politologie Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.
V minulosti český prezident patřil také mezi poslední západní státníky, kteří přihlíželi vojenské přehlídce a demonstraci ruské síly na Rudém náměstí. Miloš Zeman se do Moskvy chystal i v roce 2020, jeho cestu ale překazily covidová opatření.
Ještě minulý rok, po zveřejnění kauzy Vrbětice, se na přehlídce ukázal český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka (52). Letos podle dostupných informací bude akce zcela bez české účasti.
Před dvěma týdny pak Miloš Zeman souhlasil i s jednáním mezi Českem a USA o smlouvě o obranné spolupráci. "Sám k tomu dodal, že před ruskou agresí by byl zdrženlivější, ale nyní to bude podporovat," uvedl tehdy po společném jednání premiér Petr Fiala. (57)
Jako další odklon od vstřícnosti vůči Rusku tehdy prezidentovo vyjádření okomentoval politolog Stanislav Balík. "Miloš Zeman svou dráhu postavil na politice všech azimutů, která v jeho podání znamenala velmi pozitivní přístup vůči Rusku. Naštěstí se po invazi nezachoval jako Viktor Orbán v Maďarsku a nezvolil taktiku úplného kompromisnictví a neutrality. Jasně řekl, že postup Ruska je šílený," popsal pro ŽivotvČesku.cz politolog, který ocenil i to, že prezident nenaskočil na vlnu zpochybňování a relativizování ve smyslu - podívejte se, za to může Západ, on je vyprovokoval.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
