Přesně 35 let od katastrofy v Černobylu. Bezpečnostní expert popsal, co bylo po havárii nejhorší
Tragédie, kterou dodnes řada lidí nemůže vymazat z paměti. Historicky a rozsahem následků se jedná o nejhorší tragédii v dějinách jaderné energetiky. Řeč je o nehodě černobylské jaderné elektrárny, která se stala před 35 lety - přesně v brzkých ranních hodinách 26. dubna roku 1986. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (63) byl nejhorší fakt, že se Sovětský svaz snažit zatajovat informace. "To mají tyto režimy společné. Aby se neukázaly býti špatnými, radši tutlají. Ono se to stejně vždycky nějak provalí. Stejně jako se podařilo zjistit únik radioaktivity, pokud jde o Černobyl, přišlo se na to, že koronavirus unikl z Číny," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.
Následky černobylské havárie v Pripjati a počty obětí, které kvůli ní zaplatily životem, se dají dodnes jen těžko vyčíslit. Odhaduje se, že v den tragédie zemřelo přímo v místě události asi na tři desítky lidí, ale děsivé následky a jejich rozsah se začaly projevovat až v průběhu dalších měsíců a let. V černobylské jaderné elektrárně došlo během časných ranních hodin při technické zkoušce nouzového fungování parní turbíny k havárii čtvrtého reaktoru sovětského typu RBMK. Fatální chyba vznikla důsledkem zablokování varovného signálu, který mohl zabránit odstavením reaktoru obrovské tragédii, která se zapsala do černé historie lidstva.
Víko reaktoru o hmotnosti tisíc tun zvedla exploze a došlo k úniku radioaktivity. Kvůli průniku vzduchu se vznítil grafit. Později se ukázalo, že na vzniku havárie se podepsala nejen chyba na straně pracovníků elektrárny, ale také závažný problém v reaktoru. Budova reaktoru musela být překryta železobetonovým sarkofágem, ale do té doby docházelo k pozvolnému úniku radioaktivity. Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který kontaminoval rozsáhlou část Ukrajiny, Ruska a Běloruska. V letech 1986 až 2000 se muselo přemístit přes 350 000 lidí.
"Technické zařízení může selhat a podíl na tom může mít i lidská chyba – to je jasné. Čímž to rozhodně neomlouvám. Jako zásadní věc, která byla špatně, vnímám fakt, že sovětské vedení to tehdy tajilo. Obětovali nejen vlastní lidí z okolí Černobylu a mnohem dál, ale radioaktivní spád a záření ovlivnilo životy a zdraví občanů v Rusku, respektive v Sovětském svazu. Mohlo to mít dopad i na lidi mimo území Sovětského svazu, čímž ale nechci ty lidi jakkoli rozdělovat," řekl Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz s tím, že obdobnou věc jsme mohli vidět při začátku koronavirové pandemie, kdy se Čína stejným způsobem snažila tutlat informace.
"To mají tyto režimy společné. Aby se neukázaly býti špatnými, radši tutlají. Ono se to stejně vždycky nějak provalí. Stejně jako se podařilo zjistit únik radioaktivity, pokud jde o Černobyl, přišlo se na to, že koronavirus unikl z Číny. Otevřenost a snaha věci nezatajovat by měly být jasnou součástí tehdy, pokud se stane malér. Aby se vzniklá situace řešila úplně jinak, Nejdřív to bagatelizovali v Černobylu, poté soudruzi po celé linii, jak si to hlásili. Bylo evidentní, že možná i nejvyšší vedení se rozhodovalo na základě mylných informací. Nicméně i tak to z nich nesmývá vinu. Že nešlo o nic banálního a vznikl problém obrovského rozsahu, museli pochopit velmi rychle. V tomto případě bych je nedokázal omluvit," dodal Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
K trestu vězení bylo odsouzeno několik zaměstnanců kvůli porušení bezpečnostních předpisů a 10 let za mřížemi si měl odsedět Viktor Petrovič Brjuchanov (85), které v roce 1986 zastával funkci ředitele Černobylské jaderné elektrárny. Nakonec byl po třech letech propuštěn. Na celou událost bylo vyhlášeno informační embargo.
Dnes je okolí tragédie uzavřenou oblastí, která bývá nazývaná také jako Město duchů. Oblast je rozdělena do dvou zón a trvalý pobyt je přísně zakázán. Ponurá atmosféra láká mnohé zvědavce a milovníky záhad a tajemna, kteří se snaží v oblasti hledat důkazy paranormálních jevů a aktivity.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
