Prioritou nové vlády by měla být třetí dávka pro všechny, říká lékař. Radek Mounajjed vysvětlil, proč je omikron tichou hrozbou
V Česku se zatím potvrdila asi desítka případů varianty koronaviru zvané omikron. Ta se poprvé objevila v listopadu v Jihoafrické republice a podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) ji dosud zaznamenalo už na devět desítek zemí světa. Podle aktuálních poznatků by proti ní měla posilující dávka vakcíny vytvářet dost silnou ochranu a lékař Radek Mounajjed má za to, že právě proto by si měla nová vláda dát za cíl co nejdříve zpřístupnit takzvaný booster pro všechny. "Moc se o tom nemluví a to mě trochu znervózňuje," řekl pro ŽivotvČesku.cz zakladatel iniciativy Lékaři pomáhají Česku a popsal, proč je omikron hrozbou.
Členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) kolem epidemiologa Petra Smejkala tento týden upozornili, že přes malý počet prokázaných případů se omikron v Česku šíří komunitně a skutečných případů jsou spíše stovky. Poprvé byla v Česku potvrzena na konci listopadu u Češky, která se vrátila z Namibie. Odborníci z celého světa pracují na tom, aby se o omikronu co nejdříve dozvěděli co nejvíce informací. Izraelští vědci přišli na to, že nejúčinnější ochranou proti této variantě se v tuto chvíli zdá být očkování posilující dávkou.
"Omikron je několikanásobně nakažlivější než delta, takže se dá předpokládat, že bude i docela hodně lidí, kteří budou muset vyhledat zdravotní péči. Samozřejmě to ale zatím přesně nikdo neví. Podle izraelské studie, která nyní vyšla, mají lidé po třetí dávce z části daleko větší ochranu a asi v 70 až 80 procentech dokážou neutralizovat ten vir. Lidé, co jsou po druhé dávce a je u nich ta imunita už vyvanutá, tak tam bohužel ta ochrana téměř žádná není. Určitou ochranu mají i lidé s hybridní imunitou, tedy s prodělaným covidem a dvěma dávkami vakcíny, ale zatím nejvíc protilátek je u lidí, kteří podstoupili posilující dávku. Ta má opravdu obrovský význam," řekl pro ŽivotvČesku.cz lékař Radek Mounajjed.
Prozatimní poznatky o omikronu vypovídají, že by měl být o něco méně agresivní než v Česku aktuálně dominující delta. To by mohlo být dobrou zprávou za předpokladu, že bude i méně nebo alespoň stejně nakažlivý. Světová zdravotnická organizace ji ale právě kvůli vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru a zakladatel iniciativy Lékaři pomáhají Česku na příkladu popsal, proč kvůli vyšší nakažlivosti není na místě se příliš radovat ze snížené agresivity.
"Všechno je o infekčnosti. Když tady máte vir, který vám během krátké doby nakazí například čtyři miliony lidí, z nichž zlomek procenta bude muset vyhledat nemocniční péči, nebo máte vir, který nakazí jen 200 tisíc lidí, i když bude způsobovat horší onemocnění, tak z těch čtyř milionů pořád v nemocnici skončí víc lidí. Teď se neví, jestli je omikron agresivnější než delta, první poznatky říkají, že je o něco méně agresivní, ale tím, že dokáže z části obejít imunitu tím, že je víc nakažlivý, tak samozřejmě následky budou dramatičtější než u delty. Jsou to ale zatím spekulace, o omikronu se toho moc neví," vysvětlil Radek Mounajjed pro ŽivotvČesku.cz.
Izraelská studie zmiňovaná Radkem Mounajjedem potvrdila, že nejúčinnější ochranou proti nové variantě koronaviru je očkování dvěma dávkami plus třetí, takzvaným boosterem. Stejně jako u delty, i u omikronu by dvě dávky vakcíny měly zabránit alespoň těžkému průběhu nemoci. Proto považuje za důležité, aby bylo očkování posilující dávkou bylo co nejdříve zpřístupněno všem, kteří dokončili očkování před 5 měsíci. V tuto chvíli je přeočkování možné pro osoby, které mají nejméně 6 měsíců po aplikaci a je jim více než 18 let. Výjimkou jsou osoby, které dovršily 45 let, či jim hrozí vysoké riziko nákazy, které mohou jít na posilovací dávku už po 5. měsících. O booster se zároveň mohou po dvou měsících přihlásit lidé, kterým byla aplikována jednodávková vakcína Janssen.
"Teď je potřeba, aby si vláda jako prioritu číslo jedna dala udělat vše pro to, aby se podalo co nejvíc posilujících dávek a aby se ihned otevřela závora alespoň 5 měsíců od druhé dávky celé populaci starší osmnácti let. To si myslím, že je nyní alfou a omegou úplně všeho. Věřím, že to vláda vezme jako svou prioritu. Moc se o tom nemluví a to mě trochu znervózňuje," uvedl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný lékař, co je v tuto chvíli důležité.
Nová vláda hned v pátek při své první tiskové konferenci oznámila, že nepožádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli covidu-19. Už po Štědrém dni tak restaurace a hospody nebudou muset zavírat v deset večer a to vidí Radek Mounajjed jako velké riziko. Obává se především následků oslav Nového roku, které se v loňském roce v klubech či barech konat kvůli přísným opatřením nemohly a mohou být letos tak o to víc bujaré.
"Tisková konference nové vlády mě překvapila. Představa, že by teď přijeli na Silvestra britští turisté, když tu nejsou opatření a mohou mít divokou novoroční noc, mě nutí přemýšlet nad následky pár týdnů potom. Myslel jsem si, že nechají nouzový stav alespoň po Silvestru, protože ten bude dramatický. Kdyby stát provozovatelům vyplatil kompenzace, tak nás to přijde na méně peněz, než placení drahých účtů na JIP. Všude v Evropě opatření zpřísňují a my jsme zase rozvolnili," dodal zakládající člen iniciativy Lékaři pomáhají Česku pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
