První, druhá, pátá... aneb Více než jen sedmero dětských nemocí
Slyšeli jste už někdy o páté, šesté nebo sedmé nemoci postihující převážně děti? Tyto nezvyklé názvy pochází z dřívější klasifikace, ale zdaleka se nejedná o jediné nemoci, se kterými se nedovyvinutý dětský imunitní systém učí vypořádat. Prodělání některých chorob není právě kvůli posílení imunitního systému na škodu, avšak zejména u těch závažnějších je potřeba zvýšená opatrnost a případně prevence očkováním.
Typicky dětské nemoci?
Asi jste už zaznamenali, že některé nemoci, třeba plané neštovice nebo spalničky, bývají označovány za dětská onemocnění. To ovšem neznamená, že by se jimi nemohl nakazit i dospělý. Děti jsou však k nákaze náchylnější, protože jejich imunitní systém se v průběhu dětství a puberty teprve utváří – a to právě i díky setkávání se s viry a bakteriemi. Výhodou prodělání „dětských“ nemocí je vytvoření doživotní imunity proti onemocnění jako takovému, nebo alespoň vůči konkrétnímu kmenu nemoci. I proto se u dospělých objevují méně často.
Jedna vyrážka, sedm nemocí
Za dětské nemoci se dříve označovalo sedm onemocnění, pro která byla mj. typická vyrážka:
- spalničky (první dětská nemoc),
- spála (druhá dětská nemoc),
- zarděnky (třetí dětská nemoc),
- pseudospála, nepravá spála (čtvrtá dětská nemoc),
- infekční erytém (pátá dětská nemoc),
- třídenní horečka (šestá dětská nemoc),
- syndrom ruce–nohy–ústa (sedmá dětská nemoc).
Zejména u posledních tří se dodnes používá spíše původní číselné označení a ty zároveň patří k méně závažným nemocem (výrazněji však ohrožují osoby s oslabenou imunitou a těhotné ženy). Oproti tomu třeba spalničky mohou vést k závažnějším komplikacím, jako jsou zápal plic či zánět mozkové tkáně a v nejhorším případě i k úmrtí. Při jakékoli vyrážce doprovázené teplotou proto vždy raději kontaktujte lékaře (nejprve nejlépe telefonicky kvůli vysoké infekčnosti těchto nemocí).
Kromě původní sedmičky lze mezi dětské nemoci zařadit také příušnice či plané neštovice. Děti jsou však náchylnější i k dalším onemocněním, jako jsou viróza, chřipka, zánět středního ucha, kožní onemocnění či nemoci trávicího ústrojí.
S preventivní nákazou opatrně
Prodělání dětských nemocí během dětství se může zdát jako dobrá prevence do budoucna. Například v případě planých neštovic se dokonce pořádají večírky s cílem nakazit děti „ve vhodnou dobu“, aby se předešlo závažnějšímu průběhu v pozdějším věku. Mírnější projevy v dětství však nemusí být pravidlem, nemluvě o závažných nemocech, kterým je opravdu lepší se vyhnout – jako třeba spalničky nebo meningokové nákazy. Vhodnější metodou plánovaného seznámení těla s virem nebo bakterií je proto očkování. Při něm se patogen do těla dostane v upravené formě (oslabené, usmrcené, nebo rozštěpené na menší části dle konkrétní vakcíny) a umožní vytvoření protilátek proti pozdějšímu setkání s virem nebo bakterií. Díky tomu dokáže člověk nemoci později odolat nebo alespoň zpravidla prodělá mírnější průběh onemocnění.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.